Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (viac)Obsahy(1)
Dlhých dvanásť rokov trvali prípravy na scenári filmu, ktorý pre jeho režiséra Sergia Leoneho predstavuje splnenie svojho sna. Táto legenda westernu svoj námet nosila v hlave takmer celý život. Dokonca sa traduje, že Leone si vyhradil na stretnutie s producentom štyri hodiny, kde mu vyrozprával príbeh obraz po obraze. Preto nemôže byť divu, že tento film patrí k lahôdkam žánru krimi.
Hovorí sa, že priateľstvá z detstva pretrvajú celý život a inak to nie je ani v prípade newyorských chlapcov zo židovskej komunity, ktorí si vybrali žiť život mimo zákon. Toto je príbeh štyroch gangstov, od ranných rokov života niekedy na začiatku dvadsiatych rokov minulého storočia, cez prohibíciu, veľkú hospodársku krízu a vojnu až po začiatok šesťdesiatych rokov, kedy sa starý David Aaronson (Robert De Niro) vracia naspäť do New Yorku po dlhých rokoch skrývania sa. Toto je príbeh skutočného priateľstva, lásky, oddanosti, ale aj lži a zrady. S geniálnymi hereckými výkonmi (Robert De Niro, James Woods, Joe Pesci) a nádhernými reáliami nezabudnuteľného New Yorku. Toto je príbeh skutočných gangstrov tak, ako ho napísal sám život...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (1 054)
Temer dokonalej film, jediny co bych mu vytknul je, ze tam nebylo vic akce s thompsonem :) Vykony vsech hercu se pohybujou od uzasnych po velice nadprumerne, do toho skvela hudba a strhujici pribeh. I De Niro, ktereho moc nemusim, tady hraje perfekne, vse je do detailu promyslene, pribeh nejde za sebou, ale "skace" mezi mladym, dospelym a starym Nirem a presto neni chaoticky. Doporucuju shlednout SE, ktery i pres svou delku skoro ctyr hodin, me ani na chvily nenudil. Jeden z nejlepsich mafianskych filmu. ()
Epický gangsterský film o rozsahu mini-série, jehož děj se asi ani neodehrál ("dream theory"), je vysoce ambiciózní, impozantní v pohledu na starý New York, má v sobě stejně tak moc krutosti, jako nádhery a melancholie. Padne na vás plynutí času, lidský život a jeho pomíjivost. S druhou projekcí jsem se těšil, že můj dojem dosáhne maxima, ale hlavní výtka zůstává: závěrečná třetina filmu vázne místo aby umocnila, přišla mi slabší a rozpačitá. Ale umělecký dílo a zážitek, to je bez debat. "The peculiarity of opium is a drug that makes you imagine the future as the past. // It's a movie about the unreliability of memory; about ageing and guilt and indelible regret." ()
Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. ()
Dalo by se říct - dechberoucí útok na divákovu mysl. Dost možná i román v (pohyblivých) obrazech. Opravdu velký film, ale nikoliv pompézní velkofilm. Pořád se mi na mysl vtírá spojení "Leonovský Kmotr", a přitom mi to těmi flashbacky a pomalým tempem a nevím čím vším ještě strašlivě připomíná Tenkrát Na Západě. To asi bude ten autorský rukopis. Každopádně - opět božský Ennio Morricone. ()
Včera (pátek) se mi nikam nechtělo, a proto jsme si vybral jako společníka Sergia Leoneho, aby mi mohl ukázat svoje mistrovské umění :) Vrhl jsem se na Tenkrát v Americe a kolem sebe všude cítil prohibici, na hlavu mi mířil sám De Niro a v pokoji hrál orchestr Ennia Morriconeho. Tohle zažívám u Leoneho filmů pořád, zrovna minule jsem měl všude prach, kulky svištěly obrovskou rychlostí a po bytě se proháněli kovbojové na koních. Přitom jsem to co nejvíce oddaloval, smrtící stopáž byla postrachem, a ani předcházející pověst tří mistrů mně nepřesvědčila několik měsíců. Až teď! A proto mohu s obrovským klidem říct, že Once Upon a Time in America svojí monumentalitou strčí do kapsy i takového velikána jakým je sám Kmotr. Coppolův opus má sice obrovská hodnocení a Nino Rita stvořil legendární melodii. Ale to není nic oproti Morriconemu, který Ameriku posouvá někam úplně jinam, jinam z tohohle světa. Předělávka Yesterday mně úplně odrovnala a už po několikáte mi hlavou proběhlo, že Ennio prostě není člověk, ale bůh! Tohle byla jejich poslední společná práce a myslím, že to bylo dokonale rozloučení s publikem. Po herecké stránce nemám co vytknout, De Niro hrál perfektně a přirozeně, James Wood jako vždy slizký. Celkově to byl koncert všech zůčastněných. Osazenstvo vypadalo stylově a dobře ladilo s prostředím, ve mně to revokovalo pocit, že jsem přítomen ve filmu. Na tom mají největší zásluhu samozrejmě kulisy a výprava, protože tímhle postavili do latě všechny podobné gangsterky. Tenrkát v Americe - jeden z největších a nejdelších filmových zážitků utekl neskutečně rychle a kdyby měl ještě dvě hodiny na víc, jak to Leone plánoval, byl bych šťastný! ()
Galéria (103)
Zaujímavosti (72)
- Scéna, kdy mladý Noodles (Scott Tiler) pobodá Bugsyho (James Russo), se odehrává na levé straně Manhattanského mostu. Když se ale objeví policie, scéna se odehrává na straně pravé. (Caszidy)
- První volbou Sergia Leoneho pro postavu Noodlese (Robert De Niro) byl Steve McQueen. Než ale Leone získal filmová práva, McQueen podlehl rakovině plic. (/Pablo)
- Při přípravě na roli Davida "Noodlese" Aaronsona žádal Robert De Niro o soukromou schůzku s věhlasným zločineckým bossem Meyerem Lanskym, na kterém byla tato postava založena. Jeho žádost byla ovšem odmítnuta. (c.tucker)
Reklama