Pán prstenů: Prsteny moci

„Zlo nemůže vytvořit nic nového, může pouze zkazit a zničit to, co dobré síly vymyslely nebo vytvořily.“  Jacksonova filmová trilogie si okamžitě získala srdce všech fanoušků fantasy, jelikož se jedná o velice zdařilou a nebývale věrnou adaptaci Tolkienova díla. A není se čemu divit. Tvůrci do snímků totiž nevkládali žádné politické názory, vlastní zprávy či témata. Místo toho se snažili analyzovat, co bylo důležité pro Tolkiena a tomu následně vzdávají hold. Podle sociálních inženýrů z Amazonu však nejslavnější fantasy všech dob potřebovala opravit, a tak Tolkienův unikátní fikční svět znetvořili do podoby, která je genderově dostatečně reprezentativní a reflektuje rasovou diverzitu dnešní doby. Drobné odchylky od zdrojového materiálu jsou pochopitelné, a mnohdy i žádoucí, leč v případě The Rings of Power se proces adaptace nejspíše omezil jen na jména postav. Pochybuji, že drsná válečnice ve zbroji někomu asociuje pravou Galadriel, tedy čarokrásnou éterickou bytost, jež vládne nepoznanou a mocnou magií. Při pohledu na nově vytvořené postavy typu krátkovlasého afroelfa Arondira či bezvousé trpaslice Disy z čeledi Dlouhovousáčů už jsem dokonce zvažoval ukončení projekce. Pigment melanin, který zabarvuje kůži, se evolučně vyvinul jako obrana proti ultrafialové složce slunečního záření. Je mi záhadou, kde k němu přišla trpaslice žijící v podzemí... Tolkien se musí obracet v hrobě. Odpad! (14.10.2022)

Už dávno před Jacksonovou filmovou trilogií jsem hlásal názor, že vrcholem Tolkienovy tvorby jsou temné a vznešené příběhy ze Silmarillionu, a že pozdější (a bohužel i obsáhlejší a ucelenější) pohádka o Pytlíkovi a prstenu je už jen slabý, černo-bíle naivní odvar pro děti, pohádka o vítězství dobra nad zlem, završená slzopudným sluníčkovským happyendem. A vidět Silmarillion zfilmovaný, byl už dávno můj divácký sen. Ale dávno jsem už taky pochopil, že k tomu nikdy nedojde, protože tenhle počin by byl nejenom příliš finančně a filmařsky náročný, ale bohužel i proto, že by nějaké příběhy o Ainur a zemi Aman a Valinoru a elfech asi většinu lidí ani příliš nezajímaly. Protože obyčejní lidičkové se s elfy neidentifikují a žádají si spíš příběhy o jiných obyčejných lidičkách a nebo o roztomilých hobitcích. A tak beru zavděk aspoň tímhle seriálem z časů tzv. druhého věku, který samozřejmě není úplně podle Tolkiena, jsou v něm dokonce už i otravní miloušcí hobitci (respektive předchůdci hobitků "chluponozi"), a kromě elfů samozřejmě i spousta různých lidiček a jejich osudů. A i když nějaké ty prachy jsou ve výpravě znát, místy mě vizuální působivost docela zklamala. Třeba fakt, že vojenská pomoc Númenoru jižním krajům sestává ze tří(!) válečných lodí, nebo že celé ony "jižní kraje" představuje jedna dřevěná vesnice s pár tucty otrhanců. A čím víc se seriál blížil k poslednímu osmému dílu, tak tím víc mi bylo zřejmější, že na jakés takés završení/uzavření všech dějových linií (bitva "posledního spojenectví") budou potřeba odhadem minimálně ještě dvě další řady, protože v řadě první se uzavře leda velké prd. Ale celkově se mi to líbilo a bavilo mě to, bavil mě příběh Galadriel (která minimálně v prvním i druhém věku byla určitě spíš válečnicí než éterickou čarodějkou), příběh čaroděje, Morgothem pokřivený elf, a zaujalo mě jisté dílčí rozuzlení v závěrečném dílu (Sauron), považuju tohle seriálové pojetí nejednoznačnosti "zla" za dospělejší a realitě mnohem bližší, než infantilní Sauronovo absolutní zlo tolkienovské. (15.10.2022)

Tu je opravdu hrozně těžko hodnotit. Postavy se mi povětšinou líbily, ty hlavní linie (mimo Nori) za to opravdu stály. Numenor a všechny ty efekty okolo opravdu pecka. Kdybych si u toho ale nepředstavovala Silmarillion a další Tolkienovo dílo, které mi přišlo pod ruku, tak to bylo slabé. Moc se tam toho neděje, vleče se to, příjezd Numenoru je pro děj v podstatě zbytečný. Na další sérii se kvůli Galadriel podívám znovu, ale se smutkem jsem vzpomínala na Hru o trůny, kde nám postavy padaly jak na běžícím páse a užívali jsme si super zvraty. To tu zkrátka chybí, můžeme jen doufat, že se tvůrci poučili a s druhou sérií se nebudou tak mazlit. (12.04.2024)

Vůbec neřeším, jestli je nebo není seriál věrný předloze nebo vizi Tolkiena (filmy Jacksona taky miluji, i když o předloze nevím vůbec nic a knížky rozhodně nebudu nikdy číst), ale hodnotím ho pouze a jenom podle toho, jestli je zajímavý. V tomhle případě jde o ten typ seriálu, který si můžete pustit na pozadí a občas nakouknout, když se děje něco moc zajímavého, aniž by vám cokoliv podstatného uniklo. Postavy jsou až na výjimky nezajímavé a nesympatické, dialogy prkenné a vizuál ani hudba neoslní. Amazon se nezapomněl na každém kroku chlubit tím, že produkce stála přes 1 miliardu doláčů (první sezóna údajně schramstla 462 milionů USD) a můžeme se „těšit“ na elfy, trpaslíky a lidi jiné barvy pleti, ale po cestě se jaksi zapomnělo na fanoušky a hlavně na poctivou filmařinu. Celé je to strojené, mdlé, bez tvůrčí vize, moc se to ukájí snahou o osudovost a přitom tomu chybí to hlavní – srdce. Když přivřu všechny tři oči, je to průměr. Mimochodem, nemůžu se zbavit pocitu, že Amazon přidal do seriálu Harfooty jen pro, to že připomínají hobity. Kdyby vystřihl všechny jejich scény, vůbec nic by se tím nezměnilo. (25.10.2022)

Všechno je to jeden velký dlouhý prolog naplněný tunou dějové vaty. Osmá epizoda byla docela fajn. Kdyby tu vatu z prvních sedmi zkrátili na dva díly, byla by to vlastně super fantasy (ty peníze jsou fakt vidět), byť s nesympatickou frackovitou hlavní hrdinkou (opravdu by nesmrtelný elf trávil věčnost hledáním pomsty?). Takhle je to spíš otravná fantasy variace na seriál z díly J. J. Abramse, zmatený vyprávění (v jaký části Středozemě jsme většinou netušíme), který každou půlhodinu předkládá další kus nezajímavé záhady (např. kdo je postava x?, k čemu slouží předmět x?) a kupí (spíš) očekávané zvraty, které do tolkienovskýho světa vůbec nesedí. (15.10.2022)