Green Book

Akoby zabudnutá priemerná limonáda z roku 1992, napísaná na telo pre Roberta De Nira a Eddieho Murphyho. Neskutočne zastaralý gýč, ktorý je mizerne expozične vyrozprávaný tak, aby všetky motívy a charakterové prechody pochopil aj ten najväčší debil. Rozum stojí nad tým, že dnes niekto takto točí filmy a akadémia za to dáva Oscary. Peter Farrelly mal toho Oscara radšej dostať za Dumb and Dumber. (01.04.2019)

Marně dumám, proč bych se na tenhle film měl ještě někdy podívat znovu, nebo proč ho někomu doporučit... Dobré řemeslo, děj shrnutelný jednou větou, několik málo gagů (KFC??) a zcela očekávatelný konec. Mahershala Ali je vynikající herec, ale tady nepředvádí nic výjimečného, stačí srovnat už jen s tím, jak exceluje v True Detective III. (04.03.2019)

Takže když nejsem dost černej, ale ani nejsem dost bílej a nejsem dost člověk, co teda jsem? Taková ta úsměvná "feel good" záležitost, která vás zahřeje na srdci, ale nic víc, nic míň. Prostě věc ušitá na míru Oscarům, což je mi už samo o sobě kapku proti srsti. Musím ale říct, že hlavní zápletka, tedy přátelství mezi bílým prosťáčkem a černým upjatým géniem zahrála i na moje struny. Rasismus v Americe je prostě vděčný téma, a jakkoli omílaný, pořád zajímavý. Miloučký film, o kterém ale po měsíci ani nebudete vědět. Jen vám zůstane ten hřejivý pocit na dušičce... možná. (Spíš jsem pro 3,5 hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde...) Chce to kuráž, abyste změnili lidská srdce. (13.03.2019)

Neskutečně prostoduchá, plochá storka, kterou před mojí čirou nenávistí, jakou jsem cítil ke kreténské rasové čalamádě The Help, zachraňuje humor a fakt, že je to tak blbý a blbější, že to nemá čím urazit. Ty témata tolerance a přijetí sebe sama valně nedávají smysl, film se jako kovaný midcult všemu jen trochu problematickému vyhýbá obloukem (nebo se na to bezradně dívá jako doktor na pracující bratry a sestry), vždycky si najde způsob, jak před tím ujet. Kdybych si chtěl hrát na Žižeka, tak jsem viděl mimoděčnou tragédii o tom, jak dva lidi napomáhají vytvářet falešnou verzi sebe sama (domněle lepší, přitom totálně vylhanou pro oko toho, kdo se dívá). Farrellyho režie je asi stejně progresivní jako filtr, který používá jeho kameraman, ale jednu věc má bezmála geniální - obsazení. Ty dvě skopový hlavy jsou tak fajn a zrelaxovaný, že je těžký si to aspoň chvílema neužít. Většinu lidí dokážou opít smaženým kuřetem natolik, že si ani nevšimnou, jak dutej paskvil tohle zelený tentononc je. Po přečtení spalte. (07.03.2019)

Nalézání Lessníka ryloudyt, ovšem s korektním apgrejdem dle nejnovějších sluníčkářských geopolitických trendů. V Nalézání učil velký bílý kulturní Šón driblujícího negra artikulovat a nepolámat moc pastelek při podepisování se. Světopořádek se ovšem za těch 19 let konečně dostal do nedemagogických kolejí multikulti štěstí, od zrušení otroctví se to tu ve skutečnosti začalo hemžit renesančními senegalskými vzdělanci a zanedlouho i 1. Římskokatolická a.s. bude nucena veřejně přiznat, že Ježíš byl jasný Afroizraelita a gej, načež vypukne na trhu barev – laků krize s ebenovou hnědí a fuchsiově růžovou na bederní roušky, protože při tom počtu pohádkových model k přestříkání to Balakryl nebude stíhat vyrábět. A tak nám nyní citlivý čokoládový homointelektuál konečně korektně kultivuje lopatisticky buranskou rasistickou bílou hubu, až jako obvykle převede Mekkárty Zázračného Štefana bez úrazu přes přechod a eben se slonovinou splynou v perfektní harmonii sdružených barev Benetonu. Každopádně, ač kýčovitě vykalkulovanou a s demagogicky prvoplánovým pohádkovým afrorasistickým podtextem, jedná se o veskrze příjemnou a místy i vtipnou záležitost, kde každou další přesně očekávánou rektobolnou scénu vyhlížíte s netrpělivostí otylé hospodyňky, až ji konečně zhasne kontrolka nahřívání na žehličce. Maršmelous Ali definitivně vyvrátil, že si Čokooskara za toporný štěk v Můnlajtu zasloužil jen proto, že překročil povolenou dávku pigmentu po hysterickém ječení xenofobní krávy Džády Pičr Kovářové, a je zde jednoduše naprosto skvělý a xežrání. To naopak mohutně přemejkapovaný a pouťově dobarvený dánský Čaroděj první kategorie, ač jinak velmi solidní herec, s tímhle partem šlápl do hovna, brutálně to nedával, přičemž s přiblblým akcentem, retardovanou gestikulací a urputným přehráváním vypadal, jako by se Funes snažil o Kmotra, a toho mafiánského ranaře spíše parodoval. A to je přitom v Holém údu nativních Italů skoro jako židů. Asi jim v tom ty jejich rasistické odbory zakázaly hrát. (28.01.2019)