Fantom opery

Show musí pokračovat. Osmnáct let po slavné němé adaptaci Fantoma opery to Universal zkusil znovu. Tentokrát již se zvukem a rovnou i v plné barevné škále. Lerouxovi předlohy se Lubin drží hodně zvolna. Nechybí tomu takové to naivní kouzlo starého Hollywoodu. Tím hlavním důvodem proč to funguje je obsazení. Ono taky, když máte v roli fantoma Rainse, kterému temné postavy s tragickým rozměrem jdou tak říkajíc k duhu, tak není zase tak moc řešit. Zdánlivě. Neznámo proč se někdo rozhodl celou postavu Claudina po jeho znetvoření odsunout někam na čtvrtou kolej veškerého dění. Rains tak nemá sebemenší šanci svůj geniálně rozehraný part dotáhnout k dokonalosti. Pro kulisy pařížské opery byly zrecyklovány ty z adaptace z roku 1925. A vypadají stále monumentálně. Docela zajímavý je segment z Claudinova podkrovního apartmánu, pro jehož účely byly pravděpodobně také využity kulisy z jiného filmu, protože jsou v tom nejlepším odkazu německého expresionismu. Akorát se zbytkem filmu tak zcela neladí. Ovšem i tak je na ně radost pohledět. Což ostatně platí o celém filmu. (24.03.2008)

Paradoxom je, že nástupom fantoma na scénu film stratil atmosféru a pôsobivosť úvodných scén. A začalo to excelentne, oživujúci farebný vizuál, kostýmy, temnota parížskych ulíc, decentný humor... Časom však horor zostal len v predlohe, jedna z vecí, ktoré ma dosť iritovali boli aj dlhé operné scény. (28.02.2018)

Horrorová romance, kterou mám velmi rád. Pravda, na vzbuzování strachu tenhle film dobrý není, ale přesto má příběh zohaveného fantoma Pařížské opery svoje stálé kouzlo, v tomto snímku navíc podpořené jak vynikající stylizací prostředí i hereckých výkonů. Je to takový roztomile naivní hollywoodský synek, který svou naivitou nepopuzuje. (29.01.2004)

(5x) Kralevic mezi monstr filmy Universalu 40. let. Překrásný Technicolor, skvělá hudba a ještě lepší výprava, dokonalá tvářička Susanny Foster, komické interakce mezi dvěma nápadníky z nichž jeden je Nelson Eddy... více netřeba. A ono to má ještě výborného Claude Rainse. Musím se už také konečně pokochat téměř identickým Climaxem (1944), ve kterém oslintává Susannu Boris Karloff. #LFŠ (28.07.2015)

Příjemná podívaná, s možná příliš velkou pozorností kladenou opeře samotné, ale člověk se prostě neubrání srovnání s dokonalou verzí z roku 1925... čili zklamání tak jako tak. Fantom v podání Claude Rainse není zdaleka tak tajemný jako Chaneyho, ale není to jeho chyba. Myslím, že lepší bylo postavu Fantoma nijak moc nebudovat a mít ho tam už od počátku pobíhajícího po sklepení. Horor..... (19.02.2007)