Proxima

Aj keď nie som zrovna fanúšik vesmírnych filmov, toto vyzeralo celkom zaujímavo - teda aspoň podľa popisu a herečke v hlavnej úlohe. Námetovo to bolo zaujímavé, aj keď relatívne priamočiare a bez žiadneho výrazného dejového vývoju. Proste, film o žene, ktorá sa chystala do vesmíru, a jej dcére, ktorej sa toto odlúčenie moc nepozdáva. Vzhľadom na to som očakával oveľa väčší psychologicko-emocionálny rozmer, ale toho som sa akosi nedočkal. Pozerať sa na to dalo, ale čakal som viac... 2* (26.02.2023)

"Proxima" zlyháva kvôli jednému zásadnému problému. Keď máme príbeh o astronautoch, tak väčšinou máme chvíľku tréning a potom prejdeme k tým zaujímavejším častiam, kde už odlietame do vesmíru. No Alice Winocour sa rozhodla ísť cestou originality a miesto toho nám pripraviť 100 minútový úvod a odlet na posledných 5 minút. A nemôžem povedať, že by tu neboli zaujímavé momentky, alebo časti, kde by som chcel vedieť čo sa bude diať. No počas sledovania som mal hlavne pocit, že film iba donekonečna naťahuje čas. A viem, že film v skutočnosti nemal byť o ceste do vesmíru. Viac sa mal zamerať na nájdenie rovnováhy medzi rodičovskou láskou a splnením svojho sna. To je fajn. Lenže potom si film zaslúžil trošku viac scénok, kde by sme mohli vidieť vzťah medzi matkou a dcérou. Lebo nemám pocit, že by nám toho film ukázal dostatočne. Záverečná časť pôsobila, že by sa reálne mala vyvinúť trošku inak. Neviem či by sa skutočne podarilo Sarah to, čo tam urobila bez toho, aby na to niekto neprišiel a nebol z toho problém. Nebudem vysvetľovať, no pochopíte o čom hovorím keď to uvidíte. Okrem toho celý film pôsobí ako keby nikto nechcel dať do filmu nejakú reálnu energiu alebo niečo, čo by to urobilo zaujímavejšie a silnejšie. Mnoho momentiek vychádza úplne do prázdna a nezapôsobilo na mňa tak ako malo. Myslím si, že je to pozerateľné, niektoré scénky sú zaujímavé a takisto vidieť Evu Green ísť na dno svojich síl je celkom dobre spracované. No film nevie vyťažiť zo svojho konceptu a z jednotlivých scénok ako takých. A potom je to hlavne nuda. Hodnotenie: C (26.08.2020)

Astronauti jsou také lidi, pokud jsem si to dříve tolik neuvědomoval, Proxima mě tento fakt natlačila velmi důrazně před obličej. Astronautka Sarah má dceru, ale má kromě toho i svůj vysněný cíl, let do vesmíru. Dokáže vše skloubit? Zvládne náročný výcvik a odletí do vesmíru? Jak to celé vezme její dcera? Podíváme se vůbec do vesmíru? Odpovědi víceméně znám, ale nebudu prozrazovat. Prozradím jen to, že Eva Green se do toho opět obula přesně stylem, který na ní máme moc rádi. 55% (20.01.2021)

Myslím, že aj keď film nie je v červených číslach, je dosť nadhodnotený. V podstate sa tu nič nedeje, iba taká nudnejšia rodinná dráma s neobvyklým problémom - cesta do vesmíru a odlúčenie na dlhú dobu. Všetko podané s veľkou dávkou pátosu a takou nudnou formou, že sa mi chcelo zaspať každých 5 minút. Šťastie, že tu hrala Eva Green, ale ani tá tu toho veľa neukázala... veď vlastne ani nebolo o čom. Také banálne a veľmi nezáživné spracovanie povedal by som. Chápem, že režisérka sa snažila vniesť ženský pohľad na túto tému, no nevyšlo to.... vôbec. Podpriemer. 40/100 (28.10.2020)

Zdá se mi, že vesmírná epopej 'Gravitace' od Alfonse Cuaróna vzbudila nový zájem a etablovala subžánr vesmírných snímků odehrávajících se v kosmický vysočině, jejichž klíčovým prvkem je především jistý existenciální kontext (viz. bravurní adaptace knížky Marťan, Nolanův Instalatér, či předloňský First Man, anebo loňská Ad Astra), a které se snaží hrdě kráčit ve šlépějích takových ikonických žánrových klasik jako Tarkovského 'Solaris' či Kubrickova 'Odysea', do předních příček filmových hitparád, což se jim kupodivu víceméně daří (pokud nepočítám Lucy in the Sky) - no a nejnovější příspěvek do této unikátní sbírky 'Proxima' samozřejmě není sporadickou výjimkou.... Akorát nečekejte turistickou destinaci MilkyWay - než o typicky exemplární kosmickou opulentní jízdu jde spíš o sugestivní sondu, která netradiční formou intimně pojednává o vztahu mezi matkou a dcerou a jejich vzájemném odloučení, které se z prvotní separace posléze expanduje do řádků milionů kilometrů. Snímek velice autenticky reflektuje preparaci kosmonautů na jejich osudový methodos, a zároveň lukrativně kombinuje francouzské, ruské, německé a anglické znění. Vše ovšem inherentně stojí a padá na excelentním hereckém výkonu Evy Green a její individuální reidentifikaci charakteru - no a prvořadí fanoušci určitě nebudou strádat, protože jejích náramných vnadů je zde vskutku požehnaně.... Ve výsledku jde určitě o pozoruhodný počin, jemuž ale chybí exponenciální spád, partikulární interpretace dílčích leitmotivů a celkově atraktivnější koncepce - např. konflikt mezi protagonisty, který je zprvu načrtnut kradmě, a proto je zcela nulový - což platí i pro finální katarzi. Celý film je následně věnován všem matkám kosmonautkám, a přesto není závěrečný tribute nijak feministicky vtíravý, zato trefně dojemný.... VERDIKT: 7,4 Gagarinových bratrů z 10 (31.07.2020)