Johankino tajomstvo

Vypadalo to na akční pohádku o šikovné děvečce, která si získá srdce samotného prince... No, po 85 minutách téhle pohádky musím říct, že slovenská pohádka je mrtvá. A Johančino tajemství prostě jen zatlouklo další hřebík do její rakve. Nepřehledná, ponuře temná, nesrozumitelný děj (synek prohrávající pozemky v kostkách, ti dva lidé, co vychovávali Johanku...) a k tomu moje oblíbená Emília Vášaryová v tak strašné roli a ještě předabovaná. Všechno je tu prostě špatně a nezachrání to ani jakože feministicky orientovaná ústřední hrdinka. Kladně hodnotím jen to, že se to natáčelo na Bojnickém zámku a pro ten já mám velkou slabost. (29.12.2015)

Ako to už býva zvykom u nových českých a slovenských rozprávok, autori čerpali inšpiráciu z viacerých známych rozprávok a urobili z toho guláš, ktorý nemá čím zaujať. Jedine pesnička od Kristíny za niečo stála, zvyšok, vrátane hercov (prekvapujúco aj Vášáryová s tými jej čáry-máry-fukami) podpriemer. (26.12.2015)

Viděno spíše náhodou u rodičů v přísunu předvánočních pohádek čt. Vypadá to trošku jako když pejsek s kočičkou dělali dort a nepoužili k tomu, co se dá jíst, ale české, německé a jiné pohádky. Johanka byla sympatická, ale co z toho, když podobnou zápletku jsem přečetla u Ludmily Vaňkové (Král železný a zlatý). Přemysl Otakar II. byl zde (s prominutím) stejný osel, taky u Anežky Palcéříka na nic nepřišel (a to vedle ní dokonce spal) a to mě oboje docela rozladilo ;-). S přihlédnutím k tomuhle, k tomu co píšu v úvodu, i k tomu, co již psali mí přátelé a oblíbení uživatelé v komentářích přede mnou, hodnotím třemi hvězdičkami (a to jsem ještě byla k pohledání shovívavá...) (06.12.2016)

„Panovník, ktorý sa nevie ovládať, je nanič.“ To ale bola poťapenosť! Výnimočne zlá rozprávka. Nočnú moru pripomínajúci Matej Landl, triky ako z roku 1996, agresívne z koľají vyhodený Milan Ondrík, príšerné scény, otrasné dialógy a nezastaviteľne nevydarený scenár búrajúci základné rozprávkové pravidlá (napr. čo sa týka učenia detského diváka slušnosti a férovému správaniu, viď. zákerne zmanipulovaný súboj o srdce princeznej, ktorého sa tu dopúšťajú kladné postavy). Neodpustiteľná Emília Vášaryová. Na jej „pele mele, nech sa to všetko rýchlo takto mele“ nikdy nezabudnem. A Ondřej Vetchý? Neviem, asi mu imponovala možnosť zahrať si kráľa, ale toto fakt nie, nabudúce odporúčam klásť väčší dôraz na scenár. Dievča si dá dlhé vlasy pod čapicu a už ju všetci majú za chlapa (Fantaghiro oproti tomu bola Peter Sellers). Kladne by som ohodnotil snáď len peknú prírodu a vcelku fajn Dominiku Morávkovú-Zeleníkovú. (28.12.2018)

Čím to, že všechny nedávno točené pohádky jsou takové nemastné a neslané? Filmaři na rozdíl od jejich předchůdců, kteří museli často zuřivě improvizovat mají prachy, mají k dispozici krásné exteriéry i interiéry, digitální efekty, nejeden hrad a zámek se dnes skví nejen novou fasádou a zrevitalizovaným parčíkem,.. Je i dost fešných princezen z řad mladých hereček za které by nejeden obyčejný Honza šel do bitky s baziliškem, ale nic prostě není ono. Nebo je to tím, že člověk zestárl? Věřím, že ne a že je to prostě jen a jen v levých rukou režisérů a scénáristů. OD Anděla Páně jsem dlouho nic pořádného neviděl a zklamal i Svěrák... Tak holt budu čekat dál. Jestli mne tu v této pohádce něco potěšilo, tak účast mé oblíbenkyně Szidi Tobias. Leč bylo to jen na okamžik, než otevřela coby královna ústa. Její neskutečný hlas byl totiž pohříchu předabován Ivanou Chýlkovou... Pche, nic proti Ivance Chýlkové, ale takovéto barbarství provedené na mé dvorní šansoniérce neodpouštím! Dvě šipky z kuše jsou za tuto koprovoudukci tak akorát! * * (03.12.2016)