Boj o moc

Je to takovej Dallas, akorát z jiného prostředí... a je to pojato v modernějším duchu. Tak moderním, že v tom musí být minimálně jeden teplej asiat. Ten, kdo to napsal, se v tom korporátním bordelu musí asi slušně vyznat, protože to vše dávalo smysl a byl to dobře vymyšlené. Intriky se intrikují a rodina je sviňská a skrz naskrz prohnilá. A to bylo to, co mě drželo v křesle celou první sérii. Akorát mě hlavně ze začátku dost sral ten neustálý jakoby ruční zoom kamery. Herecky dobře vybrané typy, ať už jde o vzkříšeného Kierana Culkina, bezskrupulózního Jeremyho Stronga nebo zajímavou Sarah Snook. A samozřejmě Brian Cox je tam osobnost největší. Jen ten Matthew Macfadyen je na můj vkus asi až moc britskej, chch, a má divnej tón hlasu. 2. série: Nerozumím všemu tomu, co se týká businessu, akcionářů, akvizicí a jak to má fungovat, ale jedno je jisté - že podrazy jsou pořád podrazy a že jde pořád o prachy a o moc. Všichni zbohatlíci se chovaj jak posraní aristokrati, až nestačím kroutit hlavou nad tím luxusem, plýtváním a obchodováním v částkách, které jsou astronomické (většinou se zaokrouhluje na miliardy). Z nějakého důvodu je to ale pořád tak chytlavé. Co mi moc nešlo pod knír, tak ta provinilost Kena (Jeremy Strong), kterej všude chodil vážnej a smutnej, jak kdyby ta role úplně ztratila smysl života. A taky se mi nelíbila Holly Hunter, ani rolí, ani svou divně šišlavou mluvou a herectvím. Ale jinak je to plné fuck-fucking hlášek, které tam trousí snad úplně každý, Romanových (Kieran Culkin) sprostých a černohumorných průpovídek a problémů, které chudý člověk nemusí řešit. Super. 3. série: Tak trochu už se opakujeme, teda hlavně s tím, že nevím, o co tam přesně jde. Teda vím - o prachy. Ale ty způsoby, jak toho chcou dosáhnout a navzájem se ojebat různými tržními ojebávkami. Prostě se to stočilo trochu do stereotypu a i když mě to stále baví, snížím hodnocení o jednu hvězdičku na 3. A ty luxusní interiéry a exteriéry, to jsou vždy třešničky na dortu. Jo a nesmím zapomenout, že už od začátku je hodně chytlavé to hudební téma, které se v různých provedeních (dle situace a nálady) objevuje v jednotlivých epizodách. A čtvrtou řadu si nemůžu nechat ujít. V té to paradoxně tou smrtí trochu ožilo, že jsem se už chtěl pomalu vracet na 4 hvězdičky, ale rozmyslel jsem si to, protože ten děj byl už potom vlastně pořád dokola jedno a to samé. Prostě kdo dostane jakou funkci a kdo tu hlavní. Boj o moc, no, boj o moc. Dobrej seriál, dobrej, ale né dostatečně úchvatnej, abych ho musel vidět znovu. (03.07.2023)

Dallas pro tohle tisíciletí. Na začátku jsou všichni dickové, ale postupem seriálu jsou sice pořád dickové, ale na jejich dickovství si zvyknete a máte je rádi. A celé to je to mnohem vtipnější, než jsem čekal. Nějak zvláštně to funguje dohromady. Koukáte se, jak se bohatí lidi navzájem pojebávají a do toho sypou suché fóry a prasárny. Nebyla to pro mě úplně binge záležitost, ale bavil jsem se. EDIT: První sérii se to hledalo, ale druhá a třetí jsou skvělé. Skvělý mix politikaření, nevyřčených rodinných a osobních traumat a humoru. Měním hodnocení na 5* a nemůžu se dočkat další série. (09.12.2020)

Podobně jako třeba v GoT, nebo Yellowstone, se tvůrcům Succession daří vytvořit vyjímečný, samostatně fungující svět s vlastními pravidly a ekosystémem. Navíc doplněným o mistrovsky napsané, hmatatelné, fyzické, křehké i silné postavy plné různých nálad, protichůdných postojů, skvělých interakcí a pohnutých ideologií. To, jak hluboko/daleko šli tvůrci v psychologii jednotlivých postav a jejich ukotvení v imitaci současného moderního korporátního high-profile světa je zcela impozantní a ojedinělý počin. Byla to fantastická jízda, bez výjimky všechny čtyři série se povedly, ale přikláněl bych se k názoru už další nepřidávat. Jednak tomu moc nenahrávají některé shocking twisty z poslední série a za druhé už těch negativních věcí bylo tak nějak dost. Totiž narozdíl od bratříčků výše zmiňovaných, kde si divák našel svoje oblíbené dobré i špatné postavy, má Succession zcela unikátní pozici v tom, že ŽÁDNÁ postava tady není sympatická, příjemná a hodna nějakému fandění. A koukat 40 dílů na souboj bezcharakterních hovad může být i na otrlého diváka místy příliš velké sousto. (20.04.2024)

Luxus jako přirozený stav bytí, bez naleštěnosti a okázalosti, v prostředí, kde je upřímnost dýkou i štítem zároveň. Cokoliv řeknete, může a bude použito proti vám; cokoliv může být taktika, jak vás navždycky zakopat do země. Na vrcholu je to totiž plné ztracených existencí, pro které je pokrevní pouto k smíchu v porovnání s mocenskými pakty, toxickou kodependencí a parazitováním s cílem ukousnout si co možná největší krajíc z jednoho impéria špíny. A vlastně ani nezáleží na tom, jestli jste Number One Boy, prostřední spratek nebo nejmladší a k tomu jediná žena. Automaticky máte v životě nevyčerpatelný počet druhých šancí s doživotním odmítáním zodpovědnosti, ale vystoupit z šarády znamená čelit vlastní irelevanci a bezcílnosti. A tak hrajete dál. Protože když je představení to jediné, co v životě znáte, uděláte vše proto, aby nikdy nezhasla světla. 100 % (29.05.2023)

Aj napriek tomu, že som bol "team Better Call Saul", po zhliadnutí tohto seriálu som pochopil, prečo práve Succession zbieral všetky možné dramatické televízne ceny posledných rokov a Saul (žiaľ) ostal ukrátený. Korporátna hra o tróny postavená na brilantne napísaných a zahraných postavách, ku ktorým si počas sledovania divák vytvorí celú škálu emócií so skvelou hudbou a neustálymi dramatickými zvratmi vedúcimi až ku parádne vypointovanému finále, to je shit show v priamom prenose, z ktorého sa tají dych. (19.04.2024)