Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (viac)Obsahy(1)
Dlhých dvanásť rokov trvali prípravy na scenári filmu, ktorý pre jeho režiséra Sergia Leoneho predstavuje splnenie svojho sna. Táto legenda westernu svoj námet nosila v hlave takmer celý život. Dokonca sa traduje, že Leone si vyhradil na stretnutie s producentom štyri hodiny, kde mu vyrozprával príbeh obraz po obraze. Preto nemôže byť divu, že tento film patrí k lahôdkam žánru krimi.
Hovorí sa, že priateľstvá z detstva pretrvajú celý život a inak to nie je ani v prípade newyorských chlapcov zo židovskej komunity, ktorí si vybrali žiť život mimo zákon. Toto je príbeh štyroch gangstov, od ranných rokov života niekedy na začiatku dvadsiatych rokov minulého storočia, cez prohibíciu, veľkú hospodársku krízu a vojnu až po začiatok šesťdesiatych rokov, kedy sa starý David Aaronson (Robert De Niro) vracia naspäť do New Yorku po dlhých rokoch skrývania sa. Toto je príbeh skutočného priateľstva, lásky, oddanosti, ale aj lži a zrady. S geniálnymi hereckými výkonmi (Robert De Niro, James Woods, Joe Pesci) a nádhernými reáliami nezabudnuteľného New Yorku. Toto je príbeh skutočných gangstrov tak, ako ho napísal sám život...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (1 054)
Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. ()
Videl som režisérsku (229 minútovú) verziu a mám z nej zmiešané pocity. Na krimi drámu sú 4 hodiny jednoducho priveľa. Mám rád, keď sa vo filme prelínajú doby a obzvlášť, pri takto komplexnej réžií. Herecky je film zahraný na vysokej úrovni, čo ma ani neprekvapuje, pretože herecké obsadenie De Niro a Woods majú tento žáner v krvi. No k plnému hodnotenie mi tu však stále niečo chýba.... 80% ()
Vleklá mafiánská macho sága, která stárne o to víc, oč řidčí má figury a plytší dialogy. Záblesky Leoneho geniality tu samozřejmě jsou, ale je to v úhrnu podobné jako s Morriconeho hudbou. Je celkem působivá, ale příliš povědomá a panova flétna skoro zabila i fenomenální Piknik na Hanging Rock. Tenhle festival tklivých pohledů lidských vykřičníků mění v nostalgický muzeální exponát filmového světa, který už naštěstí patří včerejšku. ()
Dalo by se říct - dechberoucí útok na divákovu mysl. Dost možná i román v (pohyblivých) obrazech. Opravdu velký film, ale nikoliv pompézní velkofilm. Pořád se mi na mysl vtírá spojení "Leonovský Kmotr", a přitom mi to těmi flashbacky a pomalým tempem a nevím čím vším ještě strašlivě připomíná Tenkrát Na Západě. To asi bude ten autorský rukopis. Každopádně - opět božský Ennio Morricone. ()
Já si nemůžu pomoct, ale mě tenhle film dostal... Bez ohledu na stopáž, která na první pohled vypadá děsivě... Ty tři a tři čtvrtě hodiny jsou vyplněny napínavým a bohatým příběhem, který je podbarven krásnou hudbou pana Morriconeho, ty tři a tři čtvrtě hodiny utečou jako nic. Co se mi líbilo nejvíc, byl způsob vyprávění, který Sergio Leone zvládl s bravurou mistra cechu režisérského. Dokonalé je například prolínání časových vrstev v úvodní části filmu, kdy na plátně sledujeme Noodlese (Robert de Niro) v plné síle "podnikavého" mládí, zatímco drnčící telefon nás pořád vrací k tomu, že jde o retrospektivu stránoucího ex-gangstera. Scénář snímku je pojat velkolepě. Postupná konfrontace tří časových období, od let dospívání až po zralý věk, dokonale zpracovaná atmosféra Ameriky za časů prohibice, skvělé vykreslení postav podsvětí, jejich návyky, chování.... To je kratičký výčet toho, co dělá Tenkrát v Americe skutečně vynikajcím filmem. Na závěr - nemyslím si, že je dobrý nápad, srovnávat Tenkrát v Americe s Tenkrát na západě, protože jde o úplně jiný film, s jiným stylem vyprávění. To je, jako byste srovnávali Kmotra třeba s Apokalypsou.. ()
Galéria (103)
Zaujímavosti (72)
- Uprostřed velkého chaosu, který způsobilo studio Warner Bros požadavkem na zkrácení délky filmu, dostal Sergio Leone srdeční záchvat, přesto však pokračoval v bitvě za záchranu filmu. (Rocky62)
- Role Maxe (James Woods) nebo Noodlese (Robert De Niro) lákala Gérarda Depardieu, který byl připravený vypilovat svou angličtinu. Celkem se o jednu roli ucházelo přes 200 herců, mezi kterými byl např. i Richard Dreyfuss. (don corleone)
- První volbou Sergia Leoneho pro postavu Noodlese (Robert De Niro) byl Steve McQueen. Než ale Leone získal filmová práva, McQueen podlehl rakovině plic. (/Pablo)
Reklama