Dubček - Krátka jar, dlhá zima

Halamov film sa nikdy nemal dostať do kín ( vyžiadali si to kinári ), je to náučná doku-dráma vhodná na televíznu obrazovku. Síce zručne, ale komorným spôsobom vykreslené udalosti okolo 21. augusta 1968 si pomáhajú rozprávaním samotnej hlavnej postavy, ktorá si na ne spomína počas osudnej cesty autom 1. septembra 1992. Film sa nesnaží priniesť niečo nové, len rekapituluje známe udalosti. Herecké obsadenie však potešilo. (22.08.2018)

Pamätám sa, ako pred rokom českí novinári písali na margo filmu Masaryk, že taký film si Jan Masaryk nezaslúžil. To isté by sa dalo povedal v prípade filmu Dubček, no len v opačnom význame. A to preto, lebo Dubček naozaj nebol taký hrdina, ako film predstavuje. A práve preto nemôžem akceptovať, že v roku 2018 sa tu stavia pomník komunistickému politikovi. Ak by som odhliadol propagandu, tak by som aj tak dal max. 3 hviezdičky, keďže s výnimkou hlavného predstaviteľa hrali všetci herci teatrálne ako v markizáckych seriáloch. Celkovo, svojim poňatím je Dubček jednoduchý film. (23.04.2018)

"Socialismus s lidskou tváří" - takovej nesmysl! Stejně, jako jakékoliv glorifikování a idealizování byť navenek docela sympaťáků Dubčeka, Svobody či kohokoliv z jejich okolí. Ano, sice to nebyli svině stalinského typu či šmejdi jako Brežněv, Husák či Biľak, ale stále to byli prostě komunisté! Připravení za své socialistické ideje "položit život". Obzvlášť Svoboda je hodně kontroverzní postavou našich dějin, na jedné straně se svojí pomocí některým režimem pronásledovaným lidem a na druhé např. válečným zločinům, kterých se dopustil na vlastním vojsku! Ani Dubčekova partajní činnost z dob dlouho před pražským jarem není bez poskvrny, stejně jako jeho lízání sovětských prdelí při škrabání se do čela KSČ a jeho posrpnové snahy udržet se u koryta i za cenu normalizační servilnosti už vůbec ne! Nakonec i Kriegel, z nich zřejmě nejstatečnější a nejčestnější, má na sobě temnej škraloup v podobě komunistického puče v r. 1948, kdy organizoval vyzbrojení Lidových milicí. Nicméně v kontextu doby chápu, že po zvěrstvech 50. let byla vidina "měkčí" verze sociku pro náš národ aspoň jiskrou naděje. Bohužel předem odsouzená k neúspěchu, protože pokud by liberalizace pokračovala dál, vedlo by to nejen ke svobodě, ale nakonec nevyhnutelně i k volnému obchodu a nějaké formě kapitalismu. Což samozřejmě soudruzi z Moskvy nemohli dopustit, zhroutil by se jim totiž rychle celý východní blok. Což stejně muselo přijít a za 20 let také přišlo, ale tehdy bylo ještě moc brzy, politicky i ekonomicky (ještě zcela nedokapalo:)). A také moc brzy po válce, kdy si Amíci a Rusáci jasně rozdělili svět a sféry vlivu. A na tom v šedesátémosmém ještě nechtěl nic měnit ani "Západ". Proto tehdy nepřišla žádná pomoc a místo toho přijel za prezidentem Svobodou americký kongresman, jenž tlumočil obavy své vlády z neurovnaných vztahů Československa se SSSR a zdůraznil, že prioritou USA je zachování rovnováhy sil se SSSR!!! Zpět k filmu, který mě osobně moc nenadchnul ani formou, ani obsahem a vyjma solidního Jastrabana ani hereckýma výkonama. Možná měl místo neustálého mýtizování Dubčeka nastínit i jeho slabiny, minulost a aspoň na konci ukázat a dovysvětlit to, jak ho po revoluci Havel a spol. poslali na "druhou kolej", dobře totiž věděli proč. (A to říkám i přes plné vědomí toho, k jakým sračkám jsme to dnes dopracovali pod "západem"). (07.09.2024)

Aj keď je "Dubček - Krátka jar, dlhá zima" reálne dobrým a zaujímavým filmom, plynú z neho pre mňa 2 veľké problémy, ktoré mi bránili si ho užiť naplno. Myslím si, že film bude lepším pre ľudí, ktorí sa chcú dozvedieť niečo a rok 1968 im reálne nič nehovorí. Pretože tí pochopia z toho čo sa reálne udialo. Ja sa však o históriu zaujímam a čo film hovorí pre mňa nebolo nič nové. Takže reálne som sa z neho nič nové nedozvedel. A len sa človek utvrdí v tom, že bol Dubček naivný, že to všetko dopadne podľa jeho predstáv. Na jednej strane ale musím uznať, že jeho názory, o ktorých chcel Sovietov presvedčiť boli veľmi racionálne a keby sa v jeho práci pokračovalo, tak si myslím, že všetko mohlo pre Sovietov dopadnúť úplne inak. Pretože keď sa ľudia cítia dobre, tak je to pre nich väčší dôvod na to, aby vytrvali. Ale miesto toho si Rusi v roku 1968 narezali konár pod sebou a už bola len otázka času, kedy to nakoniec praskne. A to sa stalo roku 1989. Je len smutné, že to všetko muselo stáť niekoľko nevinných životov. Aby sa ukázala Ruská sila. My sme vás v roku 1945 oslobodili a musíte nám byť do konca života vďační a robiť to, čo povieme. "Pekná myšlienka". Môj druhý problém filmu je však jeho kostra. Máme Dubčeka, ktorý si pred svojou smrťou spomína na staré časy a čo sa udialo v roku 68. Ale je to pretkané filmovými zábermi a súčasne aj historickými zábermi, ktoré sú čiernobiele. A neviem prečo to je spracované takto. Lebo to nijakým spôsobom nehovorí film lepšie. Možno to mali poňať buď ako dokument alebo ako film. Nie takýto mix, ktorý tomu nič nepridá. Pre neznalcov film odporúčam, pre ľudí čo o histórii vedia si myslím, že to možno nejako ocenia, ale nie je to nič výnimočné. Ale stojí za pozornosť. A minimálne mi to potvrdzuje 2 veci. Biľak bol Sviňa a Husák sa chopil šance, aby sa ukázal pred Rusmi ako "veľký normalizátor". Hodnotenie: C+ (22.08.2018)

S ohledem na formát velmi dobré! Figurky tragických událostí, které předznamenaly životy ještě našich dětí. Jastraban je výborný. Montáž autentických záběrů s hranými je pojata velmi zvláštně, některé scény jsou tím ozvláštněny, nicméně v jiných je příliš vidět, že Adrian a Alexandr si zase nebyli tak moc podobní (např. fotografie skutečného Dubčeka na stole paní Dubčekové hrané). Ačkoliv po Mnichovu se nic dělat nedalo, tady se měl národ skutečně na odpor postavit, i kdyby půlka měla zařvat. (05.10.2018)