Heavy Trip

,,JSEM METALISTA. MÁME SKUPINU. JINÍ KLUCI MŮŽOU HRÁT HOKEJ, VOZIT SE PO OKOLÍ, LOVIT KUNDY… MY HRAJEME METAL!“… /// Film pro fandy. Metalu. Ti vostatní budou jen tupě zírat na 4 pitomce, co chybějící intelekt doháněj tvrdostí muziky. A než chlapci dokážou, že maj fakticky metalovej přístup (a kuráž), předvedou několik banalit ze svýho loserskýho života na vesnici (dobrá… tak větší vesnici…), který by v normálním filmu… (ty vole, co to kecáš… dneska je možný všechno!). Postav není moc. Stejně jako děje. Prostě maličko. Příběh možná ze života… prostě taková píčovina! Co k tomu víc napsat? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju Symphonic post-apocalyptic reindeer-grinding - christ-abusing extréme war pagan Fennoscandy metal. 2.) Nemrdám. Hraju! (metal gamblere…!) 3.) Thx za titule „Katranh“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.01.2019)

Řekněme si to na rovinu - na komedii o symphonic post-apocalyptic reindeer grinding christ abusing extreme war pagan Fennoscandian metalové kapele je to sakra vyměklý a potenciál na nějakou kultovnost tu není ani trochu, takže na metalově komediální klasiky jako Metalocalypse, Spinal Tap, Tenacious D a novější Deathgasm to nemá ty pravé koule. Hlavně ze začátku, který se od obyč melodramatické řachandy o outsiderovi co chce sbalit buchtu největšího kokota v okolí liší fakt jen tím že ten outsider hraje metal na jatkách. Buchta se ale pak dál naštěstí až na vyjímky už moc neřeší a kokot na plátně moc neoxiduje, takže se film začne věnovat spíš těm jatkám a metalu - a hlavně road tripu do Norska, při kterém to konečně začne mít i docela solidní grády. Ale pořád je to film víc pro mainstream než pro metloše. 7/10 (13.05.2020)

Náběh parádní, ale pak někdo použil obraceč času a všechno bylo v loji. Smrtí bubeníka se film zvrhl v něco, v co původně definitivně být neměl. A pokud jako divák natěšeně očekáváte road movie, tak budete velice zklamáni, protože samotný trip trvá pět minut metráže. Převládající metráž se pak věnuje obyčejům na vesnických losích jatkách. 58 % (24.07.2019)

Miluju finské filmy pro jejich podivnost a absurdní humor. A tady jsem oboje dostal vrchovatě, na crazy notu a s “symphonic post-apocalyptic reindeer-grinding Christ-abusing extreme war pagan fennoscandian metalem” k tomu (což je plus!). Kolem a kolem ale sympatické postavy, skvělý námět a vtipy, herecky přesné (Pasi!). Jen možná škoda, že prvních 60 minut z 90 je vlastně expozice a to, na co jsem čekal, je pak až moc uspěchané. (16.05.2021)

Jak správně píše, kolega, soudruh Verbal k napsaní velikého hudebního hitu stačí někdy opravdu málo. V tomhle případě jeden mrtvý sob a drtička na maso, nebo co, to vlastně bylo, do které se tenhle kdysi statný paroháč již v naporcované podobě zasekne a vyloudí zvuk v podobě metalové megapecky, která udělá ze čtyř neznámých, dlouhovlasých, finských buranů hvězdy skoro první velikosti. A tohle vše funguje skoro perfektně. Včetně tupého, béčkového humoru, několika zcela šílených situací, které gradují v Norsku, kam se tahle skupina se svým hitem ke konci vydá. Je to hodně ulítlé, místy totálně přehnané, ale když to vezmu kolem a kolem je to jediná metalová komedie, co jsem za posledních hodně let viděl. A navíc po čertech povedená. (30.03.2019)