Zrozen bez porodu (E01)

Tak tohle je po dlouhé době plných pět. Za námět, za scénář za režii i herecké výkony a v neposlední řadě za hudbu ...a Petr Janiš v roli pacoše Kalivody byl skvostnej. Napětí, humor, sebeironie,mystika co víc si přát... Myslím, že nízké hodnocení dávají všichni ti, co nepochopili že se jedná o nadsázku...a nebo nejedná ? (21.03.2010)

Cením si atraktivního námětu, vycházejícího z dalších hrůz českého kapitalizmu. Příjemně napínavý děj včetně "postupu a řešení" je zábavný, vázne ovšem v momentech, kdy scénárista nebo režisér šoupou děj do mezí, kde to diváka přestává bavit - profesionál pracující v utajení je skoro legračně romanticky líčen (ke škodě věci) jako tajemná postava, v rozhovorech se Stašovou má navíc lyrické dialogy a naprosto zbytečné scény snové halucinace sloužící jen ke scénáristické nastavovačce a podivné paranoie Stašové v závěru do thrilleru vůbec nepatří, nemluvě o trochu prodlužovaném závěru. Renč prostě nemá od začátku své kariéry cit poznat, co film kazí nebo možná nemá soudnost. (04.05.2010)

Vcelku to nebylo úplně špatné, ale ve filmu je příliš mnoho nedostatků, které kazí celkový dojem: psychiatrická léčebna vylíčená jako místo, kde se nachází pouze ti největší magoři a podivíni (to nikdo ze štábu neslyšel o tom, že se tam léči třeba závislí na alkoholu?), nepřehlédnutelný Juraj Kukura v černém klobouku, který se snaží být nenápadný (jde na to zajímavě), Jiří Dvořák a jeho těžce uvěřitelná role vyšetřovatele (působil na mě moc teatrálně), a nakonec mafie, která se ani neinformovala o tom, jak jejich oběť vypadá a jaké kroky vůči nim podniká. Trochu divné, ne? Námět byl skvělý, výkon Simony Stašové též, ale celkově to díky snaze o dramatičnost působí jako trochu přitažené za vlasy. (10.03.2011)

Na naše poměry slušná televizní kriminálka, která mnohé domácí počiny hrající se v kinech strčí hravě do kapsy. Simona Stašová v roli nic netušící ženy, která se čirou náhodou dozvídá, že má syna, který se jí ovšem nikdy nenarodil. Podle skutečných událostí zručně režírovaný příběh o jednom organizovaném podvodu s dědictvím, který sice místy televizní původ nezapře, ale na druhou stranu díky umně budované atmosféře se dá přejít. (21.03.2010)

Až na pár snových excesů, které si Renč vypůjčil od kdysi mladého Juraje Herze, solidně vystavěný příběh i samotná záhada, kde mi sice vadí přehrávání některých postav (Nosek, Jan Hrušínský, Hrušínského ženy, soudkyně), na straně druhé je to vyvážené herectvím Stašové, Kukury i obou Dvořáků. Umírněné - na Renče skutečně až překvapivě - filmařské postupy, práce s druhým plánem, nu a nakonec kulisy Brna, mého rodného města, jež byly myslím stoprocentně využity. (06.07.2010)