Psí ostrov

Tenhle film mě dostal. A taky dojal. Celý ten příběh, nejenom psí linka, ale jak to do sebe celé zapadne (byť je to celé ve výsledku strašně předvídatelné a konec až moc citovka, což mi bylo nakonec úplně jedno). Všechno se dostane na své místo. A hned se cítíte o trochu lépe, že bylo zlo po zásluze potrestáno stejně jako v pohádce. Leč trochu drsnější. Zpracování bylo perfektní. Skoro polovinu filmu jsem to celé zpracovávala a potom si to už jenom užívala. Navíc mě moc bavilo to kapitolování a hezky a funkčně zpracované flashbacky. Navíc ten humor byl sice místy dost drsnej, ale zároveň strašně krásnej. Skluzavka, jedna situace za všechny :) (02.01.2021)

Nadhodnocená Andersonovka, kterou napoprvé snad ani nejde milovat. Po rozverném, zábavném a barevném Grandhotelu Budapešť je nám servírováno studené a depresivní Japonsko. Pokud bych Budapešť označil za nejpřístupnější Wesův film, tohle by byl naopak nenepřístupnější, často to nemá ani tu Andersonovskou atmošku. Časem se můj vztah ke Psímu Ostrovu může měnit, protože stále z toho projektu Wesova tajná přísada cítit je. Přístě bych ale prosil něco hraného než animovaného. 65% (13.09.2018)

Andersonův rukopis zdaleka není jen o hře s barvami, centrální kompozici obrazu atd. Mnohem důležitější je, že jeho filmy tvoří konzistentní mikrosvět upřímnosti, klidu a rovné páteře. Mikrosvět ve kterém se postavy i v nejbanálnějším dialogu nebojí jít až na dřeň věci. Mikrosvět ve kterém láska a přátelsví v přímém střetu s lstivostí a zlobou téměř automaticky vítězí. V posledních dvou filmech jsem měl lehký pocit, že vizuál a všechny ty barevňoučké detailičky okolo trošku zastiňují právě toto důležité jádro a přiznám, že jsem je zde i malinko nadhodnotil, ale v Isle of dogs je zase všechno v cajku.. Možná z toho pro mě čase bude, za nedostižným Zissouovským dobrodrůžem, vedle Pana Lišáka, jedna z nejoblíbenějších andersonovek. (26.07.2018)

Je to neskutečně originální, tady se opravdu dá reálně mluvit o rukopisu a nejde o nějakou prázdnou frázi. Na mne chvílemi možná až moc šílené (je to to správné slovo?) a občas jsem se i trochu nudil, proto nesdílím to bezmezné nadšení okolo, nicméně některé momenty jsou tak propracované a krásné, že to nelze neocenit. (13.05.2018)

Japonské prostredie a psi v sprievode špecifickej Desplatovej hudby( ten človek sa zrodil k tomu, aby robil hudbu do Wesových filmov) podporených skvelými hláškami a vizuálnym charakterom robia z Isle of dogs iný, špecifický a nezabudnuteľný film. To, že Anderson dokáže kompozične čarovať a jeho príbeh má hĺbku, zaujímavé prostredie a charaktery je už výrazové špecifikum. Čo si tu ale najviac užívam je akási ľahkosť a vizuálna dominancia, ktorú pre mňa postrádal napríklad Kubo od Laiky. Čím netvrdím že je to zlý film. Ale akási dramaturgická komplexnosť je mi predsa len trochu bližšia. Hlavne ak sa jedná o bábkový film. Som náramne spokojný. Dôvod prečo nedávam plný počet, je len fakt že Fantastic Mr. Fox sa mi páčil viac aj ho mám viac napozeraný. Počkám na druhé zhliadnutie a možno aj tu vpálim plný počet. (30.06.2018)