Manželská historie

Další zcela oprávněný oscarový kandidát, který se dá i přes svou délku slupnout jako malina. Pokud v minulosti někdo pochyboval o Scarlett s Adamem jestli jsou kvalitními herci, tady minimálně dostává poměrně jednoznačnou odpověď. Film je občas nepříjemný, ale také je dosti zajímavý. Podobně jako kdysi u sice slabého Rozchodu, zde vidíme že rozpad vztahu začíná vlastně zdánlivými maličkostmi, které působí jako maličká sněhová koule, na kterou se bohužel začne nalepovat další sníh a na jejím konci je to mohutný kolos, který už nedokáže nic zastavit. Vrátit zkrátka nic nejde.... PS: Velmi musím pochválit kvalitní vedlejší postavy. Alda, Dern nebo Liotta jsou prostě úžasní a dodávají snímku tu správnou tragikomickou rovinu! 80% (01.04.2020)

Autentické, bolestivé, hrozivé, smířlivé. Hluboká sonda do vztahu, který nevyšel. ScarJo a Adam Driver excelují v rolích skutečných lidí, procházejících skutečnou tragédií (Scarlett možná o kousek působivější než Adam, ale možná v tom jsou osobní sympatie). Děsivá analýza toho, kam až může dovést krásný, na první pohled ideální vztah nepochopení a špatná komunikace. Charlie a Nicole se milovali, ale přitom si ubližovali až do překročení hranice, z které není návratu. Těžko vybírat, komu fandit, oba dva jsou vykresleni komplexně, oba dokážou opravdu ublížit i vyvolat sympatie - život není černý a bílý a scénář si je toho naštěstí plně vědom. Je to opravdové, civilní, realistické - napomáhá tomu výborně napsaný scénář (až na pár momentů, kdy působil trošku uměle), již zmíněné herecké výkony v hlavních rolích (vedlejší postavy jsou v pořádku, ale až na Alana Aldu mě úplně nezaujaly) a v neposlední řadě také skvělá technická stránka - hlavně kamera opravdu pomáhá prodat ten pocit, že sleduji skutečný život, někdy až na úrovni domácího videa (ve vyšším rozlišení :) Důležitá je i zde výrazně přítomná kritika právního systému, který nebere v potaz individualitu a hodně mu chybí citlivost v takto obtížných případech. Nakonec mnohdy nevyhraje ve skutečnosti nikdo, pouze právníci, kteří na tom vydělali. Spirála, do které se pár po vstupu do systému dostane, končí v tragédii a žalu. Divák ale dostane jednu z nejsilnějších a nejintenzivnějších dialogových scén tohoto roku, bylo to nepříjemné ale stejnou měrou úžasné (jinak má film taky tři krásně napsané monology, které tvoří základní osu celého dramatu). Snad jen dítěti, jehož pohled byl naznačen jen velmi povrchně, mohl scénář dát více prostoru (zvlášť když byl problém, který může takový rozvod způsobit, několikrát opakován). Takto působil možná až příliš nevšímavě ke všemu, co se dělo. Ale to je jen docela malá výtka. Baumbach naštěstí nakonec zvládne celý příběh i přiměřeně ukončit. Závěr funguje skvěle po dramaturgické i emoční stránce a mně nezbývá nic jiného než hodnotit Marriage Story jako jeden z filmů roku. 9/10 (26.12.2019)

Tak tohle je tedy velké dlouhé zklamání plné skvělých herců. Kdybych měl ohodnotit žánry každý zvlášť, tak: vtip je zde tak na 2 hvězdy, drama je to zdlouhavé a z větší části nezajímavé a žádnou romanci jsem zde nezpozoroval. Každopádně i přes to, že mi film ale vůbec nesedl, nemohu upřít jisté kvality, které film dozajista má. Avšak osobní prožitek z díla je tak 50% a představuje další důkaz, že oskarové filmy často nebývají nic zvláštního. (20.01.2020)

Hodně nepříjemný, bolavý film. Svým způsobem takový hraný dokument o rozvodu s vysokou mírou autenticity, jak jen je to u hraného filmu možné. Vyznění neodlehčí ani ta zjevná náklonost k Woodyallenovské poetice a proprietám jeho filmů (silně konverzační charakter, neurotičtí hlavní hrdinové, dokonce i vizuální podobnost Adama Drivera a W. Allena, intelektuální prostředí, New York atd.). Ještě že jsem se zatím nikdy nerozváděl... (06.01.2020)

Všechna nešťastná manželství jsou si podobna... Baumbach měl vždy slabost pro nadužívání "allenovských" propriet; od New Yorku přes neurotické postavy až po smršť slov vyplňujících 110 procent stopáže. Jenže nakonec to u něj bylo spíše o těch přepálených emocích a řešení hluboko zakořeněných problémů skrze papírem šustící nonstop dialogy místo skrze postavy. Což tentokrát neplatí, protože ústřední (ne)manželské duo je "jak ze života". Ano, Baumbach Drivera drží v rovině "pokračuj v tom, jak si hrál Sacklera v Girls" a Johanssonovou v rovině, do které jí stylizoval před dobře dekádou sám Woody, ale je to úplně jedno, protože oba jsou zcela přesní a zvládají vypjaté scény plné velkých emocí v podobě zničující spirály "teď už ani nepředstíráme, že něco řešíme, ani se nehádáme pro upuštění napětí a jen sekáme toho druhého do živého skutečnostmi, které říct vlastně ani nechceme a nejdou vzít zpět, jenže když on(a) takhle, tak já si to teda líbit nenechám", stejně jako tiché momenty vzájemného porozumění a respektu. Na nich dvou to stojí a padá. Až na to, že to na nich nejenže nepadá, ale dokonce ani nekolísá. Jsou suverénní. Navíc Baumbach vyrostl i jako scenárista a režisér. Ještě o film zpět by vedlejším "odlehčujícím" jednorozměrným postavám přinášejícím špetku humoru a frašky (matka, sestra, právníci) přisoudil o poznání větší roli, čímž by to celé poslal do kopru. Jediné kde to tu a tam zavrávorá je, že místy to jako "dokumentární záznam konce úřední i osobní roviny letitého vztahu" je přeci jen příliš hrrr. Manželská historie je tak ve výsledku kronikou očistce jménem rozvod. A to je samo o sobě natolik vypovídající, že netřeba zmiňovat více. (07.12.2019)