Vtedy v Amerike

Mohl bych se přetrhnout a stejně bych asi na Tenkrát v Americe nenašel žádnou chybu. Téměř čtyři hodiny nám Sergio Leone vypráví o tom, co to znamená přátelství až za hrob. S až nezdravou pečlivostí sleduje třígenerační střet mužů, kterým nezbylo nic jiného než už od mládí dělat to co dělali. Budování impéria se všemi jeho požitky i problémy. Láska, nenávist, ctnost, chyby a to přátelství... To vše v uchvacujícím audiovizuálním hávu. Hypnotická hudba Ennia Morriconeho s nádherně chytlavou ústření melodií. Dlouhé a pomalé kamerové "procházky". Geniální záběr je na ulici, přes kterou přechází skupina kluků a v pozadí mezi dvěma domy se tyčí Brooklynský most. Dokonalost. Které období je nejlepší? To je těžká otázka. Mládí se všemi těmi starostmi oplývá oním tím dětským pohledem kluků, které ulice donutila k tomu, aby všichni předčasně dospěli. Prostřední a nejdelší část, ve které se jimi vybudované impérium nachází v době nejlepšího rozkvětu až po závěrečnou etapu, kdy přichází na řadu nevyhnutelné účtování z minulostí. Mezi tyto období přechází Leone nenápadně, nenásilně, ale vždy neskutečně nádherně vynikne kontrast dobové různorodosti. Mám hřejivý pocit u srdce, že jsem čtyři hodiny obětoval v něco velkolepého a těžko popsatelného. Mistře, z celého srdce, děkuji... (15.02.2005)

Opět dech beroucí Sergio Leone. Nevím sice co je pravdy na tom, že scénář zpracovával celých 12 let, ale když se podívám na konečnou kvalitu a vytříbenost tohoto filmu, tak bych tomu klidně věřil. 220 minut ubíhá jako dobře promazaný stroj, herci hrají jako o život, Ennio Morricone přispívá jako vždy nezapomenutelným soundtrackem. To vše v doprovodu monumentálně vyhlížejícího příběhu, který dokáže chytit diváka za pačesy tak pevně, že dřív než před závěrečnými titulky není šance na vyproštění. Leone velmi pěkně splétá všechny tři příběhové linie, dává divákovi prostor, aby k postavám pokud možno co nejvíce přilnul a načáchl tou atmosférou prohibiční doby, v níž se velká část děje odehrává. Ale teprve v samém závěru si uvědomíme, jak to Leonemu po celou dobu krásně fungovalo a jaké úžasně podmanivé a promyšlené dílo jsme měli tu čest právě vidět. A v tom vidím to největší kouzlo, které v sobě TENKRÁT V AMERICE skrývá... (31.07.2012)

Tak na tomhle scénáři se pracovalo 12 let a Leone nosil celý film v hlavě ještě než se spustila první klapka ! Producentovi ho převyprávěl před natáčením za 4 hodiny obraz po obraze. Už jenom tyhle údaje dávají tušit, že to bylo pro Leoneho něco vyjímečného a výsledek tomu naprosto odpovídá. Film díky své délce má čas se ve vás usadit a moc se mu po skončení nechce pryč. Vyvolá dokonce dojem, že byste ještě pár desítek minut klidně snesli :) ... Jako vždy vynikající Robert De Niro, ale neméně skvělý také James Woods. A ta muzika ......! (22.01.2004)

Vypracovat se z dítěte ulice v uznávaného gangstera je sice obdivuhodný kariérní postup, ale já nemám mafiány v lásce a moc mne nebaví dívat se na to, kterak jim někdo staví nesmrtelný pomník. Pokud však opominu své pohrdání gangstery všeho druhu, tak mi zbude film poměrně povedený, s vynikajícím hudebním doprovodem a neuvěřitelně přepálenou stopáží. Sečtením všech kladů tohoto snímku se všemi zápory, a vydělením tohoto součtu počtem zastřelených, mi z toho vychází průměrné hodnocení, i když to průměrný film rozhodně není. (14.11.2015)

V Krimi žánru filmový diamant. Skončit se má v nejlepším - Sergio Leone to dokázal. Dlouhé roky, temná stránka atmosféry, láska a smrt. Naprosto kolosální a geniální dílo, do kterého jsem se zamiloval. Hudba Morriconeho je fascinující a skvěle zapadá do Leoneho řemesla. Pocit po zhlédnutí ONCE UPON A TIME IN AMERICA je nezaměnitelný a nezapomenutelný. (Director's cut: 251 min). (11.03.2012)