Vtedy v Amerike

Videl som režisérsku (229 minútovú) verziu a mám z nej zmiešané pocity. Na krimi drámu sú 4 hodiny jednoducho priveľa. Mám rád, keď sa vo filme prelínajú doby a obzvlášť, pri takto komplexnej réžií. Herecky je film zahraný na vysokej úrovni, čo ma ani neprekvapuje, pretože herecké obsadenie De Niro a Woods majú tento žáner v krvi. No k plnému hodnotenie mi tu však stále niečo chýba.... 80% (04.09.2013)

Včera (pátek) se mi nikam nechtělo, a proto jsme si vybral jako společníka Sergia Leoneho, aby mi mohl ukázat svoje mistrovské umění :) Vrhl jsem se na Tenkrát v Americe a kolem sebe všude cítil prohibici, na hlavu mi mířil sám De Niro a v pokoji hrál orchestr Ennia Morriconeho. Tohle zažívám u Leoneho filmů pořád, zrovna minule jsem měl všude prach, kulky svištěly obrovskou rychlostí a po bytě se proháněli kovbojové na koních. Přitom jsem to co nejvíce oddaloval, smrtící stopáž byla postrachem, a ani předcházející pověst tří mistrů mně nepřesvědčila několik měsíců. Až teď! A proto mohu s obrovským klidem říct, že Once Upon a Time in America svojí monumentalitou strčí do kapsy i takového velikána jakým je sám Kmotr. Coppolův opus má sice obrovská hodnocení a Nino Rita stvořil legendární melodii. Ale to není nic oproti Morriconemu, který Ameriku posouvá někam úplně jinam, jinam z tohohle světa. Předělávka Yesterday mně úplně odrovnala a už po několikáte mi hlavou proběhlo, že Ennio prostě není člověk, ale bůh! Tohle byla jejich poslední společná práce a myslím, že to bylo dokonale rozloučení s publikem. Po herecké stránce nemám co vytknout, De Niro hrál perfektně a přirozeně, James Wood jako vždy slizký. Celkově to byl koncert všech zůčastněných. Osazenstvo vypadalo stylově a dobře ladilo s prostředím, ve mně to revokovalo pocit, že jsem přítomen ve filmu. Na tom mají největší zásluhu samozrejmě kulisy a výprava, protože tímhle postavili do latě všechny podobné gangsterky. Tenrkát v Americe - jeden z největších a nejdelších filmových zážitků utekl neskutečně rychle a kdyby měl ještě dvě hodiny na víc, jak to Leone plánoval, byl bych šťastný! (17.05.2008)

[imdb: 8.4/10] | me: 4 hodiny vynikajúceho predstavenia a každá minúta stála za to (proste perfektná filmarina). Tento film ma všetko počnúc hlbokým strhujúcim príbehom, vynikajúcim herectvom (De Niro, Woods, ...) až po skvelú hudbu (pán Ennio Moricone). Je to dielo, ktoré zanecháva dlhodobo pretrvávajúce dojmy, núti premýšľať a každým ďalším zamyslením odkryje svoju ďalšiu stránku. Radím tento film medzi tie najlepšie filmy (tohto žánru ako Godfather trilogy). Obrovský, Nezabudnuteľný, Geniálný. Nemám viac čo dodať. (07.03.2010)

Zvláštní atmosféra. Vražda, výslech, zkouřenej R.de Niro, zvonící telefon, tři mrtví chlapi, zvonící telefon, číňani, zvonící telefon.... . Mafie pátrá vším co má po Noodlesovi. Všichni, co sním mají co do činění, teď nemaj klidnej spánek. Filmu vládne ,,Leoneovsky" poklidný tempo, který jako by mělo navodit pocit, že prostě co se má stát, to se stane, ať uděláme cokoliv. A k tomu hraje yesterday.... . mládí (dětství) Noodlese bych přirovnal k našemu ,,Bylo nás pět". Jen to prostředí je drsnější a to, oč tu jde není jen hra. A přátelství s Maxem, to je přátelství na celej život. Dlouhej, ale zajímavej (film). Snažím se udržet pozornost na maximu, bohužel moje pocity jsou rozporuplný. Výbornej příběh, VÝBORNÍ herci a hudba, Ale ta rozvláčnost ... není to zbytečný? Možná jsem neměl bejt nenažranej a spokojit se s kino verzí... ale to bych se zase připravil o tu atmosféru, páč Sergio Leone je velký vypravěč! (24.03.2006)

Mohl bych se přetrhnout a stejně bych asi na Tenkrát v Americe nenašel žádnou chybu. Téměř čtyři hodiny nám Sergio Leone vypráví o tom, co to znamená přátelství až za hrob. S až nezdravou pečlivostí sleduje třígenerační střet mužů, kterým nezbylo nic jiného než už od mládí dělat to co dělali. Budování impéria se všemi jeho požitky i problémy. Láska, nenávist, ctnost, chyby a to přátelství... To vše v uchvacujícím audiovizuálním hávu. Hypnotická hudba Ennia Morriconeho s nádherně chytlavou ústření melodií. Dlouhé a pomalé kamerové "procházky". Geniální záběr je na ulici, přes kterou přechází skupina kluků a v pozadí mezi dvěma domy se tyčí Brooklynský most. Dokonalost. Které období je nejlepší? To je těžká otázka. Mládí se všemi těmi starostmi oplývá oním tím dětským pohledem kluků, které ulice donutila k tomu, aby všichni předčasně dospěli. Prostřední a nejdelší část, ve které se jimi vybudované impérium nachází v době nejlepšího rozkvětu až po závěrečnou etapu, kdy přichází na řadu nevyhnutelné účtování z minulostí. Mezi tyto období přechází Leone nenápadně, nenásilně, ale vždy neskutečně nádherně vynikne kontrast dobové různorodosti. Mám hřejivý pocit u srdce, že jsem čtyři hodiny obětoval v něco velkolepého a těžko popsatelného. Mistře, z celého srdce, děkuji... (15.02.2005)