„Marečku, podejte mi pero!“

Kultovní komedie s plejádou známých herců. Jsem pyšná na to, že češi dokázali stvořit tyto nesmrtelné filmy. "Marečku, podejte mi pero" je jedním z nich. Jakmile se ve filmových komediích objeví pojem "školní lavice" ve spojení s našimi nejlepšími režiséry a herci, je to téměř vždy zárukou kvality a inteligentního humoru. (29.12.2007)

Film, který jsem asi viděl nejčastěji. Geniální komedie Oldřicha Lipského a špičky českých herců 70. let. "Že by mi šly napřed? Ráno jsem si je řídil podle rozhlasu." Místo vynikajícího komentáře bych si dovolil přinést "švestičky z vlastní zahrádky"... Nechápu, jak vůbec může existovat někdo jako je Václav Klaus, kdo prohlásí, že jde o „děsivě, děsivě špatnej film“... Jako takovou první vlaštovku si dovoluji uvést krátký sestřih hlášek: http://www.youtube.com/watch?v=xfR_bEqSjwI&feature=related (02.01.2009)

80% - Parádní komedie, co se taky jiného dalo od této herecké sestavy s Oldřichem Lipským na režisérské stoličce čekat? Jen ty tovární sekvence mohly být vtipnější nebo nejlépe žádné, ale to by asi nešlo :). Když však dojde na školní lavice, přichází jedna perla za druhou v podobě kultovních hlášek... (22.06.2007)

Cestu do hlbín duše obstarožného školákov v roku 1976 realizoval Oldřich Lipský podľa neskutočného scenára Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Stará dobrá klasika, snáď najlepšia komédia sedemdesiatych rokov. Nezabudnuteľné hlášky, výborné herecké obsadenie. Je až na počudovanie, že do toho išiel aj František Kovářík, rolou starého profesora. Keď som pozeral na jeho vek, nezostáva, než mu vystrúhať poklonu. Ten film je večný! (09.12.2012)

nojo, klasika....kdo by neznal stále nepřítomného hliníka a věčně se hlásícího plhu, který dychtil po vědění.....musím se přiznat, že já patřil k těm, co se hlásili jen v kritickejch situacích,,,ty byly celkem dvě,,,,,jedna, když na mě přišlo náhle kakání a druhá, když sem si zapoměl bačkůrky,,,vlastně, eště byla třetí,,,pomoc příteli v nouzi...stalo se to v okamžiku kdy do třídy vlítnul ředitel na nečekanou inspekci,,,byl to typ člověka, kterej očekával oboustranou aktivitu, a protože s učitelem smě měli fér dohodu, že ho necháme 45 minut prospat a von nás nechá vzadu tiše mastit texas holdem, koukal z toho teď docela průser,,,hlavně bylo jasný že nestačí jenom projevit zájem, ale je potřeba taky něco mlhavě tušit..... naštěstí členové poker teamu zachovali chladnou hlavu a vymysleli plán....o pár vteřin později přistála mistrovi na brejlích papírová kulička s návodem..................pravá - vím...levá - nevím, nevyvolávat!... za chvíli profesor vyslovil svou první otázku ke třídě a zvedl se celý prales rukou.....je pravda že většina byla levejch, ale prává se vždycky aspoň jedna našla....a bluff zase jendou slavil úspěch.....to byly ony tři situace, ve kterých sem exceloval, ale jinak jak říkám, ruce v kapsách.... a stejně tak jeden můj kolega, který se naopak zase styděl za to, že "ví"...jednou, v červnu, zrovna den po tom, co si nechal u kadeřníka umotat svůj letní sestřih, mu naše postarší, mírně prošedivělá s mastnou pletí, profesorka pres dějiny, právě během probírání nacismu vyčinila slovy: "tak když znáš odpověď, jene, tak proč se nepřihlásíš, proč proboha nezvedneš ruku když to víš?"...a jenda si přejel hranou ruky svojí holou lebku a povídá: " na to ale máte sakra řídkýho kníra, abych kůli vám zvedal ruku"... (28.03.2009)