Mr. Jones

Tak to už áno! Oveľa lepšie ako som prvotne očakával. Životný príbeh Garetha Jonesa a jeho zvedavosť nám odkryla tajomstvo sovietskeho "úspechu" v čase globálnej hospodárskej krízy. Akosi nikomu nešlo do hlavy, že zatiaľ čo sa celý svet trápi v kríze, tak ZSSR sa prezentuje suverénnym progresom. To, čo sa dialo v tom čase na Ukrajine, bolo jedno z hnusných stalinistických zverstiev, ktoré ešte aj dnes dokážu priaznivci ZSSR pokojne obhajovať (resp. ignorovať). Ale späť k filmu. Kompozične výborné, a hoci bol dej pomerne priamočiary, tak si to držalo kvalitu takmer po celý čas (s výnimkou zopár hluchých fáz). Ukrajinské putovanie bola slušná depresia :( A čo sa mi veľmi páčilo, tak určite to, že sa vo filme objavil aj Eric Arthur Blair (alias George Orwell), ktorého Animal Farm patrí medzi literárne klenoty 20.storočia. Takže celkovo, super film, až na tie spomínané hluché fázy a občas až príliš strohé dialógy. Ale na 4* to určite bolo. (11.06.2021)

Není to zrovna největší masterpiece, na který spočine váš zrak, obzvláště v celkem nabitým životopisným žánru, přesto je to nesmírně důležitý kousek, který přináší povědomí jak o Garethu Jonesovi, tak především o holodomoru. Já jsem se právě včera vrátil z Ukrajiny a právě díky mému pobytu jsem se o tomtu příběhu dozvěděl, no a ve stejné úctě a svaté pietě, se kterou nyní mluvíme o černobylské havárii, bychom měli rovněž soucítit s ukrajinském bídačení v dobách pětiletek a strašného stalinismu. Východ a jeho historie je prostě tak černá a bolavá, že se člověk bojí, co se všechno vlastně tajilo. (29.08.2021)

Film do kina. Nebyl dokonalý, to úplně zabíjí závažnost tématu a to, že se film věnuje jedné z nejtemnějších chvil lidstva. Nedá se moc hodnotit, stačí aby jen chvíli hlava a srdce vnímaly, co ve skutečnosti vidí. Doporučil bych ke shlédnutí, ale nechválím, dal se natočit lépe, za mě vůbec nefunguje ta část v Moskvě. (05.09.2020)

Agnieszka Holland se v tomto případě nesoustředí pouze na samotný ukrajinský hladomor, ale dává nahlédnout do novinářského zákulisí, kdy zahraniční žurnalisté jsou na ruku jak Stalinovi, tak svým vládám, které cítí v SSSR možnosti investic a výdělků. Zavírání očí tu patří k jakémusi bontonu. To se mi líbilo. Svůj účel splnilo i vylíčení hrůz na Ukrajině. Film se sice spíš vyhýbá naturalistickým záběrům na vyhublá těla, ale o to otřesněji působí scény, které nabízí. O vozíku a plačícím dítěti se mi nejspíš bude zdát. A spokojený jsem i s herci s výborným Nortonem na čele. Nejspíš se tomu dá vyčíst určitá sterilita a někomu se může zdát, že samotné utrpení Ukrajinců působí až příliš decentně, ale z mého pohledu film svou sílu má a říká přesně to, co říkat má. Spokojenost a je ostuda, že naše kina film ingnorovala. 80% (13.03.2020)

Netvrdím, že jde o nejlepší film Agnieszky Holland, ale stejně mě překvapují vlažné až odmítavé ohlasy v komentářích, ke kterým se nepřidám. Jako fanoušek historie jsem si trpkou cestu hrdiny snímku do země sovětů prošel s ním a neshledal jsem se s chybami, které by stály za větší výtku, ani jsem nenašel nezáživné pasáže. Snímek na mě nepůsobil jen v hrůzných momentech konfrontace s beznadějí zesláblých a umírajících lidí během hladomoru, ale i při vykreslování dusivé atmosféry stalinské Moskvy 30. let a dekadentního života tolerované (protože tak či onak potřebné) západní komunity. Nepřekáželo mi ani aristokratické prostředí britské smetánky, bylo pro mě zhmotněním reálných osobností oné éry a nevnímal jsem delší stopáž jako handicap, ba nemám ani pocit neaktuálnosti tématu. Potřeba nepokonklovat mocným, nebýt konformní a zbabělý platila v žurnalistice minulého století stejně, jako platí dnes. Celkový dojem: 80 %. (23.11.2021)