Keď draka bolí hlava

Když draka bolí hlava, nemusí hlava bolet i diváka. Což se ale tvůrcům povedlo. Dvojjazyčnost jen podtrhuje mizerné poselství o společném Československu, kdy z neznámého důvodu božský Kája přešel nemotornou slovenštinou na slovenskou stranu barikády. To tedy bylo na konci vysvětleno, puncu absurdity ze svého počátku se ale už pohádka zbavit nedokázala. Co mi pak ještě vadilo, bylo to, že drak každou chvíli působil, že spadne. Scénář samotný měl docela potenciál. Škoda, že zůstal nevyužit. (19.12.2020)

História si pamätá mnoho homosexuálnych kráľov. Preto ma nevyrušuje, keď panovníka hrá Janko Koleník. Ale keď Gott sa snaží hovoriť slovensky a Magálová na oplátku česky tak, že to trhá uši, to ma už vyrušuje silným spôsobom. Gott sympaťák môže občas niečo pekne zanôtiť v slovenčine, ale na celý film nemá, no a Magálová nech sa vráti späť k svojim koňom, ten kŕč v tvári jak sa s tou češtinou trápila bol jasne vidieť. To je otras, Česi a Slováci si svoje bratstvo môžu dokazovať aj iným spôsobom ako drakom, ktorý trikmi neprekonáva ani Raťafáka Plachtu. (03.05.2019)

Nebudu se rozepisovat o Gottově příšerné slovenštině, u které jsem zprvu myslel, že se jedná o nějakou ukrajinštinu, ani o jeho příšerném hraní, ani o divném ději s kletbou vycucanou z prstu, ani o příšerných písničkách, které nejsou v pohádkovém stylu, ale v takovém tom odporně muzikálovém, ani o hrozně vypadajícím digitálním drakovi a jeho ještě horším papundeklovém dvouhlavém kolegovi. Co mě prostě na této katastrofální pohádce štvalo nejvíc, bylo to celkové podání. Ano, pohádka je primárně pro děti, ale Rapoš (často i Troška) si prostě usmysleli, že pro dospělé nebude vůbec a i ty děti nebudou ani 10tileté, nýbrž úplné mrňata. Výsledkem je, že např. při papundeklovém drakovi povídajícím si s dětmi, jsem se vrátil do dob, kdy jsem ve školkovském období sledoval pásma pohádek ve Studiích kamarád či se Štěpánkou a čertíkem Bertíkem. Nutno dodat jednu důležitou věc. I v těch 6ti letech jsem se u výstupů čertíka Bertíka ošíval trapností. V tu chvíli jsem to nedokázal takhle definovat, ale i tehdy tam byl podvědomý pocit, že to je dětské až moc. Nabízí se tedy otázka: Proč dělají z lidí takové degeny? Proč ty pohádky nemůžou být podané tak jako s Čerty nejsou žerty či O statečném kováři, které mi v dětství připadaly dospělé a i v dospělosti se pohled na ně vůbec nezměnil? To tvůrci nikdy nebyli dětmi, nebo jim až do deseti let připadalo strašně čupr koukat na SuperMufa a Tryskomyšky a hihňali se u toho jak mrňata jen proto, že se to hýbalo? Každopádně podívaná pro masochisty. (01.01.2020)

Bum Bum a Koniec. Mám vôbec povedať viac? Podľa mňa to vysvetľuje všetko "Když Draka Bolí Hlava" je absolútny odpad v rámci československej filmovej produkcie. Neviem kam hlbšie chce ešte Dušan Rapoš klesnúť, no tu nefunguje absolútne nič. Dialógy sú strašné, postavy sú neskutočne otravné a plné klišé, všetko je maximálne gýčovité a efekty sú tak strašné, že sa na to absolútne nedá pozerať. Gott v slovenčine znie hrozne, hudba vo filme je otrasná, vizuálne to neponúka nič a príbeh je tak neskutočne úbohý, že k tomu nemám čo dodať. Táto rozprávka by mala byť zakázaná. Nemalo by sa to sledovať, deti treba od toho držať čo najďalej a ak to chcete odsledovať v zdraví, tak doporučujem mať pri sebe fľašku. Otrasný film. Hodnotenie: F (21.04.2019)

Pohádky mám ráda, na každé se dá najít něco hezkého. I když se moc snažím, tak tady NIC! Nechápu, jak se tahle parodie na pohádku mohla promítat v kině. Za těchto 99 minut by se nemělo platit, spíš naopak! Příšerné dialogy díky kterým i zkušení herci vypadali nepřirozeně. Což pak ti nezkušení? A zpracování draka v digitální době roku 2018? To je opravdu úsměvné. Pamatujete na skoro 30 let starou pohádku Za humny je drak? Tady se očividně někde stala chyba... :-) (09.07.2019)