Toni Erdmann

Nuž ako tu už niekto podotkol: "film nie pre každého". V tomto prípade som zrejme tým "každým". Nieže by som nedokázala oceniť kvality tohto filmu, ktoré čo sa týka dramatickej stránky sú neodškriepiteľné, ale spôsob "humoru" či už Winfrieda a následne jeho dcéry je mi absolútne cudzí. Toto si musí, ale každí rozhodnúť za seba... (17.02.2017)

Mohl bych se tady rozplývat nad tím, jak se německým tvůrcům podařilo naložit se závažným životním tématem, ale lhal bych. Na to, aby mi někdo sdělil, jak rozdílný pohled na život mají otec s dcerou, snad není třeba točit téměř tříhodinový film, ve kterém se v mnohých záběrech neděje vůbec nic. Snad bych snímek ohodnotil lépe, ale stopáž ho doslova zavraždila a nechybělo mnoho, abych to odnesl i já. Musím však ocenit výborný převlek v závěru filmu, na který mohu říci jedině Fish On. (17.06.2017)

Tohle je hodně ojedinělé. Přišlo mi to jako taková směsice všeho dohromady. Chvíli to člověka baví, pak následuje nudná nebo smutná scéna a následně zase pravý opak. Celkem se divím, že mi nevadila délka snímku, ale musím uznat, že to uteklo rychle, jelikož mě to bavilo. Ovšem, co bych vážně vidět nepotřebovala je tělo Sandry Hüller, nicméně i to tam sedělo. (12.01.2017)

Toni Erdmann je jeden z těch filmů, o kterých se dozvíte, a už je nikdy nevypustíte z mysli. Německá dramedie, která má 162 minut? K tomu hojně chválená s nominací na Oskara? To je divné, nemyslíte? Takže jsem teoriím chtěl dát přítrž a do filmu se pustil. Výsledek je ale velké zklamání, protože jsem nečekal tak moc průměrný film. Toni Erdmann se totiž rozjíždí strašně pomalu. V první čtvrthodině jsem si říkal, že tomu dám čas. Námět vypadá dobře, délka je brutální a tak film nechám trošku nadechnout, než si udělám názor. Jenže problém byl, že film si stejnou atmosféru držel po celou tu dobu takřka tří hodin. Učitel Winfried mě ze začátku zarazil oním bláznovstvím, postupně ale štaci nepochopeného přebrala jeho dcera, která byla ještě větší maso. V tu ránu se ale z Winfrieda stal Toni Erdmann a sem tam se rozjely scény, které měly být humorné. Osobně jsem měl problém možná s tím, že mi humorné vůbec nepřišly. Naopak. Měl jsem pocit obrovského smutku ve Winfriedově duši, která se snaží pochopit život své dcery v Rumunsku, který snad normální člověk pochopit ani nemůže, natož pak Winfried. Hrozně zvláštní film, který sice má zajímavé momenty, ale já si z něj vůbec nic neodnesl. A to jsem se na něj hodně těšil. (30.01.2017)

Winfried je zváštny človek, ktorý si kráti život na dochodku občasnými pubertálnymi vtípkami. Keďže jeho vzťah s dcérou je na bode mrazu a ona pozná len svoju prácu, votrie sa do jej pracovného a súkromného života a obráti ho naruby. Použije pritom vymyslenú identitu Toniho Erdmanna... Príbeh veľmi pomalým tempom rozpráva o nedorozumeniach medzi ľuďmi, pracovnom ošiali, syndrómu vyhorenia a svojským sposobom chce opatovne nastoliť poriadok vo vzťahoch. Ako pracovný nástroj používa smutné i vtipné scény a osviežujúcu otvorenosť. (16.01.2017)