Sherlock Holmes: Pyramída hrôzy

Film to byl natočen jako pocta Siru Arthuru Conanu Doyleovi, autorovi známého detektiva Sherlocka Holmese. Tento příběh ale Doyle nenapsal, byl vymyšlen, protože nikdo samosebou neví jaké bylo Holmesovo a Watsonovo dětství, když byl jeho první příběh zasazen až do doby jeho dospělosti. K filmu ... no, tady vidíme, že Sherlock byl už za dob studií nadaný svou neuvěřitelnou všímavostí, logikou, důvtipem a taky sklonem k malérům. Bylo to vcelku úsměvné vyprávění, takové naivňoučké, místy fakt jako napínavé (hlavně v té pyramidě). Vzhledem ke stáří filmu, použitým efektům a když se na to dívám tak nějak celkově, tak tomu dávám slabé 4*. (29.10.2013)

Rok 1985 můžeme ve filmografii společnosti Amblin Entertainment, ale i v rámci osmdesátkových filmů pro děti a mládež označit za rozcestí. Od ledna do prosince tehdy společnost uvedla do kin čtveřici snímků "Fandango", "Rošťáci", "Návrat do budoucnosti" a "Mladý Sherlock Holmes". Zatímco prostřední z nich se staly enormními hity, které nasměrovaly či upevnily trendy nadcházejících let, první a poslední bohužel u diváků propadly, byť dnes platí za malé kulty a generační ikony. Na rozdíl od "Fandanga", které cílilo na mladé diváky na hraně dospělosti, "Young Sherlock Holmes" měl oslovit kategorii, které se dnes říká tweens. Snímek o eskapádách mladických verzí slavného mistra dedukce a jeho věrného asistenta měl nakročeno stát se proto-Harry Potterem (angažmá Chrise Columbuse na prvních dílech filmových potterovek pak ukazuje důvtipnost producentů). Stejně jako hity nového tisíciletí také tento film mohl stavět na kontinuitě zájmu svého publika, neboť řada dětí klasické příhody Sherlocka Holmese četla a nyní měly dostat variace svých oblíbených hrdinů aktualizované pro dobu dospívání. V popředí tak stojí motivy vztahů ve škole, první lásky i ambice zanechat první vlastní otisk ve světě. K tomu navíc připočtěme koncipování filmu jako variace na ikonické dobrodružky s Indym Jonesem, což se projevuje v opulentních dobrodružstvích druhé poloviny. Je otázkou, proč svého času film neuspěl. Na jednu stranu lze říci, že na rozdíl od Harryho Pottera neměl mladý Sherlock až tak velkou sílu kontinuity, kdy by s ním jeho cílové publikum vyrůstalo a mělo k němu vyloženě úzký vztah. Nebo možná jen tvůrci předběhli dobu, eventuelně se vydali na pole špatného média, když uvážíme úspěch "Mladého Indiana Jonese" v televizi na začátku devadesátých let. Na druhou stranu lze část nepřijetí snímku směřovat na vrub až přílišné zatíženosti předlohou, která paradoxně film svazuje v rozletu do jiných směrů. Faktem každopádně zůstává, že stejně jako "Fandango" spíše stálo na konci zádumčivěji či melancholičtěji pojatých mládežnických snímků, tak i neúspěch "Mladého Sherlocka Holmese" na mnoho let zařízl akční dobrodružky pro odrostlejší mládež. (18.05.2014)

Tak jsem se vrátil do svých klukovských let a zažil krásné dobrodružství plné nebezpečí, napětí a odvahy. Pyramida hrůzy, která vzdává holt Siru Arturu Conanu Doyleovi, pouze volně navazuje na detektivní příběhy Sherlocka Holmese a jeho kolegy Johna Watsona. Ocitáme se přímo v jeho mládí, kdy ještě patřil mezi vzorné studenty na chlapecké škole, ale už tenkrát se projevoval výbornými analyzačními schopnostmi. Prostředí školního internátu a zimní období, mi malinko náladou připomělo filmy s Harry Potterem, k čemuž se váže zajímavost, že tímto snímkem byla inspirována při psaní knih zrovna J. K. Rowlingová. Asi správně tušíte, že se jedná o zpracování pro mladé, ovšem nikoliv úplně pro nejmenší. A nejlepší na tom je, že si dobře pošmáknou i dospělí, protože si v tom každý najde to svoje. Vše je tak akorát s mírou, dojde i na vtipné odlehčující momenty, a též tragické situace. Co mi přišlo fakt povedené byla řemeslně velmi dobře zvládnutá režie a samotný scénář. Na dětský příběh ve kterém figuruje tajná egyptská sekta Rametep, provádějící obětní rituály, film nepostrádá atmosféru, mysteriózní nádech a velmi řídce hororové prvky. Ostatně členové sekty pro zbavení se nepohodlných lidí používají zvláštní foukačky, které obětem způsobují silné halucinace a pod jejím náporem to pro nešťastníka většinou znamená smrt. Co mě udivuje je fakt, že scéna s oživlým skleněným rytířem je vůbec první digitální postava ve filmu! Autorem animace je pozdější zakladatel Pixaru, a to John Lassester. Měl jsem taky po celou dobu pocit, že jsem to jako dítě už spatřil, ale matně si vybavuji. I tak jsem se v tom našel a znamenitě si Pyramidu hrůzy užil! (17.12.2014)

Ako dieťa som to miloval. Bohužiaľ, poriadne to vypáchlo, dnes už je to veľmi ťažkopádne a zápletka (na konci dovysvetľovaná Watsonovým voice-overom) nie je ktovieako logická. Rozhodne ale body za počet mŕtvol a tragický záver - dnes by na niečo také žiadny "film pre mládež" nemal gule. Skvelá hudba! (26.11.2012)

Tohle byl asi třetí film, který jsem v životě viděl jako dítě ve starém, rozvrzaném socialistickém kině. Ale po víc než dvaceti letech se dychtivě očekávaná repríza, s vyjímkou stále zajímavých mechanických efektů, tolik nenaplnila. Filmu sedí anglické prostředí, tajemné rituály a halucinace, ale postavy jsou spíš pošetilé dvourozměrné figurky, je tam znát dohled Spielberga a jeho nepochopení cizích kultur a snaha cokoliv popcornizovat. Sherlock Holmes byl asexuál, co mu přišla zajímavější kriminální věda? Proboha, aby někoho neodpudilo, že je asi bezcitný nebo gay, tak z něj v mládí uděláme randícího romantika (co na tom, že líbačky a chození v dětském filmu působí jak pěst na oko). Mladý Dr. Watson? Posera a blb, kterého fotr poslal na medicínu, ale potřebujeme ňoumu, který bude neschopností zdůrazňovat, jak je Sherlock vedle brilantní; na konec z něho uděláme postavu, co je schopna nějaké akce, abychom vysvětlil, proč se nakonec napakoval k Sherlockovi do bejváku. :) Film je slepenec věcí a scén, které jsme v osmdesátkách už viděli (zpravidla ve filmech pod producentskou nebo režisérskou taktovkou Spielberga), ostatně působivé egyptské rituály připomenou Indiana Jonese a chrám zkázy. Záporák a samotný detektivní případ mě ale bavil. (13.11.2009)