Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Česká filmová rozprávka pre malých i dospelých, nakrútená podľa predlohy Jana Wericha. Delostrelec Pankrác, dragún Bimbác a vojenský kuchár Servác dostali od dobrosrdečných trpaslíkov ďakovné dary, o ktoré ich pripravila zlá princezná Bosanba. Trpaslíci im opäť pomôžu, ale veteránom dlho trvá, kým pochopia, čo je pre nich najdôležitejšie... (STV)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (588)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Klasická česká pohádka podrobená trojímu převyprávění ve svém filmovém tvaru dospívá k vrcholu, který si podržel celou řadu významných rysů cimrmanovské poetiky. Skvělé gagy doprovázejí i nečekané zvraty a vítězství dobra nad zlem je právě tak nesporné jako autorský vlídný úšklebek, jímž je provázeno. Výstižné charakteristiky - byť nepřímé (mávátková scéna, postmoderní líčení dotčeného království) -jen dále prohlubují jeho nespornou lidovost (všeobecnou diváckou přístupnost). Prolíná se tu kvalita námětová, scénáristická, režijní i herecká. Výsledkem je zážitek, na který se nezapomíná ani po letech a je většinou diváků opakovaně vyhledáván. ()

francis 

všetky recenzie používateľa

Můj první film v kině, navíc vesnickým. Byly mi čtyři nebo snad pět a šli jsme tam dva kiláky pěšky (s tátou a partou kluků ze vsi do sousední vesnice). Naprosto mě okouzlil, a navíc jsem si zamiloval kino, což mi vydrželo dodneška. A jsem rád, že poprvé to byl Zdeněk Svěrák (a Werich a Lipský), protože lepší už to bejt nemohlo. Od tý doby jsem Bimbáce, Pankráce a Serváce viděl aspoň desetkrát, a doufám, že aspoň ještě desetkrát uvidím. Je to asi moje nejoblíbenější pohádka, rozhodně nejlepší česká, dokonce lepší než původní psaná ( a skvělá) verze Jana Wericha. Všimli jste si, že tam není jediná přiblblá scéna, kterých je v ostatních novějších pohádkách tu víc, tu míň, ale vždycky až moc (myslím tím nesmyslný pitvoření, bezdůvodný štulce a kopance, ukřičenost...), který maj za úkol rozesmát co nejvíc dětí. Tahle pohádka si to neusnadňuje, když už se křičí, tak je to třeba, každá její scéna má smysl a přestože z ní plyne spousta poučení, vůbec to nevyznívá otravně, ale naopak naprosto samozřejmě, a proto z toho nakonec nemůžou mít špatnej pocit ani děti, ani dospělí. Myslím, že dokáže bavit nejmenší, větší i největší diváky, každýho svým způsobem, a přitom žádnýho z nich nebude nudit. To se o moc filmech říct nedá. I proto jsou Veteráni naprostá klasika. ()

Reklama

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Často se především v těchto temných časech říká, že kdysi bylo líp. A platí to i o průměrných kvalitách českých pohádek, která ještě nějakých 20-40 let nazpátek přeci jen byla krapet jinde. Stačí si jen o Vánocích sednout, prolustrovat televizní katalog, zapnout ty největší pohádkové jistoty a nechat se unášet pocitem, že v případě těch největších pohádkových klenotů je věk skutečně pouze číslem. Tři veteráni jistoty jménem Ondřej Lipský budiž jedním příkladem ze všechny. Už původní pohádka Jana Wericha, která je součástí jeho Fimfára, se jak je u Wericha zvykem vysmívá lidským slabostem, těží ze slovního humoru a má to celé takový hořkosladký nádech, kdy Werichovi pohádky uměli často promluvit i do duše. Lipský poté Werichův příběh přenesl do filmové podoby spolu se Zdeňkem Svěrákem v jeho nejlepší formě a v roce 1983 mohla vzniknout pohádková legenda, která se i přes brzké 40. narozeniny nezvládla omrzet. Síla byla už v samotném castingu. Petr Čepek typově naprosto ideální na bouřliváka Bimbáce, Rudolf Hrušínský jako Pankrác se svým typickým neokázalým herectvím a Josef Somr jako nejrozumnější a nejméně konfliktní veterán Servác. Vedle titulních veteránů se poté pochopitelně nesmí zapomenout na bravurního Júliuse Satinského v roli krále Pikoly, Vidu Neuwirthovou v roli andělské mrchy Bosany, zábavného Milana Lasicu v roli celníka či samotného Zdeňka Svěráka v roli patolízalského ministra. Casting je u pohádek často jednou z těch největších disciplín a s tou se Tři veteráni popasovali skvěle. Jak je poté již u samotného Wericha zvykem, Tři veteráni na to jdou krapet jinak. Hlavními postavami jsou veteráni, kteří po válce neví co se sebou, na každém se zážitky z války podepsali po svém a jejich budoucnost nevypadá zrovna ideálně. Rázem ovšem dochází k sociálnímu experimentu a získání magických předmětů, kdy trojice veteránů rázem získává prakticky neomezenou moc. Jenže s velkou mocí by zákonitě měla dorazit i velká zodpovědnost, to ovšem nikdy není zárukou. Zde tak dochází k onomu posměchu průměrné lidské hlouposti, kritice malichernosti a sobectví a snaze o poučení o tom, že jsou na světě cennější věci nežli peníze a neomezená moc a všechno zlato se povinně netřpytí.  Tři veteráni měli štěstí v tom, že se sofistikované dílo šikovného autora dostalo do šikovných rukou Lipského a Svěráka. Lipský natočil mnoho památných českých filmů 20. století, Tři veteráni se přesto v konkurenci Tajemství hradu v Karpatech, Happy endu, Marečku, podejte mi pero! či Jáchyme, hoď ho do stroje zvládnou krásně vyjímat. Lipský byl schopný realizátor, který bravurní adaptovaný scénář (přidaná hodnota Werichově původnímu příběhu neuškodila) zvládl převést do solidní audiovizuální podoby a především se na to skutečně jde tak trochu jinak.  Tři veteráni jsou ostatně protagonisty celého příběhu a díky bravurnímu obsazení Čepka, Hrušínského a Somra je snadné jim fandit, morální čistota v nich zrovna nevládne. Hravá struktura vyprávění a fakt, že jde pohádka krapet proti klasickým pohádkovým pravidlům, to je neskutečně sympatické a Tři veteráni slouží jako důkaz tomu, že je velmi snadné Jana Wericha pokládat za nejlepšího českého tvůrce pohádek a Zdeňka Svěráka za nejlepšího českého scénáristu. Zdrojový materiál je ve filmové adaptaci obohacen o pár audiovizuálních bonusů, které se ani po povinné roční repríze nedokážou unavit. Je to primárně ta pohádka, která si dodnes i díky neskutečnému přesahu zvládne omotat kolem prstu nejen děti, ale i dospělé. Jedná se o ukázku zlatých časů, kdy pohádky nesázeli na infantilitu, ale skutečně chtěli dodat něco navíc. Právě časy Tří veteránů či srovnatelně kvalitních S čerty nejsou žerty ukazují, že v lečem bylo dříve skutečně lépe.  V době úmrtí 62-letý Oldřich Lipský zemřel při realizaci svého posledního filmu Velká filmová loupež, který za něj následně dokončil Zdeněk Podskalský. I díky tomuto faktu lze říci, že se v roce 1983 Lipský rozloučil na vrcholu a především dodal nezapomenutelný pohádkový milník, který nejen souboj se zubem času ustojí, ale dává mu navíc solidně na frak. „Nemít prachy – nevadí, nemít srdce – vadí, zažít krachy – nevadí, nedocenit Tři veterány– to vadí.... () (menej) (viac)

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mnoha filmů, které jsem v dětství miloval (btw. tehdy jsem toužil po tom růžovém klobouku), ale nově už je moc nemusím. V tomto konkrétním případě se mi to zprotivilo jednak neustálým reprízováním v televizi, kvůli němuž to člověk zná už nazpaměť, a jednak mi ten svěrákovský humor přijde spíš nevtipný, někdy až trapný (a děti - obzvlášť ty dnešní - tam podle mě nemají šanci pochopit hromadu věcí, všechny ty narážky na politiku apod.). Myslím, že mám asi obecně k Lipského filmům dost rezervovaný vztah, kvůli kterému si k nim už asi cestu budu hledat jen těžko. ()

gjjm 

všetky recenzie používateľa

Asi jediná pohádka, kde se mluví o cigaretách s vembloudem. Nejspíš právě na tomhle jsem se naučil vnímat kinematografii. Pokud tomu říkáte pohádka, nesmíte si představit laciné namalované kulisy, moralizující scénář a herce, kteří se to snaží mít co nejrychleji za sebou. Adaptace Werichovy povídky (tomu se vážně nedá říkat pohádka), která měla pro autora velký význam coby jakési životní i literární resumé, se ujali Lipský se Svěrákem. Zfilmování je celkem pietní a tam, kde se od předlohy v detailech odchyluje, je to jen ku prospěchu věci (přidání spousty vynikajících a zcela nedětských gagů, jako ten s celníkem, a bitevních scén). Samozřejmě velkou úlohu hraje skvělá atmosféra, výborné, jaksi mimočasově surrealistické prostředí Evropy na přelomu 18. a 19. století (taky si pamatujete tu scénu, kde nos, změněný v jakéhosi hada, proplouvá Evropou?), a především postavy, které jsou (což je v pohádkách naprostá výjimka) psychologicky promyšlené, jednoznačně motivované, inteligentně jednající a především mistrně zahrané. Trochu to kazí divné písničky, ale dají se přežít. Nejspíš nejinteligentnější česká pohádka. Salcburk....tam jsem taky nebyl... ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (45)

  • Když Bimbác (Petr Čepek) na konci loví kliku od flašinetu, vyleze z vody celý mokrý. V následujícím záběru má ale mokrou jen košili. (Wishkah)
  • Vida Skalská (princezná Bosana) zaspomínala, že kedysi jej už dosť prekážalo a otravovalo, keď ju ľudia zastavovali na ulici a pýtali sa, či je tá princezná s dlhým nosom. Dnes ju to naopak teší a je rada, že ju ľudia spoznávajú aj po toľkých rokoch. Ako sama priznala, chvíľu po odvysielaní niekoľkej reprízy rozprávky bola akurát v pôrodnici a keď porodila jej sestra, ktorá k nej prišla, hneď spýtala, či je princezná s dlhým nosom z rozprávky namiesto toho, aby jej zablahoželala k novorodencovi. Jej deti, keď vysielali rozprávku v TV, mali radosť až do chvíle, pokiaľ jej nezačal rásť nos, to sa im nepáčilo a odchádzali od obrazovky. (Raccoon.city)
  • Ve filmu je v jednom záběru k vidění automat na prezervativy značky Primeros. Těsně předtím, než je vidět, pronese Rudolf Hrušínský (Pankrác) větu: „Braňte se, dokud se nevrátím!“ (grovik.net)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Josef Somr

Zemřel herec Josef Somr

16.10.2022

Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (viac)

Zemřel Milan Lasica

Zemřel Milan Lasica

19.07.2021

Ve věku 81 let včera večer zemřel slovenský herec, režisér, textař a humorista Milan Lasica. Rodák ze Zvolenu má k dnešnímu dni na svém kontě přes stovku filmových a televizních rolí. Umění se… (viac)

Zemřel herec Jiří Hálek

Zemřel herec Jiří Hálek

19.12.2020

Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (viac)

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (viac)

Reklama

Reklama