Také krásne šaty

Tedy čekal jsem poněkud masožravější šaty nebo alespoň jakousi obdobu Upíra z Feratu, nakonec jsem byl ale vcelku spokojený. Rudé šaty se natolik sblíží se svým majitelem, až ho připraví o život. A proč? To je vysvětleno v závěru filmu, když se malý výtah spouští do podzemí. Snímek připomíná evropskou kinematografii sedmdesátých let, kdy především v Itálii, Francii, ale i Španělsku či Anglii vznikaly podivné, neobvyklé a bizarní filmy. Nejzajímavější a nejtajemnější postavou je Miss Luckmoore (Fatma Mohamedová). Jedny z nejlepších scén pro mne - zuřivá pračka, snímání paruky, omývání figuríny, oheň a tajemství v podzemí. Vizuálně místy uhrančivé s výbornou hudbou. Film pro menšinové publikum se s běžným divákem nejspíš mine. (23.10.2020)

Petera Stricklanda je potřeba si dát do hledáčku. Zde přišel s úchvatným surrealistickým zážitkem, který se jen tak nevidí. Takové krásné šaty jsou totiž totální výmaz, který mě po celou dobu nepřestával fascinovat. Bizarní obraz, bizarní hudba, bizarní herci, bizarní... takřka všechno. Kdo by čekal, že hnacím motorem budou "šaty, co vraždí". Zní to vtipně a taky je místy film pěkně nadsazený, ale nepostrádá svoji vážnost a uměleckost. Nelze popřít, že se autor v několika scénách nechal inspirovat virálním mindfuckem I Feel Fantastic, který působí tak divně a děsivě a obdobně je tomu i zde. Takové krásné šaty jsou doslova hypnotickým, snově pojatým příběhem. A ona příběhová osa se dělí na dvě dějství. První s černošskou matkou mě bavila o něco více než s opravářem praček, ale propojujícím prvkem jsou vždy karmínové šaty a luxusní butik s prapodivnými zaměstnanci, který ukrývá mnoho tajemství. Musím vypětit, protože si takové hodnocení film plně zaslouží. Minimálně za tu perverzně okouzlující podívanou. (17.09.2019)

Originální útvar na pomezí černé komedie a hororu, spousta nápadů, občas neuvěřitelné dialogy a monology (opravář praček), výborná stylizace. Asi jsem čekal ještě nějaký příběh s vývojem, ale tenhle film si jenom pohrává se svým námětem a nikam se nevyvíjí. Za mne je to škoda, bylo tu zaděláno na víc. (15.08.2024)

In Fabric vlastně připomíná celovečerní verzi videí na youtubu, který byste dohledali pod zadáním „weird and disturbing“. A ono to přes tu první polovinu relativně dobře funguje. Obzvlášť díky výborné retro hudbě, která dodává snímku špetku určité bizarní podmanivosti. Je to divný. Je to SAKRA divný. Občas v tom dobrým smyslu (některé části připomínají filmografii Davida Lynche), občas zas ne. In Fabric odvádí dobrou práci ve vyvolávání pocitu znepokojení a zájmu, ale po druhé půlce se mu rychle začne rozpadat dějová struktura, přičemž ke konci už to připomíná jeden velký bordel. A ta přemíra nevysvětlených a rádoby uměleckých bizarností tomu pak nepomáhá. Celý ten film vlastně asi může symbolizovat onu ženskou nákupní posedlost a upnutí se na některé hadry už přehnaně moc, až to připomíná fetiš. Film je to rozhodně znepokojující, ale obecně není zas až tak děsivý. Bohužel mě ale trefil do zranitelného místa, protože osobně mám fóbii z figurín a podobných člověka připomínajících předmětů. Takže některé části mě docela vyděsily. Celkově to nebylo špatný, ale škoda, že se to po té polovině do sebe až příliš zakoukalo. Lepší 3* (20.09.2019)

Vnímať In Fabric ako ľahko čitateľnú vtipnú metaforu na konzumerizmus posledných dekád vás asi plne neuspokojí. In Fabric treba preto skôr emocionálne prežiť, do čoho patrí aj svojrázny humor a hororové prvky. Obe poviedky majú jasné styčné prvky, ale nie sú to ani zďaleka len ústredné šaty. Samozrejme ide o husto postmoderné dielo odkazujúce na všeličo možné, určite vás napadne vďaka krvavo červenej farbe nejedno dielo Daria Argenta. Mne osobne aj nejednu časť pôvodného seriálu Twilight Zone, čo mi urobilo asi najväčšiu radosť. Inak ide o film, ktorý asi viac doceníte na druhýkrát. (30.09.2019)