47 metrov pod hladinou 2

S oběma přimhouřenýma očima dávám tři hvězdy, ale opravdu jen proto, že mi přišlo zajímavé prostředí a docela si mě to udrželo a pěkně to plynulo. Což se ovšem nedá říct o některých místech ve scénáři. Žralok je tady totiž až nějak moc slaboučký a neschopný, chování postav v některých situacích ani nekomentuju a nerealističnost některých scén byla opravdu silnou pěstí na oko. Kupříkladu, hlavně závěr je opravdu debilní a neporazitelnost a nesmrtelnost zdejších hrdinek už fakt občas překračovala všechny hranice. Teď jsem si vyjmenovala asi všechny důvody, proč tomuto filmu, který se tak trošku přiživuje na dechberoucí jedničce, která v sobě té reálnosti měla naopak hodně, ubrat na hvězdičkách. Nicméně, nějak mi ten film neublížil a tak nějak mu chci prostě dát víc, než si zaslouží. Takže pro tentokrát se budu řídit srdcem. (26.05.2020)

Zředěnější odvar velmi povedené jedničky. Ta bodovala především tím, jak operovala s klaustrofobickou atmosférou uzavřeného prostoru, blízkosti nebezpečného predátora a docházejícího vzduchu, a v podstatě po celou dobu z této přímočaré cesty neuhla. Ve dvojce se srovnatelně hutné pasáže v podmořském městě, ve kterých se vkusně sází na tmu, neklid a tušenou blízkost žraloka, peklužel překlopí do za vlasy přitažené a béčkově vyznívající survivalové honičky, kterou ani režie, ani herecké výkony protagonistek nemají šanci utáhnout. Celkový dojem pořád spíše dobrý, ale rčení "méně je někdy více" zde platí zcela bez výjimky. (20.11.2019)

Štyri nadržané cimprlíny chceli trochu zvlhnúť, a tak skočili do peknej podmorskej jaskyne, aby si to rozdali so žralokmi zo všetkých polôh. Dostali, čo chceli. Spočiatku som si hovoril, že to vyzerá dobre, no akonáhle dochádza k tým očakávaným survivalovým pasážam, miestami je to na hrane naivity a debility - takže keď nad tým divák (radšej) veľmi nepremýšľa, možno si to užije. Mňa už ku koncu tie upišťané trajdy trochu otravovali a samotné záverečné minúty (svetlica, hrot do oka, Rambo-puberťáčka a pod.) už radšej neriešim - je síce pekné, že to chcelo byť napínavé do poslednej minúty, ale paródiu z toho urobiť nemuseli. Jednotka o dve triedy lepšia, čo sa dalo čakať. Ešte že mám tento žáner v obľube. Prekvapenia, čo sa týka prežitia jednotlivých postáv, sa nekonajú. Napriek mnohým slabinám to s hodnotením "odpad" nemá absolútne nič spoločné. Je totiž jasné, pre akú vekovú kategóriu je film určený. (26.10.2019)

Nad zatopeným Mayským pohřebištěm s točitým schodištěm ( doména Evropy a nikoli Střední nebo Jižní Ameriky), raději mávnu rukou... Kolik generací kříženců Žraloka Bílého a Žraloka Útesového by zde muselo z nějakého důvodu žít, aby přišlo o zrak a "vybledlo"? Nejméně deset... Vzhledem k perfektní orientaci by již první "milostný" pár odtud našel cestu zpět do otevřených vod rychleji, než by herci stačili vysvléci plavky... Člověk není na Jídelním lístku, který Matka Příroda dala těmto "Lékařům moří a oceánů" již před 230 miliony let... Navíc, člověk je samá kaloricky nevýživná kost, svalstvo a oproti na kalorie bohatému tuku ploutvonožců a jiných mořských savců, ale i ryb, je i sebevíce korpulentní dáma či pán jen chudou náhražkou... Nuž, i v tomto snímku jsme se dočkali žraloků s vysokým IQ (oproti průměru), ale přesto tak hloupých, aby naráželi do do pro ně úzkých skalních tunelů, a nevyužívali Lorenziniho ampule, které i zcela slepému žraloku prozradí bioelektrické pole produkované každým živým tvorem... Závěrečné zcela nesmyslné scény záchrany obou sotva 50 kg vážicích dívek, už byly na mne až příliš. Více než tunový žralok, schopný silou skusu překousnout ocelové lano, navíc svým masivním ocasem vymrštěný celým tělem z vody (jako při lovu na ploutvonožce), s bídou v pase 60 cm měřící dívčinu pouze čelistmi povrchně zraní, přestože by z ní ve skutečnosti udělal kusy dva... Dejte mi svatý klid, abych byla schopná tyto hlouposti rozdýchat, zavřít obě oči, a za celkem zdařilé animace žraloků dát snímku alespoň 20% a tedy 1 hvězdu... Jen se modlím, abychom se nedočkali třetího dílu... Bůh opatruj žraloky ode všeho lidstva, a zvláště scénáristů a režisérů! (01.12.2019)

Když před dvěma roky natočil režisér Roberts prvních 47 metrů, udělal mi opravdu velkou radost. Osobně totiž považuji 47 Meters Down (2017) za nadprůměrnou záležitost a to hlavně díky velmi solidní atmosféře a taky faktu, že se sám rád potápím (už mám za sebou pár ponorů s instruktorem) a potápění v kleci se žraloky je můj velký sen. I z toho důvodu jsem se na dvojku vážně těšil, přestože bylo avizováno, že rozhodně nepůjde o žádné klasické pokračování. Johannes Roberts nechtěl točit jen kopii sebe samého a tak se rozhodl pro razantní krok – tentokrát se nešlo do klece, ale do zatopeného mayského města / pohřebiště. Což o to, exotické prostředí bylo nádherné, podvodní záběry na pozůstatky staré civilizace super a děvčata v bikinách taky ušly (zvláště pak dcera slavného představitele Ramba či Rockyho Silvestera Stalloneho), ale bohužel se opět nevyvaroval množství viditelných kiksů a nelogických prvků, které jsem byl v jedničce ochotný přehlédnout, ale tady mi lezli dost na nervy – a musel si jich všimnout i úplný laik. No a to se týkalo i samotného příběhu jako celku. Divák se dočká několika lekaček a překvapivých útoků žraloků (kteří mimochodem zrovna moc dobře udělaní nebyli), poseroutkové si možná cvrnknou do kalhot a věřím, že ocitnout se v podobné situaci tak se poseru asi taky, ale dost mi vadila celková uječenost a přehnanost některých věcí – zvláště pak když se žraloci objevili někde, kde by se neměli už jen kvůli své velikosti možnost dostat, natož se tam i otáčet extrémní rychlostí. Největším úletem však byl úplný závěr. Tady se přikláním k těm, kterým se tímto okamžikem film zhnusil minimálně o polovinu. Naprosto nereálné, přehnané situace a digitálně ne moc dobře zvládnuté útoky žraloků, ale i poslední zoufalý boj obou dívek o přežití ve vodě plné krvavé návnady a hejna žraloků. Škoda, ale jde jen o obyčejný průměr. 50% (03.11.2019)