47 metrov pod hladinou 2

"47 Meters Down: Uncaged" je bez debaty jeden z najstupídnejších filmov, čo som videl za celý rok 2019. Toľko absurdných momentiek pokope sa len tak nevidí a dokopy nerozumiem ani titulu. Neviem prečo je to súčasťou "47 Meters Down". Nemá to nič s prvým filmom spoločné. Ani postavy, ani tému a dokonca som si ani neni vedomý, že by naše dievčatá skončili 47 metrov hlboko. Neviem prečo sa to volá Uncaged. V žiadnej klietke nikto nebol. Takže ak mi niečo uniká, prosím vysvetlite mi názov tohto filmu. Nie preklad, ale prečo to dostalo tento názov? Pokiaľ teda náhodou dôvod nebude ten, že prvý film zarobil peniaze, tak sa ideme trošku priživiť a odkusnúť si ešte trošku z koláča. A toto je výsledok. Postavy mi nie sú vôbec symaptické. Dokopy nemajú ani žiadnu osobnosť, ani žiadnu zaujímavú story. Nicole je neskutočne otravná, Mia so Sashou sú stereotypy tohto typu filmov a čo sa týka Alexy, tak voči nej prechovávam asi najviac sympatií. Ako jediná aspoň niečo ukáže. Je relatívne opatrná, snaží sa svojim kamarátkam pomôcť a je racionálna. Takže ak som dúfal, že niekto prežije, tak ona. K Nicole sa ešte vrátim. Myslím si, že jej jednotlivé rozhodnutia dospeli v podstate k situácii, v ktorej sa naše hrdinky ocitli. Prvá do akcie, bez premýšľania. A potom je tu samozrejme scénka s lanom. Nebudem to spoilovať, no myslím si, že to hovorí za všetko. Na jednej strane rozumiem tomu, že ju prepadla panika, na druhej strane to je to najsebeckejšie a najhlúpejšie rozhodnutie, ktoré mohla urobiť. Atmosféra pod vodou teraz moc nepomáha. Vo filme nie je pocit stiesnenosti a izolácie ako naposledy. Okrem toho mám pocit, že v určitých momentoch pľúca našich hrdiniek podali nadvýkony a divil som sa, že sa neutopili. Je tu také množstvo scénok, ktoré by v reálnom živote dopadli úplne inak, že je to na zaplakanie. Koniec je už len čakanie na to, akú ďalšiu stupiditu ešte uvidíme. Nemám viac čo dodať. Tento film je proste úplne odfláknutý film, ktorý nemá nič spoločné (s výnimkou žralokov) s prvým filmom, nemá žiadnu atmosféru a reálne je to klišé horor, ktorý vznikne z nesprávnych rozhodnutí. A vieme dokopy všetko čo sa stane. Neodporúčam to pozerať. Hodnotenie: D- (07.11.2019)

Bez mučení přiznávám, že jsem si tuhle hororovou podívanou docela užila. Tvůrci se sice dopustili celé řady chyb a nelogičností, ale čert to vem. Polévalo mě horko při představě, že bych s omezeným množstvím kyslíku bloudila někde v tajemných hlubinách labyrintu podmořských jeskyní a měla přitom každou chvíli žraloka za zády. Rozhodně jsem se nestíhala nudit, a proto přimhouřím oko nad nepravděpodobným a značně přestřeleným závěrem. Ovšem pochvalu si určitě zaslouží parádní výběr lokací, ve kterých se natáčelo. (60%) (04.08.2021)

Nápad nebol zlý, ako ani prostredie podmorských jaskýň, čo bolo zárukou aspoň akej-takej atmosféry. No hororová ako aj herecká stránka boli strašné. Na film som bol zvedavý aj práve tomu, že tam hrá Stalloneho dcéra Sistine, no ako som predpokladal, po slávnom tatkovi nezdedila z herectva zhola nič. Iba ak tak črty tváre, čo ale nie je žiadna výhra. Podpriemer. 40/100 (09.11.2019)

Jako celou dobu jsem byl spokojený přemýšlel jsem o 3 a dokonce i o 4 hvězdách, ale ten konec to je neskutečná ptákovina (ještě se k němu dostanu). Takže 4 pipiny si jdou zaplavat do podmořského města ačkoliv tam nikdy nebyli tak neví cestu nazpět ani si ji nijak neznačí tak se tam nečekaně ztratí a tam jich pronásledující jeden a později nečekaně dva slepí žraloci. Tito žraloci nemají vyvinutý ani mozek jelikož nejenže. nic nevidí a necítí , ale ani neslyší (neříká se náhodou, že absence jednoho smyslu nahrazuje a posilňuje jiný smysl? V tomto případě absence zraku posilňuje čich a sluch). V zhruba 60 minutě z těch 4 pipin ještě žijou 3 (ačkoliv za normálních okolností by stěží žila jedna) a naopak umírají zkušení potápěči co se tomu věnují (chápu musí splnit bodycount jelikož kdyby tam nikdo nechcípl nikoho by to asi nebavilo, ale tady je to na pováženou). Konec tomu nicméně nasadí korunu takže přeživší si vesele plavou mezi obyčejnýma žralokama (kteří už vidí) a asi i těma slepýma (v tom chuchvalci kolik jich tam plave nejde poznat jaký je jaký) a mezi krví a vnitřnostmi a postupně jednu pokouše žralok přežije a pak druhou přežije taky nečekaně. 40 procent oproti jedničce zklamání to i ty zmiňované Mělčiny mě bavily více tam šlo od začátku vidět aspoň, že si z toho dělaly prdel zatímco tady se to tváří smrtelně vážně. Snad nebude trojka. (29.10.2019)

Po zhlédnutí prvního dílu bylo zřejmé, že se režisér Roberts dosud potápěl leda doma ve vaně a o fyziologii člověka či fyzikálních zákonech neví zhola nic. I přes scénáristické klopýtání se mu však podařilo dokonale využít potenciálu prostředí a konfrontovat diváka s klaustrofobní temnotou. Sequel již žádný důvod k pochvale nenabízí. Jakožto zdejší hororový expert vyjadřuji obzvláště silnou nespokojenost s prací kameramana, který bezdůvodně nadužívá zpomalené estetizované záběry či výrazné barevné akcenty, a přitom si ani nedokáže zkontrolovat, jestli má všechny podvodní scény řádně nasvícené. Místy jsem měl problém, abych od sebe jednotlivé postavy vůbec rozlišil. Samostatnou kapitolu pak tvoří brakový scénář, kde napočítáme zhruba 47 faktických chyb a logických lapsů. Roberts po dvou letech opět vaří z vody a ubíjí nás svými fantaziemi o štěkajících rybách či breathariánských žralocích. Snímek 47 Meters Down: Uncaged hodnotím odpadem a doporučuji veškerou následující tvorbu režiséra ignorovat. (21.08.2019)