Réžia:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (viac)Obsahy(1)
František Koudelka (Luděk Sobota), svojrázny smoliar z Chvojkovíc, odíde zo zamestnania v miestnom JRD a vydá sa z rodnej viesky do Prahy, kde nastúpi do moderne riadeného autoservisu vedeného svojráznym vedúcim Kafríkom. Ten ho spoločne s podnikavým psychológom Kláskom varuje pred braním úplatku s tým, že každý štvrťrok opustí nedobrovoľne brány závodu niektorý zo zamestnancov, aby práve kvôli problémom s braním úplatku skončil na psychiatrickej klinike docenta Chocholouška. V Prahe však hrdinu nečakajú len problémy s úplatkami, ale aj láska. V bistre, kam sa občas chodí najesť, predáva občerstvenie sympatická predavačka Blanka. František sa do nej zamiluje. Chcel by ju požiadať o schôdzku, ale proti sebe má nielen svoju vlastnú nesmelosť, ale aj ráznu tetušku, ktorá má dohliadnuť na to, aby František v Prahe nezdivel. Našťastie, je vybavený vedecky zhotoveným kondiciogramom, ktorý ako spoľahlivý sprievodca životom radí mladíkovi, kedy má svoje šťastné dni alebo, naopak, dni kritické, kedy by sa radšej nemal do ničoho púšťať. S pomocou kondiciogramu dokáže mladý muž prekonať nielen všetky životné nástrahy, ale aj vlastnú nesmelosť. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (758)
"Neber úplatky, neber úplatky nebo se z toho zblázníš!" František Koudelka z STS Chvojkovice - Brod je jednou z nejsympatičtějších postav československé kinematografie. Tento traktorista, mechanik, automobilový závodník, příležitostný japonec a v neposlední řadě judista, spoléhající se pouze na moderní technologie, žije svůj život bezpečně podle velkého hitu komunistické epochy - kondiciogramu. Co na tom, že se počítač porouchal (vyhořelá elektronke E třenáct z našeho závodu Katoda Holomóc) a Koudelka dostává seznam šťastných a kritických dnů svého jmenovce. On však počítači bezmezně věří a tak ve své (cizí) šťastné dny křičí na Donalda na lustru, vyzývá k souboji prďolu, vyhrává závody, nafukuje ústy pneumatiky auta a v neposlední řadě plodí děti. To byly časy, když se musel náš ústav Chocholouškovým jménem omlouvat za toto politování hodné nedopatření. ()
Svěrák/Smoljak-čistá paráda.Rozhodně nepatřím k fanouškům Luďka Soboty,ale kdyby tady nehrál,nebylo by to ono i přes geniální scénář.Životní tragéd snažící se zlepšit svoji situaci následováním pokynů horoskopu vygenerovaného počítačem,to je opravdu luxusní podívaná,obzvláště když rozklepává nýtek.Kdyby někdo sepsal všechny zlidovělé hlášky pánů Svěráka a Smoljaka,byla by z nich,myslím,slušně obsáhlá kniha a Jáchym by výrazně přispěl.Jedna z perel české komediální školy. ()
Hláškami nabitá legenda. Karfík, Chocholoušek, Béda Hudeček. Z kolika filmů zdomácní tolik výroků či jmen? Není jich mnoho. Jaká scéna je vaše nejoblíbenější? Je opravdu z čeho vybírat. Po pečlivém uvážení by u mě asi zvítězila scénka přijímání Koudelky alias Luďka Soboty ze "zřejmě slušného oddílu STS Chvojkovice-Brod" do kurzu juda instruktorem v podání skvělého a přesného Franty Peterky. U kolika filmů se vám také stává, že už se smějete před tím, než daný okamžik přijde a těšíte se na něj jako malé děcko na cukroví? Tahle taškařice spojuje excelentní scénář, bravurní výběr herců do nejmenší roličky, kvalitní režisérské vedení a cit pro komiku. Znovu opakuji - je to legenda, právem náležící do mé TOP 10 filmů. ()
Vylovení, vysušení, odbahnění aneb Kolik třešní, tolik višní. 1) Na kondiciogramech za 15,-- Kčs jsem taky ulítával. 2) Mohu uvést řadu výhrad vůči scénáři, režii i hereckým výkonům. Ale málokterý film zlidověl natolik, aby se desítky jeho hlášek staly doslova a do písmene národním bohatstvím. Možná, že by se "kvalitnější" film nestal tak populárním, co my víme? Nikdo totiž nemá moc v lásce dokonalost. 3) A navíc si mohu připomenout neméně legendární pražský bufet Koruna. Chodíval jsem tam na hovězí polévku, smažený řízek a jahodový koktejl. No jo. 4) Inu, za všechno může STS Chvojkovice Brod. Holt slušný oddíl... ()
Ne všem hvězdám předválečného filmu bylo dopřáno důstojně zakončit svou kariéru (pokud se ve stáří před kameru vůbec dostaly). Jáchym - krom toho, že je to opravdu povedená sranda - má zásluhu v tom, že toto umožnil Věře Ferbasové, v jejímž verbálním projevu stále slyšíme toho diblíka ze 30. let. Autorská dvojice S+S se uvedla velmi zdařile a zahájila sérii filmů narvaných hláškama (tady já osobně mám nejradši "třeba se vás plachej"), časem jsem se smířil i s Martou Vančurovou, která do tohohle žánru moc nepasuje. A nakonec, ukažte mi jinej film, v němž se představitel titulní role (Petr Brukner - programátor Jáchym) mihne asi na deset vteřin. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (99)
- V tomto filmu hráli skoro všichni v té době aktivní herci Divadla Járy Cimrmana. Ladislav Smoljak (Karfík), Zdeněk Svěrák (Klásek), Oldřich Unger (předseda výstavního výboru), Jaroslav Weigel (zahajovatel výstavy japonského malíře), Miloň Čepelka (překladatel), Jaroslav Vozáb (moderátor výstavy psů), Pavel Vondruška (hlasatel na utkání juda), Petr Brukner (Jáchym) a František Petiška (hlasatel na závodech automobilů). Jediný, kdo z aktivních herců Divadla Járy Cimrmana ve filmu nebyl, byl Jan Klusák. Důvodem jeho neobsazení byl i zákaz účinkování na Barrandově. (mnaucz)
- Když Koudelka (Luděk Sobota) vyndává rozbité vejce, je vidět, že jej v dlani rozdrtil sám, dokonce je slyšet zvuk křupnutí. (sator)
- Recenze v Rudém právu (19. 9. 1974) z pera Jiřího Hrbase mimo jiné pravila: "Od debutantů očekáváme nové, neotřelé nápady - a to zvláště v žánru tak citlivém, jako je komedie a veselohra. I filmová veselohra v socialistické kinematografii musí jít stále dopředu. Nesmí ovšem zapomínat na své společenské poslání. (...) Ale povšimněme si toho, proč nebylo nově a lépe zužitkováno inspirační dědictví a proč se tvůrci smířili s tím, že vlastně jenom oprášili starou divadelní a filmovou frašku. (...) Nové je tu pouze to, že vše je zasazeno, ale jenom vnějškově, do věku počítacích strojů. Hrdina filmu, svérázný František, kterého představuje Luděk Sobota, se vlastně v příběhu vůbec nemění. Přesně podle zákonů staré frašky pouze prochází situacemi a svou přítomností vrší i komplikuje situační komiku. (...) Komedie o tom, co zavinil počítač, nás pobavila, ale přece jenom nadále nevystačíme jenom s estrádou a jakousi formou frašky jakoby v přestávce mezi ostatním programem." (NIRO)
Reklama