Šesť medveďov s Cibulkom

Nejvíce si užívám tu bláznivou pasaž ve škole. To prostě nemělo chybu. Vždycky při sledování počítáme, kolik těch rolí Lubomír Lipský vlastně zahrál. Taková převleková komedie tu snad ještě nebyla a nebo jsem ji neměla možnost zaznamenat. Je to klasika, na kterou se moc ráda podívám znovu a znovu. Samozřejmě jsem ovlivněná velkou dávkou nostalgie a vzpomínkami na dětství, ale kdo ne. (25.09.2020)

Česká nostalgická klasika, která nám dá trochu i přičichnout k tolik již neviditelným cirkusům. Luba Lipský zde válí a přesně tahle postava šaška je mu šitá na tělo. Další plusový body medvědů s cibulí jsou i v obsazení velkých hereckých osobností. Sovák, Kopecký, Filipovský, Libíček atd... Jak píšu, prostě klasika. 60% (31.07.2020)

Výborná detská komédia postavená na výbornom scenári a hereckom výkone Lubomíra Lipského striedajúceho roly klauna Cibulku, kuchárky, školníka a upratovačky. Nápad urobiť cirkus zo školy práve počas návštevy inšpektora je geniálny. To vytvára množstvo priestoru pre hru na skrývačku nie len s majiteľmi cirkusu a riaditeľom školy, ale aj na vtipné poznámky inšpektora stelesneného skvelým Františkom Filipovským. Produkcia nie je ničím výnimočná, hoci cirkusoví dubléri sú výborní, žiaľ pri práci so zvieratami to určite nebolo ľahké, takže množstvo scén je vytvorených príliš priehľadnými trikmi. 75% (22.10.2023)

Film se nejen názvem zcela vyrovná psu na česneku a proto nemůžu dát méně než pět. A to i přesto, že cirkus mě neoslovil ani coby malé dítě, protože neumělé naučené pohyby zvířat mi nepřipadaly jako něco obdivováníhodného, naopak mě odpuzovaly. A to jsem ještě nevěděl, jakým způsobem cirkusáci tyhle kousky zvířata učí, např. tančit medvědy tak, že je naženou na horké uhlí. Ale tenhle film mi fakt otevřel obzory, díky němu jsem se dozvěděl, že tchoři jsou lepší než medvědi a že ředitelská kávička se vaří v obrovském hrnci na polévku. (22.12.2012)

Ten, kdo chce být brzy stár, zabíjí to, co prožíval v dětství. Tisíckrát mohou být medvědi a Cibulka naivní, jsou a budou vždycky filmem pro děti. Byl jsem jedním z těch, kteří byli na slavnostní premiéře a seděl pár metrů vedle Oty Hofmana. A nikdy by mě nenapadlo se dívat na něj očima dospělého. Tenhle film si to nezaslouží. Takhle můžeme za pár let odsuzovat všechno, co vidíme dnes, protože to bude technicky náročnější a scénáristicky propracovanější. Jasně, ale duše zůstane někde bokem. Proto si tenhle film i se všemi rádoby chybami a pochybným tvrzením, že šlo o kamufláž normalizace vzít nenechám. (21.05.2010)