Nenávisť

Co se děje/scénáře týče, nic nového pod Sluncem - japonská klasika, překopaná, předžvýkaná a natrávená pro euroamerického diváka. U mě spokojenost - atmosféra temná, kamera pečlivá a pomalá, spousta starých známých horrorových gagů či aspoň horrorových gagů podle známých vzorců. Plusem je tentokrát modernější look a taky herecké obsazení, konkrétně Lin Shaye v pár brutálních scénách, ale hlavně skvělá androgynní Andrea R. v hlavní roli. Mínusem je snad jen poněkud banální závěr, ale nakonec proč v téhle dobře zajeté sérii vymýšlet něco nového, že jo. (02.08.2020)

Pokud máte rádi náladu a styl japonských předloh, mohlo by vás to oslovit atmosférou i určitou utlumenější žánrovou hravostí. Celkově šlo o nepředvádivý čistý ale přitom ne tupý film, který svůj úkol seznámit další generace amerických diváků s touto kultovou klasikou splnil vcelku nadočekávání. Pokud ale hledáte cheap kills and thrills doporučuju spíš verzi z roku 2004. (03.01.2020)

Na exkluzivní předpremiéru snímku The Grudge byl pozván každý, kdo v hororovém světě něco znamená, a já, coby zdejší žánrový expert, na této události pochopitelně nemohl chybět. Přestože filmy Nicolase Pesceho zřejmě nikdy nebudou atakovat čelní místa v žebříčku nejlepších hororů roku, tak mi jeho svébytný autorský přístup dosud velmi konvenoval. V případě snímku The Grudge však bohužel zůstalo u tupé mainstreamové zábavy, která žánr akorát devalvuje a činí ho široce přijatelným pro masové publikum. Režisér diváka nestraší, nýbrž pouze dosti předvídatelně leká prostřednictvím množství agresivních audiovizuálních podnětů. Navíc toto hororové torzo ještě rozmělňuje tím, že ho promíchává s prvky detektivky a psychologického dramatu, čímž nás vrací v čase někam hluboko do devadesátých let dvacátého století. Nalejme si čistého vína. Jedná se o ohromné fiasko, kterému mohu udělit nanejvýš jednu hvězdu. Nezbývá než doufat, že podobných "hororů" uvidíme v roce 2020 co nejméně. (02.01.2020)

V první řadě musím ocenit, že Vás režisér Nicolas Pesce udržuje v konstantním napětí, které po celou dobu stopáže funguje velmi dobře. Na druhou stranu zde ale velmi zamrzí absence nějakých propracovanějších "lekaček", jelikož ty užité jsou zjevné několik minut předem a vůbec nefungují. The Grudge je tedy další z dlouhé série rádoby hororů, jehož ambice dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda. (17.03.2020)

K sérii "Ju-On" chovám kladný vztah již od svých deseti let, tudíž jsem si (i přes nízká očekávání) ani tento díl samozřejmě nemohl nechat ujít. Snaha dějově návázat na "The Grudge" z roku 2004 je naprosto zbytečná - snímek si nezachovává vizuální styl svého předchůdce, přechod z „šedého (ale živého)" filtru na „hnědo-černý" působí rušivě, což by samo o sobě tak nevadilo, ale pouze v případě, že by se tvůrci vydali cestou regulérního remaku, přišli alespoň s novými postavami a především do této srač*y nezatahovali nebohou Kayako (která má nevýrazný štěk hned v úvodu, jen aby se neřeklo)... Na chronologicky zpřeházený děj jsem v této sérii rovněž zvyklý (snad jediná "Smrtící nenávist 3" toto pravidlo porušila), ale abych se v dějových linkách a amerických hercích ztrácel a nevyznal víc než u jeho japonských předchůdců, to už opravdu o něčem vypovídá... Herecké výkony rovněž nikterak oslnivé nebyly a o lekačkách škoda mluvit, duchařiny už holt mají své nejlepší roky za sebou. Ta jedna hvězda je za těch několik málo slušných scén (které si už nepamatuji) a respektu k této sérii, která bohužel kvalitativně upadla stejně jako "Ring." (27.03.2020)