Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Réžia:

Oldřich Lipský

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrajú:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (viac)
(ďalšie profesie)

Dej sci-fi komédie Zabil jsem Einsteina, pánové sa odohráva striedavo v Amerike niekedy na prelome 2. a 3. tisícročia a v Prahe v roku 1911. Je založený na myšlienke, či, a do akej miery, by predčasná smrť zakladateľa modernej fyziky Alberta Einsteina ovplyvnila život na našej planéte. Na rozdiel od väčšiny filmov tohto žánru, ktoré mieria do ďalekej budúcnosti, sa tu dej naopak vracia pomocou "stroja času" do minulosti. (STV)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (241)

fantoci 

všetky recenzie používateľa

Jsem docela překvapen, že tato filmová komedie se na našich obrazovkách neobjevuje příliš často. Geniální český humor a smysl pro zápletky se prezentuje v dalším díle starém bezmála 40 let. V tomto filmu i drobné roličky a kompars obsazovali skvělí čeští herci. Film je inspirován skutečnou možností, kdy v Praze v roce 1911 mohl o život přijít slavný fyzik a nebo slavný hudební virtuoz? :-) Tedy, alespoň tak to tvrdí tvůrci komedie, ve které se cestuje časem, aby se změnila budoucnost. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (menej) (viac)

Reklama

Colonist 

všetky recenzie používateľa

Tato sci-fi komedie má zajímavý nápad, ale řadí se k těm slabším filmům Oldřicha Lipského, protože z tohoto tématu se dalo vytřískat daleko víc (což je ale spíš nešvar scénáře). Jako sci-fi je to poněkud zmatené. Humor zde sice je, ale zase ho není tolik, jako v jiných filmech, dokonce se nebojím tvrdit, že oproti jiným filmům OL je to "vážnější". Jak už to bývá, sešla se zde plejáda herců, ale na mě to působilo, že tentokrát se nikdo moc nepředvedl. "Zítra vstanu a opařím se čajem" je jako česká sci-fi komedie mnohem lepší volba. Ale jelikož tento film není moc často vidět, každé zhlédnutí příjemně zabaví. ()

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Z dětství si pamatuju všechny Špenáty a Čaje a Vdovy a Joea a Marečka a…a…a, a snad jedinej film z té plodné doby, kterej jsem buď nikdy neviděl, nebo nedokoukal, je tenhle Einstein. A nedoukoukal jsem ho ani tentokrát. A možná to bylo naposledy, co jsem se o to pokusil. Kromě první selfie tyčky na světě mě tady lautr nic nezaujalo a přišlo mi to regulérně pitomý. ()

MM_Ramone 

všetky recenzie používateľa

Oldřich Lipský obohatil československú filmovú produkciu o mnoho veľmi zaujímavých, zábavných a nadčasových snímkov. Stačí spomenúť tituly ako napríklad "Marečku, podejte mi pero!", "Čtyři vraždy stačí, drohoušku" či "Jáchyme, hoď ho do stroje". Občas síce trocha zakopol ako v prípade filmov "Nech žijú duchovia!" alebo "Srdečný pozdrav zo zemegule", ale i tak to bol výborný režisér. Sci-fi komédia "Zabil jsem Einsteina, pánové...", ktorú natočil v roku 1969, patrí medzi priemerné dielá jeho filmografie. *** ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (22)

  • Ve scéně, kdy Smith (Jan Libíček) polemizuje nad otázkou, co dělala Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v Praze roku 1911, přemítá, zda se náhodou neprocházela po zoologické zahradě. Ta však byla otevřena až v roce 1931. (Terva)
  • Albert Einstein (Petr Čepek) v skutočnosti prišiel v roku 1911 do Prahy, kde strávil 16 mesiacov a nastúpil na miesto pôvodne určené pre fyzika Gustava Jaumana. Einstein tak v Prahe získal prvýkrát miesto riadneho profesora s ročným platom 8 872 korún. (Raccoon.city)
  • Zábery na Fyzikálny ústav, kde údajne pôsobil Albert Einstein (Petr Čepek), boli v skutočnosti zábery na 1. lekársku fakultu Karlovej Univerzity v Prahe. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (viac)

Reklama

Reklama