Pre pár dolárov naviac

Lepší než svůj předchůdce, ale horší než Hodný, zlý a ošklivý. Sergio Leone opět dokázal, že to byl mistr žánru a atmosféra a vůbec prostředí jaké vytvořil ve svých filmech je neopakovatelné a jedinečné. Clint Eatswood, kterému zdárně sekundují Lee Van Cleef, Gian Maria Volonté či Klaus Kinski výborně zapadli do svých rolí. Další co stojí za pochvalu je hudba Ennia Morriconiho, ale ten snad nikdy nic špatného nesložil. Na pět hvězdiček to, ale stále není, pořád to beru jako nácvik před vrcholem Leoneho tvorby - Tenkrát na Západě...... (01.03.2008)

Spaghetti western v nejryzejší podobě: plný drsných mužů ženoucích se za osudovou pomstou či mrzkým bohatstvím, s nabitými kolty vždy po ruce, ale jen velmi málo slovy na jazyku. Tak pomalý, že i dech se vytrácí... a tichý, tichý jako smrt. Leone na režisérské stoličce se pořád ještě trochu hledal, nepracuje příliš dobře s tvorbou a naplňováním očekávání diváka, nesvírá jeho srce vyrvané z hrudi tak jako Tenkrát na západě, ani přestřelky nejsou tak dramatické a přehledné jak by měly být... Teprve se připravoval se na své největší triumfy, ale i tak natočil film který mezi westerny patří k těm nejlepším. 8/10 (01.04.2008)

Ale pane, tenhle vlak v Tucumcari nestaví. - Tenhle vlak, v Tucumcari zastaví! Druhý film ze slavné dolarové trilogie (která se však dějově nijak neprolíná). Eastwood (zde přezdívaný Monco) se vydává po stopách nebezpečného lupiče a vraha El India (Volonté), který unikl z vězení a ohrožuje svým chováním celou krajinu. Monco ale není sám, kdo má zálusk na tučný měšec dolarů. Za Indiem, na kterého je vypsaná rekordní odměna, se pouští i další lovec lidí Mortimer (Lee Van Cleef). Ten si po pár ostřejších výměnách názorů se svým novým kolegou Moncem padne do o(č)ka a oba nakonec spojí své síly v honbě za penězi (jistá podobnost s posledním dílem trilogie - Hodný, zlý a ošklivý). Opět vynikající režie pana Leoneho, hudba mistra Morriconeho a výborné herecké výkony ústřední trojice. Líbí se mi vyloupení banky, Eastwoodova infiltrace do Indiova gangu či škrtnutí sirkou o hrb Klause Kinskiho. Moje oblíbené italské špagety, kde úvodní scéna překonává tu závěrečnou... (17.11.2009)

Iked skutocna legenda mala prist az o rok neskor, aj prostredny diel dolarovej trilogie je klasikou zanru, plnou nezabudnutelnych momentov, ktorej sa len skutocne tazko da nieco vycitat. Pri dueloch (hlavne potom ten zaverecny), pri ktorych hra jemna, no zlovestna melodia z vreckovych hodiniek, sa mi stavaju dupkom vsetky chlpy. (10/10) (02.08.2008)

Prostě Clint Eastwood ať už hrál v jakýchkoli filmech, já si ho vždycky spojím se spaghetti westerny mistra Leoneho a nutno dodat, že mu to po čertech sedlo. Je to přesně ten typ hrdiny, který je vám nesmírně sympatický, i když to není typický klaďas. Myslím, že mu Leone ukřivdil, když řekl, že Eastwood má jen dvě výrazové polohy - s kloboukem a bez klobouku. Dál výborný Lee Van Cleef, kouzelná režie Leoneho, neuvěřitelně pasující a po-zádech-mrazící hudba Ennia Morriconeho, jejíž pískací melodii zbožňuju. Další klasický western, přímo lahůdka pro milovníky žánru. Eastwood vytváří s Cleefem zajímavou dvojku. A když jim k tomu "zapíská" Ennio, není co řešit. Naprosto okouzlující humor (Eastwood v domě, nad nímž jezdí vlak, Eastwood osvobozující vězně Sancha), který vychází z přesně promyšlených gest a výrazů tváří a skvěle pasuje do filmu. Zároveň se prolíná s citlivější částí filmu tak samozřejmě, že film je vlastně puzzle složené z dokonalých částí. Jeden z mých nejoblíbenějších westernů. Škoda, že takových vynikajících filmů není více. (01.06.2006)