Pre pár dolárov naviac

Ako sa zdá byť všetko ľahké, keď je príbeh dobrý, zápletka vyskúšaná a dialógy nie sú síce najlepšie na svete, avšak súvisia spravidla s akciou a nie je to povinné rozprávanie pre rozprávanie. Skvelú kapitolu tvorí všadeprítomná zložka príbehu, to jest humor, primeraný. Dobro zvíťazilo aj tu nad zlom, čo by mohlo byť hlavné motto každého westernu. Pre pár dolárov naviac má oproti svojmu predchodcovi farebnejší dej a pár naozaj nezabudnuteľných scén (viď. finále) a i Ennio Marricone napísal ešte pútavejšiu melódiu. (06.02.2015)

Ještě lepší než první díl této volné trilogie Pro hrst dolarů aneb špagety bez kečupu. Tentokrát se Clintu Eastwoodovi dostalo společníka, se kterým se setká v poslední části Hodný, zlý a ošklivý. Film je oproti prvnímu značně dynamičtější, scénář ještě propracovanější. Měl bych jen jednu výtku. Na to, že se jedná o tzv. spaghetti western, šetřili tvůrci kečupem. Když někdo dostane tři rány z bezprostřední blízkosti, měla by se asi objevit nějaká ta krev. Tady jen herec předvede teatrální gesto, rozhodí rukama a je mrtvý. Ale to nemůže dojem z báječného westernu zkazit. (09.05.2009)

Leone opustil vyprahlé komorní prostředí jedné malé vesničky a daleko nechal i onoho bezejmenného nemluvného osamělého hrdinu, který přesně ví, co dělá a co chce. V Pro pár dolarů navíc totiž po Clintově boku celou dobu někdo stojí, někdo, jehož dovednosti a schopnosti našeho pistolníka uvrhují do stínu (promiň, Clinte). Fanoušci to budou považovat za rouhání, jenže zatímco v prvním dílu Joe / Yankee / Monco / jakkoliv-ho-nazývat-chcete působil dojmem nedostižitelného nepochopitelného drsňáka, který je vždy deset kroků před svými nepřáteli, na velkém a ještě složitějším jevišti druhého dílu vyplula na povrch jeho nezkušenost, nedočkavost a někdy i naivita. Kdo ví, jestli by mu všichni ti banditi nenatrhli p... ončo, kdyby ho plukovník požvykující dýmku neusměrňoval a nepředvídal jednání všech postaviček včetně našeho hrdiny. Musím říct, že v tomhle mě scénárista druhého dílu trilogie trochu zklamal, cítila jsem se, jako kdyby mi někdo sebral všechny mé ideály o muži v ponču a klobouku, který mezi zuby svírá doutník. Jenže přesně ve chvíli, kdy jsem si myslela, že to bude "jen" za čtyři hvězdičky, přišla závěrečná přestřelka s hrajícími hodinkami, která za pekelně dobrého doprovodu Ennia Morriconeho naprosto zastínila všechny kulky vypálené v Pro hrst dolarů. A tak to má být. "Deset tisíc, dvanáct tisíc, patnáct, šestnáct, sedmnáct, dvacet dva. Dvacet dva? ... Dvacet sedm." (28.05.2009)

Další z řady skvělejch westernů z dílny Sergia Leoneho a jako vždycky to dopadlo skvěle.V tomhle pokračování filmu Pro hrst dolarů je daleko víc přestřelek a celkově je to o něco lepší, ale pořád zůstala skvělá westernovská hudba od Ennia Morriconeho a drsnej Clint Eastwood, ke kterýmu přidali charismatickýho Lee Van Cleefa. příběh je typicky westernovskej a slušně propracovanej, že vůbec nenudí a nemá to hluchý místa. Pro mě to je další super western od Sergia Leoneho (01.05.2005)

Sergio Leone zůstává zručností na úrovní prvního dílu, avšak piluje scénář, což už mi k maximální spokojenosti stačí měrou vrchovatou. Vytkl bych mu jen naprosto matoucí obsazení Giana Marii Volontého do role hlavního záporáka India, protože záporáka Ramose hrál i v díle prvním, takže kdo by si dával trilogii po sobě, bude asi zmaten, jako jsem byl já. Jinak bez debat plnej. 90% (21.09.2015)