Zelig

Woody skvele vystihol atmosféru 20. rokov Ameriky, podstatu svojho neurotizmu a čeľadnosti davu. Dobové zábery sa striedajú s fiktívnymi dobovými zábermi a neustále ste v strehu, kde sa ten Zelig na plátne nachádza. K tomu samozrejme dobývanie krásnej ženy a šťastný koniec. Napriek nevšednej forme stále sledujeme typický Allenovský film a je to dobre. Celý čas je to úsmevné a občas to prekvapí výborným vtipom. Čiže ešte raz, je to typický Allen. Myšlienka filmu: Amerika sa od 20. rokov vlastne nezmenila. (26.10.2014)

Ďalší podarený experiment od Allena a perfektné mierne mimožánrovo (ne)zaraditeľné dielko. Fiktívny, humorne ladený kvázi-dokument pôsobí tak reálne, spolu so spôsobom prerozprávania, autentickej kamery a pútavosti je tak zaujímavý, že po skončení som mal pocit, že to všetko sa kedysi ozaj udialo. Film si aj napriek nadľahčenosti drží svoju vážnosť a to ma trošku zarazilo. Svojim bláznivým nápadom sa toho po stránke zábavy dalo zúročiť viac. Otázkou je, či by film zaujal rovnako ako je to teraz. 85%. (14.10.2007)

Jsem trochu na rozpacích. Jako naplnění Allenova záměru je to takřka bezchybné, ale tak na to se nehraje. Dokumentární formát přestane být zajímavý po čtvrt hodině a mě by mnohem víc bavilo sledovat klasický film o tomhle hrdinovi. Na druhou stranu mě samotný Zelig coby postava zaujal a bavil. Navíc skvěle pasuje do Allenova snadno pochopitelné, ale pořád chytré životní filosofie, která je sama o sobě zajímavější než kterýkoliv jeho film samotně. 70 % (13.06.2012)

Woody posunul hranice humoru zase o kousek dál a já si musel vzít pleny, abych nepochcal smíchy křeslo. Jak tám mával za tím Hitlerem to byla šleha, hádka o tom, kdo je doktor taky hrozila mýmu močáku, fakt prdel. Chlápek, který zamotá hlavu Ku - Klux -Klanu hned třikrát musí bejt prostě jedlej po všech stránkách. (26.09.2007)

Woody Allen si po cimrmanovsku vymyslel postavu lidského chameleona, který se po neradostném dětství začne bezděky přizpůsobovat okolí a ztrácí svou vlastní identitu. Nápad pojmout to všechno jako dokument o zvláštní postavě ze dvacátých let dvacátého století je geniální a pomocí různých video a audio filtrů to všechno opravdu vypadá reálně, včetně dobových záběrů a koláží. První půlka Zeliga nadchne, už samotná idea podpořená dokonalou formou diváka ohromí, druhá půle už je ovšem více epická a euforie mírně opadne... Přesto je pro mě tento film velmi příjemným překvapením a 7/10 dávám jen proto, že znám ještě daleko lepší Allenovy filmy (a to je co říct :)) (14.04.2008)