Tenkrát na Západě
C'era una volta il West
Once Upon a Time in the West
Once Upon a Time in the West
Once Upon a Time in the West
Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Charles Bronson, Gabriele Ferzetti, Don Galloway, Paolo Stoppa, Woody Strode, Jack Elam, Keenan Wynn (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Opustená železničná stanica, na ktorej traja muži trpezlivo čakajú na príchod vlaku, je legendárnym prológom jedného z najslávnejších westernov v dejinách svetovej kinematografie. Tých troch poslal pištoľník Frank, aby sa postarali o tajomného cudzinca, ktorý si chce s Frankom vybaviť nejaké staré účty. Keď na malej stanici príde k nevyhnutnej prestrelke, vyvraždí Frank so svojou bandou rodinu farmára McBaina, tesne predtým, ako na ranč prichádza McBainova nová manželka Jill... (STV)
(viac)Recenzie (1 769)
Co se ještě o tomhle filmu dá napsat ? Snad že to (od doby, kdy jsem ho viděl poprvé v kině) byl a (po asi patnácté projekci z nového DVD vydání) stále je - můj nejoblíbenější film vůbec. V žánru westernu imho snad ani nemůže být překonán.... Ta muzika (ke každé hlavní postavě vlastní, úžasné, nezapomenutelné hudební téma) je geniální snad stejně jako režie. Je to prostě jedinečná perla na náhrdelníku nejlepších filmů všech dob.... Pokud někam, pak sem patří 6******. ()
Quentin Tarantino onehdy v dokumentu o filmové muzice řekl, že tenhle film - byť geniální- o několik úrovní ještě povýšila hudba, jak ho od prvního kon-taktu vzala za srdce a jak napříště ovlivnila jeho ostražitost vůči filmové hudbě a nakládání s hudbou ve filmech vlastních. To nelze než podepsat - geniální film s nejlepší hudbou. ()
O tomto historickém velkofilmu Sergia Leoneho z roku 1968 se nejčastěji hovoří jako o „nejlepším westernu všech dob“. To ale nepovažuji za nejšťastnější označení. Ne snad proto, že bych snad o jeho estetické relevanci pochyboval. Právě naopak, žánrové prvky totiž Tenkrát na Západě využívá především coby nástroje k ozvláštňování tradic hollywoodského filmu, posilování funkcí kontinuálního neviditelného stylu a rozrušování dominance klasicky vyprávěného příběhu. Spíše než příčinně seřazený řetězec ze sebe vyplývajících událostí totiž buduje Tenkrát na Západě členitý fikční svět postupující historické změny. Detailněji se jeho analýze věnuji ve čtvrté kapitole svého Rozboru filmu (s. 45-55). ()
NFR 2009 ()
Nejlepší western všech dob, ve kterém nekulhá ani jedna složka. Velice nápaditá režie, skvělí herci a soundtrack, který dávno přesáhl rámec "pouhé" filmové hudby a stal se hudebním pokladem a legendou. Leone měl velmi šťastnou ruku při výběru herců (ostatně jako vždy). Henry Fonda se své ojedinělé záporné role zhostil s bravurou (a ve Státech divácká obec nemohla vydýchat, že představitel modelových hodných hochů hraje takového hajzla), Charles Bronson zahrál možná nejlepší roli své kariéry, Claudia Cardinale je potěchou pro oko a Jason Robards coby Cheyenne je jednou z mých nejoblíbenějších filmových postav vůbec. Nutno vidět v širokoúhlém formátu, oříznutí pro VHS rovná se zločin na tomto filmovém pokladu. ()
Tenhle western je z jedné strany ryze vesternový, ale vlastně naprosto odlišný od všech ostatních. Téměř 3 hodiny jsem vydržela bez jediného náznaku nudy sledovat těch několik málomluvných, krásně načrtnutých postav, tu vyprahlou poušť, kterou křižují ti nejdrsnější pistolníci a hlavně poslouchat famózní hudbu, kterou složil pan mág Ennio Morricone. Jenom zaslechnout ty 4 tóny harmoniky a víme, ve kterém filmu jsme. Troufám si říct, že Tenkrát na západě by bez Ennia byl tak trochu jiným filmem. ()
Nezapomenutelná, věčná hudba Ennia Morriconeho. To je hlavní důvod, proč je Tenkrát Na Západě nejen v mém srdci uchováván jako ten nejlepší western. Proč? Protože Morricone dokáže svojí hudbou vytvořit nenapodobitelnou atmosféru, protože Harmonika, protože CC, protože Henry Fonda, protože těch protože je příšerně dlouhá řada..... Hudební Finale vám vžene slzy do očí... ()
Poctivý wester, v němž se toho moc nenakecá, ale hodně řekne (jakkoli je procento záběrů "hlavně ke koukání" nebezpečně vysoké). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Kass, Eddard, vincent, Jordan ()
Hudba lepší obrazu. Popravdě řečeno, po začátku, kdy jakýsi špinavý zarostlý chlapík asi tři minuty odhání mouchu, jsem tipoval, že v příštích 160 minutách nudou umřu. No naštěstí se tak nestalo, film mě ve výsledku bavil mnohem víc než třeba Kmotr. Hlavně teda díky té hudbě, režii a hereckým výkonům, protože obsahem vskutku nevyniká. Nemůžu se zbavit pocitu, že western jako žánr si ale nikdy nemám šanci oblíbit. ()
Kdyby ten film trval ještě o pár minut déle, asi bych z té filmové krásy umřel blahem. ()
Poprve jsem viděl v roce 1985 s více než půl hodiny vystříhanými scénami a nebylo mi vše jasné. Po shlédnutí celé verze se vždy kochám každým záběrem i hudbou ()
Legendární western, který jednou provždy změnil pohled na tento žánr, jenž až do té doby běžel poměrně setrvale ve vyjetých kolejích. Až přišel Sergio Leone a stvořil opus, který je úžasně převratný, skvěle natočený, zahraný a jedinečně hudebně podbarvený. Klasika, která patří v každé videotéce na nejčestnější místo. ()
Možná by někomu mohl vadit fakt, že ta geniální hudba se ve filmu opakuje do zblbnutí. Možná by někomu mohlo vadit i to, že to místy není zase tak úplně přehledný a je třeba ty takřka tři hodiny pečlivě sledovat opravdu každý detail. Mně to ale nevadí, protože si rád vytvořím dočasnou obrnu očního víčka, abych za ani ty tři hodiny nespustil oči z tak geniálního díla jakým je právě tenhle western. ()
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $5,321,508║Tržby Celosvetovo $25,000,000║ /70%/ ()
Když jsem tenhle film viděl naposledy, byl jsem malý kluk, který zbožňoval kovbojky, a klasika Sergia Leoneho mi zákonitě přišla podivná, rozvláčná, nepříliš "dramatická"... Stačilo pár let a došlo mi, že Tenkrát na Západě je mnohem víc než westernem naprosto strhující ukázkou dramatu, kde žánrové doplňky z Divokého Západu slouží pouze jako kulisy. Leone soustředil ohnisko vypravěčské perspektivy do detailu a polodetailu skvostně zkomponované kamery Tonina Delli Colliho; je skoro neuvěřitelné, že snad půlka filmu se koncentruje na tváře herců. Ta tíha, spočívající na expresi tváře, je neskutečná a stejně tak je neskutečné, s jakou grácií ji herci nesou. Až expresionistický důraz na oči zvládá Bronson i Fonda se sošnou strnulostí, která bere dech, naopak sexy kukuč Claudie Cardinale má v sobě nestárnoucí půvab – křehkost, zrádnost, svůdnost. Archetypální příběh mstitele podává Leone tak neuvěřitelně osobně, soustředěně a procítěně, že by člověk silnější film jen těžko hledal. Navíc geniální soundtrack Ennio Morriconeho zesiluje všechny emoce desetinásobně. V čem Tenkrát na Západě trumfuje nad všemi ostatními westerny? Není to příběhem, efektností přestřelek... je to něčím, co by klasický filozof nazval filmovostí filmu. Tenkrát na Západě je jeden z nejfilmovějších filmů, co znám. ()
Pravému milovníkovi filmů a hudby v nich musí ukápnout nejedna slza po skončení tohoto DÍLA. Natočená a nahraná fantazie, která se vryje do mysli diváka a už ji nepustí. Podmanivá, nádherná, přesně trefená hudba pro spageti western. Vidět herce jako Henry Fonda a Charles Bronson v tomto skvostu je něco úžasného. Geniální trio scénáristů Dario Argento, Bernardo Bertolucci a Sergio Leone vytvořili skvost, který nikdy nezemře a svou krásou předčí životy všech tří legend. Krásná Claudia Cardinale jen dokresluje dokonalou atmosféru a svět Sergia Leoneho, mistra špageti ěesternu a italského režijního guru. I přesto, že má přítelkyně při tomto filmu usla a nakonci se divila co se mi na tom líbí , nejde než dát 5*. Závěrečná scéna s opět dokonalou hudbou a zjištěním "Kdo sakra jsi?"je jedna z nejlépe gradovaných scén, díky které je film o mnoho působivější a tajemnější. Nejlepší western všech dob...a já smekám mistře Leone a mistře Morricone. ()
Pro me jednoznacne vrchol westernoveho zanru. Cely film je prehlidkou te nejlepsi filmariny a zaverecna "prestrelka" za zvuku dokonale Morriconeho hudby je povestnou tresnickou na dortu te nejlepsi chute. ()
Scénář: Sergio Leone, Sergio Donati .. Můj milovaný film. Kultovní, geniální a nejlepší western!! Dokonalá kamera, skvělí herci, úchvatná Morriconeho hudba a dechberoucí Leoneho režie. Učebnicová ukázka té nejlepší filmařiny, kterou asi bohužel těžko někdo zopakuje. Tohle je jeden z mála skutečných klenotů kinematografie. 100%. ()
Jeden z nejlepších westernů. Podmanivá hudba. Skvělí herci. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Ennio Morricone
Z Říma dnes dorazila velice smutná zpráva pro svět filmu a hudby. Ve věku 91 let nás opustil legendární hudební skladatel Ennio Morricone. Zemřel v římské klinice v noci z neděle na pondělí na… (viac)
Tarantino konečně ulovil Morriconeho
Quentin Tarantino miluje hudbu Ennia Morriconeho a mnoho let usiluje to, aby slavný italský skladatel ozvučil jeho film. Především westernová legenda, jejíž tvorbu jste slyšeli třeba v Tenkrát na… (viac)
Tohle není prostě jen obyčejný film, tohle je skvostné umělecké dílo, poskládané z úchvatných scenérií, vynikajících hlavních postav, všeříkající hudby a občasné akce. Jedná se o jeden z Leonových málomluvných westernů, ale vadí to něčemu? V tomto filmu se toho moc nenamluví, ale je to jenom dobře, hlavní postavy totiž vyjadřují své pohnutky skrze činy, posturiku, gestiku a mimiku, není nutné žádné přílišné kecání. Lidé stejně vesměs kecají jen kraviny. Hlavními postavami jsou pán Harmonika, který je hnán vpřed svou minulostí a touhou po pomstě, záporák Frank, kterému není cizí žádná špatnost, bývalá kurva a současná vdova Jill McBain a také je tu bandita Manuel "Cheyenne" Gutiérrez a bohatý železniční magnát mrzák Mr. Morton, který si pro své plány najímá právě Franka. Do starého města na americkém Západě Flagstone přijíždí vlak, na který čekají tři pistolníci, kteří si krátí čas hraním s mouchami. Z vlaku pak vystoupí Harmonikář, který se těm třem postaví a všechny je postřílí. Vůdce těchto pistolníků je Frank, který pracuje pro železničního magnáta Mr. Mortona. Morton chce získat pozemky ve vlastnictví rodiny Bretta McBaina. Harmonikář si myslí, že ti tři pistolníci z nádraží patřili ke Cheyennově bandě (Frankova konkurence) na základě jejich hnědých plášťů. Frank se svými hrdlořezy navštíví ranč "Sweetwater", kde bez milosti zastřelí vdovce McBaina a jeho tři děti a na místě nechají cáry hnědých plášťů jako falešné důkazy. Do Flagstone dorazí žena jménem Jill, která se má provdat za McBaina ze Sweetwater. Není to ale jen tak nějaká ženská, je to bývalá luxusní prostitutka z New Orleans, která se za McBaina provdala už před měsícem, a tak jen jedinou dědičkou ranče Sweetwater. Ukáže se, že McBain tušil, že železnice bude dále pokračovat na západ před jeho pozemek a rozhodnul se tam postavit nádraží a stanici pro doplnění vody, a to vše musel stihnout do té doby, než dorazí železnice. Morton chtěl po Frankovi, aby McBaina pouze zastrašil, a ne aby tam provedl takový masakr, a tak se spolu kvůli tomu v Mortonově vlaku pohádají. Morton se chce s Jill dohodnout, ale zmrd Frank chce pozemek jen pro sebe. Cheynne se potká s Harmonikou v hostinci a popírá vše, z čeho je obviněn na základě falešných důkazů. Harmonika navštíví Sweetwater, kde zachrání Jill před dvěma Frankovými muži a vyleze na Mortonův vagón, odkud se dozví o spojení Franka a Mortona, ale je zajat. Frank se ptá Harmoniky, jak se jmenuje, a ten mu jako odpověď dá jména mužů, které Frank v minulosti zabil. Frank se vydává za Jill a Harmonika je ve vlaku zachráněn Cheyennem, a tak začnou ti dva spolupracovat. Rozhodnou se pomoci Jill vybudovat nádraží v Sweetwater s nashromážděným materiálem, o stavbu se mají postarat Cheynnovi muži. Frank se mezitím válí s Jill v posteli a ta je pak nucena dražit pozemek v přítomnosti Frankových nohsledů, kteří drží cenu nízko. Objeví se zde Harmonika a ten nabídne 5000 dolarů, což je odměna za nalezení a vydání Cheyenna, a tak pozemek získá on. Bohatý Morton podplatí Frankovy muže, kteří mají následně za úkol ho zastřelit, ale z nepochopitelných důvodů mu Harmonikář zachrání život. Jill je na něj naštvaná, a on jí na to řekne "Nenechal jsem je (Frankovy muže) ho zabít, a to není totéž." Následně Cheynne uteče z vazby a společně se svým gangem postřílejí zbývající Frankovy muže u Mortonova vlaku. Zůstane zde jen Morton, který se plazí u kaluže s vodou, a Frank jej nechá žít. Pak se Frank vydá do Sweetwater, kde se sejde s Harmonikou, zatímco Cheynne zůstává na ranči s Jill. Frank a Harmonika spolu mají duel, který končí Frankovou smrtí a konečně se dozvídáme, proč na něj měl Harmonika spadeno. Největší tajemství celého filmu je tak divákovi odhaleno až na jeho samotném konci. Jill doufá, že s ní Harmonika zůstane, ale ten musí jít dále a na otázku, zda se někdy vrátí, odpoví "Možná." Cheynne to bohužel nezvládne a umře na následky zranění z přestřelky. Ale nádraží se staví a Jill udělá to, co jí radil Cheynne – donese dělníkům vodu. A také si nic nedělá z toho, když jí plácnou po zadku – podle Cheyenna to nic neznamená. Klid a vyrovnanost, které z tohoto filmu, a především z postavy Harmoniky vyzařují, jsou návykové. Není nutno příliš mluvit, je nutné především konat. Film ukazuje také temnou stránku rozšiřování USA na západ, spojeného se stavbou železnice. Pro mě je tento film velkou inspirací do života a jsem rád, že byl tenkrát natočen. A ta nádherná hudba! () (menej) (viac)