Vrahovia mesiaca kvetov

Tady si více, než při jiných filmech, uvědomíte, že i velcí tvůrci by měli mít producentský dohled, oponenturu, která by jim naznačila, že tak obludná stopáž je neobhajitelná. Martyho zásadní díla vždy koketovala se třemi hodinami, ale měla neskutečný tah na branku a sledovala se jedním dechem. Tady mě to zaháčkovalo až s příjezdem vyšetřovatelů a tou závěrečnou katarzí, která byla silná, takže až po nějakých dvou hodinách, které šly prostříhat a to píšu jako člověk, který pomalé filmy a jejich postupné uvádění do děje má rád. Dějou se tu hnusný věci, ale tenzi jsem nepocítil skoro žádnou a nevýrazná monotónní hudba tomu moc nepomáhala. A Leovi měl někdo jasně říct, že když pravidelně bude krabatit svá ústa do obraceného U, není to známka dobrého hereckého výkonu, takže vedle tradičně spolehlivého De Nira mě nadchla jenom Lily Gladstone. Ta její klidná síla, oduševnělý výraz a poutavé minimalistické herectví, to bylo něco. Neváhal bych jí označit za srdce celého filmu, za jediný prvek dobra v té hnusné lidské špíně kolem. Jsem rád, že pořád vznikají podobný zvolna přemítavé filmy v dnešní zrychlený  tiktokový době, ale obávám se, že Marty svojí oscarovou sbírku tentokrát nerozšíří. (19.01.2024)

Monumentální film. Není to snadná podívaná, přeci jen strávit čtyři hodiny ve společnosti brutálních, vypočítavých, někdy až hloupých mužů je těžko zkousnutelná záležitost, ale přesto nebo právě proto, je to zatraceně silný komentář k ne úplně hezké americké historii. Po vyrolování závěrečných titulků jsem se navíc nemohl zbavit pocitu, že se zavírá jedna velká kapitola v dějinách filmu. [IMAX] (19.10.2023)

Neuveriteľné herecké výkony na čele s Dicapriom, ktorého som miestami nespoznával. 206 minút je síce veľa, ale nie natoľko, aby si neobsedel v kine. Počas nich sa Scorsesemu podarilo fantasticky vykresliť jednotlivé postavy a ich motívy. Rozbeh je trochu slabší a niektoré scény by sa mohli prestrihať, ale od pasáže po svadbe to perfektne ubehlo. (18.10.2023)

// Asi už bych se tomu neměl divit, ale stejně mě pokaždé dostane, s jakým elánem a jak stylově dokáže Martin Scorsese vyprávět i ty sebedelší filmové příběhy. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou toho další ukázkou, navzdory hutné stopáži se jedná o fascinující (ovšem tím znechucujícím způsobem) a svižnou podívanou s fantastickými hereckými výkony trojice DiCaprio, De Niro a Gladstone, pojednávající o další černé kapitole americké historie. Nicméně asi se budu rouhat, ale kdyby se přece jen mistr nesnažil nutně za každou cenu vysvětlit pohledy všech spojených s těmito zločiny, našel by v tom příběhu něco, na čem by šel vystavět ještě o řád údernější a napínavější film. Takhle je to sice formálně famózní a po dramatické stránce komplexní, ale už ne strhující, natož zničující jako pro mě byla Hořící Mississippi. Přesto však stále impozantní film, na kterém je krásně vidět, jak je tahle režijní legenda pořád o míle napřed před současnou generací filmařů. 8/10 (21.10.2023)

,,Dnes vás spíš odsoudí za nakopnutí psa, než za vraždu Indiána'' ---- Martin Scorsese nám připravil na podnose opulentní hostinu z Oklahomy dvacátých let minulého století. Bohužel vzhledem ke stopáži a rozvláčnému ději se obávám, že ne každý se prokouše až ke konci, byť nedokoukat to by byl samozřejmě hřích. Já si film užíval a mlaskal jsem si spokojeně prakticky nad vším. Výprava, hudba, kamera, vše bylo skvělé. Rozvláčný děj mi až tak nevadil, ale přiznávám se, že konci jsem se párkrát podíval, kolik že hodin to ještě má. Leo i De Niro tu hrají opravdový herecký koncert a jestli máte De Nira zafixovaného jako mafiána z gangsterek, tak tady byl skutečným vrahounem ač sám nikdy nikoho nezabil. I tohle bohužel byla smutná část americké historie a je dobře, že se o tom natočil tento film. Většina z nás samozřejmě osud domorodých původních obyvatel Ameriky zná, ale o tomhle jsem neměl tucha. A ačkoliv je dnes strašně moderní točit právě filmy o různých křivdách na domorodém obyvatelstvu, sexuálních menšinách atd...  a mnohdy v tom cítím jasný kalkul, tady jsem to tak nebral ani necítil. Celé je to v podstatě kriminálka, kdy hlavní padouchy poznáte prakticky hned a pak už jen sledujete kam až jim to všechno projde. Musím uznat, že to trvalo sakra dlouho než spravedlnost zasáhla. Nicméně si dvacátá léta v USA v Oklahomě moc neidealizujme. V podstatě to byl stále ten Wild West, akorát že ti bohatší se prériemi a mezi svými farmami a městečky proháněli prvními auty.  Skvěle byl znázorněn hned v úvodu Fairfax. Vlaková stanice, sklady a kolem shluk domů mezi nimiž byly v blátě vyježděné cesty. Moc se mi líbil závěr filmu, to bylo velmi originální a skvěle to nahradilo klasické soudní přelíčení, které bych jinak očekával. Vzhledem k délce mám z filmu podobné pocity jako jsem měl kdysi z Teče tudy řeka. Také se mi to moc líbilo, ale bylo to dlouhé. Jestli filmu něco chybí, tak je to nějaká větší míra napětí. A to je možná škoda. Třeba to ale zrovna takto Martin Scorsese chtěl.  Kdo ví? Dávám za 4 injekce inzulínu. * * * * (16.12.2023)