Vládca Paríža

Možno objektívne aj za štyri, ale ani neviem prečo, som očakával skôr detektívku s vyšetrovaním nejakého krvavého prípadu v historickej Paríži. No ale máme tu drsnú historickú politickú drámu, kde sa až príliš často mení pozícia figúrok na šachovnici, vrátane "kráľa a kráľovnej". Vidocqua by sme mohli v tejto partii označiť za vežu. No a popri úžasnej výprave a prvotriednom obsadení tu máme množstvo intríg, predovšetkým však obrovské kvantum mŕtvol, až som mal obavy, že už ani niet koho zabíjať, vraždiť a podrážať. V tomto smere na mňa Vládca Paríža pôsobil časom dosť monotónne, až ubíjajúco násilne, pričom postavy na strane zákona mali vždy omnoho presnejšiu mušku, rýchlejšie reflexy, prípadne umierali pomalšie, než ich protivníci. 70% (31.05.2020)

Napriek robustnej dvojhodinovej dĺžke (ktorá nemá konca kraja napriek slušnému, hoci krátkemu, akčnému finále) pôsobí scenár strašne skratkovito a zároveň epicky a pritom zmätene, čo je fakt zvláštny paradox. Laikovi, ktorý nie je expert na Vidocqua (čo v našich končinách nie je skoro nikto), nebudú jasné ani len základné veci, napr. prečo celý Paríž o hrdinovi hovorí ako o žijúcej legende, za čo sa Vidocq vlastne chce (a komu) pomstiť (toto je vážne čudné, lebo miestami to pôsobí dojmom, že by to chcelo byť novým Grófom Monte Christo) a načo tu je Olga Kurylenko (a jej orientálny sluha). Napriek nude a sklamaniu nemôžem dať len 2* kvôli peknej atmosfére, výprave starého Paríža a solídnemu Vincentovi Casselovi, ktorého mám rád už od Purpurových riek (a ktorý tu vyzerá ako Wolverine). (26.04.2021)

Moc mě potěšilo, že jsem mohl zase jednou vidět nový, ale přitom starý historický francouzský film. Dobrodružný příběh, přímočarý, krásně kostýmní, intriky, násilí a povedený Vincent Cassel. Ten název sice může působit lacině a odpudivě. Ale podstatný je výsledek. Velice příjemná změna v současné nabídce. (12.11.2019)

Na jednu stranu zamrzí, že tak neskonale nosná látka jakou jsou osudy Vidocqa (a navíc s takovým obsazením, režisérem a výpravou v zádech), je zredukována na pouhou dobrodružnou šestákovku s haprující logikou. Na tu druhou potěší, že když už je to pouhá šestákovka, tak echt poctivá, nekompromisní a s fungujícími emocemi. V podstatě to chtě nechtě působí jako zdařilá adaptace některého z alb Xaviera Dorisona. Zda to je klad či nikoli, je však věc zcela jiná. Dle mého klad; a ne zrovna zanedbatelný. (18.11.2019)

To mohl být tak zajímavý příběh: kriminálník, který za časů Napoleona zavedl nové metody ve francouzské kriminálce. Jenomže tvůrci z toho nevytěžili ani prd. Měla jsem pocit, že jsem vždy scénu před nebo za dějem. Že kamera snímá jakýsi tápavý úvod, či dýchavičný závěr, samotný děj a akci však vynechává. ____Takže mě příběh ničím nezaujal. Byť se tvářil děsně hlubokomyslně, v podstatě to byla historka o několika zradách, kdy Vidocqovi vznikl úhlavní nepřítel tak nějak z ničeho nic. Prostě nejdřív mu pomáhal sám od sebe, pak se mu mstil sám od sebe. Jediné vysvětlení je snad, že se do Vidocqa zamiloval a ten, moula jeden, si toho ani nevšiml. Vlastně si toho chlapíka vůbec nevšiml, dokud tedy ten nezačal uskutečňovat svou ničím nevyprovokovanou mstu. To vše ještě za doprovodu nevhodné hudby jak od slečny ze švýcarského penzionátu, která si myslí, že je skladatel. ____ Ale do kostýmů a lokací museli tvůrci vrazit dost peněz. SHNRUTÍ: Každý je zrádný. Akorát ti nahoře na to místo kudly používají intrikaření. (18.01.2021)