Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (viac)Obsahy(1)
Dlhých dvanásť rokov trvali prípravy na scenári filmu, ktorý pre jeho režiséra Sergia Leoneho predstavuje splnenie svojho sna. Táto legenda westernu svoj námet nosila v hlave takmer celý život. Dokonca sa traduje, že Leone si vyhradil na stretnutie s producentom štyri hodiny, kde mu vyrozprával príbeh obraz po obraze. Preto nemôže byť divu, že tento film patrí k lahôdkam žánru krimi.
Hovorí sa, že priateľstvá z detstva pretrvajú celý život a inak to nie je ani v prípade newyorských chlapcov zo židovskej komunity, ktorí si vybrali žiť život mimo zákon. Toto je príbeh štyroch gangstov, od ranných rokov života niekedy na začiatku dvadsiatych rokov minulého storočia, cez prohibíciu, veľkú hospodársku krízu a vojnu až po začiatok šesťdesiatych rokov, kedy sa starý David Aaronson (Robert De Niro) vracia naspäť do New Yorku po dlhých rokoch skrývania sa. Toto je príbeh skutočného priateľstva, lásky, oddanosti, ale aj lži a zrady. S geniálnymi hereckými výkonmi (Robert De Niro, James Woods, Joe Pesci) a nádhernými reáliami nezabudnuteľného New Yorku. Toto je príbeh skutočných gangstrov tak, ako ho napísal sám život...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (1 054)
Dalo by se říct - dechberoucí útok na divákovu mysl. Dost možná i román v (pohyblivých) obrazech. Opravdu velký film, ale nikoliv pompézní velkofilm. Pořád se mi na mysl vtírá spojení "Leonovský Kmotr", a přitom mi to těmi flashbacky a pomalým tempem a nevím čím vším ještě strašlivě připomíná Tenkrát Na Západě. To asi bude ten autorský rukopis. Každopádně - opět božský Ennio Morricone. ()
Jeden z nejlepších filmů o mafii v USA, který více než dojmem gangsterky působí jako western zasazený do špatného prostředí. Leone má úplně jiný styl než Scorsese, De Palma a další tvůrci tradičních kultovních mafiánských snímků; místo nejsyrovějšího násilí a oslavování moci na diváka útočí pomocí dlouhých klidných záběrů na obličeje protagonistů s minimem dialogů, zato podbarvených úžasnou hudbou Ennia Morriconeho, někdy doplněného i o Beatles a Cola Portera. Asi nejvíce se nabízí srovnání s Kmotrem, Tenkrát v Americe totiž podobně jako jeden z nejslavnějších filmů všech dob sleduje proměnu několika postav stojících vždy jednou nohou v kriminálu. Narozdíl od Kmotra na nás ale útočí několika časovými rovinami (dospívající kluk, černovlasý De Niro, šedivějící De Niro), které v sebe navzájem různě přeskakují, jednou do minulosti, podruhé do budoucnosti, takže první hodinu je možná těžké zorientovat se, o co v tom filmu vlastně jde. Když u Tenkrát v Americe ale vydržíte, čekají vás čtyři hodiny (ano, čtete správně) jednoho z nejepičtějších příběhů o gangsterech se scénami, které se člověku zapíší do paměti. Na filmy se člověk většinou dívá kvůli režisérovi nebo hercům, u podobného snímku ale krom režiséra Sergia Leoneho a hereckých představitelů hlavních rolí Roberta De Nira a Jamese Woodse, musím ocenit i kameru, hudbu, výběr lokací a mladých hereckých představitelů... Kdy se mi naposledy u filmu stalo, abych na obrazovce jen zahlédla mladého sedmnáctiletého kluka a bylo mi jasné, že jeho dospělou verzi bude hrát James Woods (nebo Jan Tříska, ale to jsem logicky vyloučila :-)? "Vítěze poznáš už na startovní čáře." ()
Epický gangsterský film o rozsahu mini-série, jehož děj se asi ani neodehrál ("dream theory"), je vysoce ambiciózní, impozantní v pohledu na starý New York, má v sobě stejně tak moc krutosti, jako nádhery a melancholie. Padne na vás plynutí času, lidský život a jeho pomíjivost. S druhou projekcí jsem se těšil, že můj dojem dosáhne maxima, ale hlavní výtka zůstává: závěrečná třetina filmu vázne místo aby umocnila, přišla mi slabší a rozpačitá. Ale umělecký dílo a zážitek, to je bez debat. "The peculiarity of opium is a drug that makes you imagine the future as the past. // It's a movie about the unreliability of memory; about ageing and guilt and indelible regret." ()
V Krimi žánru filmový diamant. Skončit se má v nejlepším - Sergio Leone to dokázal. Dlouhé roky, temná stránka atmosféry, láska a smrt. Naprosto kolosální a geniální dílo, do kterého jsem se zamiloval. Hudba Morriconeho je fascinující a skvěle zapadá do Leoneho řemesla. Pocit po zhlédnutí ONCE UPON A TIME IN AMERICA je nezaměnitelný a nezapomenutelný. (Director's cut: 251 min). ()
Čtyřhodinové epické dílo, kde všechno perfektně funguje a kde Leoneho poetika dosáhla vrcholu (také proto, že potom již nic nestihnul natočit). Vzal gangsterský žánr za svůj podobně jako western, absorboval všechna jeho pravidla a přizpůsobil je svému vidění. Dokonalý film, který zachycuje údobí několika desítek let, přeskakuje v čase ze záběru na záběr bez vysvětlujících titulků či zamlžování obrazu, jedinou nápovědou je výrazná Morriconeho hudba, charakterizující dobu, kterou zrovna sledujeme. Leoneho schopnost pracovat s tempem a obrazem je fascinující a podmanivá, pracuje s nejmenšími detaily filmu, takže člověk i napotřetí nedokáže pochytit všechno, co režisér do svého snímku vložil. ()
Galéria (103)
Zaujímavosti (72)
- Al Capuano (Clem Caserta) je pojmenován po Al Caponovi. (HellFire)
- K navození atmosféry pouštěl Sergio Leone během natáčení hudbu Ennia Morriconeho. (HellFire)
- První volbou Sergia Leoneho pro postavu Noodlese (Robert De Niro) byl Steve McQueen. Než ale Leone získal filmová práva, McQueen podlehl rakovině plic. (/Pablo)
Reklama