Nenávisť

Jestli jste viděli trailer, viděli jste všechno. Pesce daleko přecenil svoje možnosti a i když pracuje se slušnými herci i rozpočtem a navíc má stavební kámen v podobě silného i když už notně zkopírovaného námětu, nemá talent na to, aby divákům podal strašidelný nebo snad napínavý horor. Za každou cenu se snaží vytěžit atmosféru přeskakováním v čase a propojením osudu všech postav, ale je to stupidně sestříhané, neskutečně nudné a nemá to absolutně žádný tah na branku. Povedlo se pár lekaček, ale to je fakt všechno. Kdyby policista s tváří Demiána Bichira aspoň vedl napříč příběhy nějaké vyšetřovaní,ale on je tu absolutně nevyužitý a zbytečný. Mám docela rád tuhle frančízu a těšil jsem se, ale je to naprosto zbytečný a nudný, stejně jako nový Poltergeist nebo Amityville a další, naprosto zabité nové verze starých klasik. Stejný osud jako Kruhy, nudný kastrát od tvůrce bez sebemenší invence. 30%. (04.04.2020)

Na exkluzivní silvestrovskou předpremiéru snímku The Grudge v Cinestarech, kam mohl jít každý, kdo šel zrovna kolem a koupil si vstupenku, jsem šel s očekáváním nanejvýš průměrného kousku, což se i vyplnilo. Pokud se dá na nové Nenávisti něco pochválit, tak snaha natočit dospělý horor bez úliteb teenagerskému publiku. Vizuál je spíš ošklivý, než cool, a hlavní hrdinka Andrea Riseborough také rozhodně nepatří mezi prvoplánově krásné herečky. Ale že by se ona snaha přetavila v nějak zvlášť doporučitelný snímek, to se říct nedá. Podobně jako v předchozích Nenávistech a Ju-Onech se tu nechronologicky vypráví vražedná historie spjatá s jakousi kletbou, a celé je to hrozně zbytečné. Spousta času je věnována postavám, u nichž je jasné, jak dopadnou (spoiler: umřou), naopak málo ho pak zbývá pro hlavní hrdinku v chronologicky poslední linii. Komické třeba je, že v závěru tvůrci chtějí, aby se divák strachoval o osud synáčka hlavní hrdinky, přičemž ale divák nemá šanci si tu postavu nijak oblíbit. O tom, jakou péči tvůrci věnovali vykreslení jejich vztahu, asi nejvíc vypovídá fakt, že se synek objeví na začátku, a znova pak až zhruba po hodině filmu. Nová Nenávist působí rozpadle, jako kdyby se mohutně přestříhávala - což je dost dobře možné, vždyť původní premiéra byla asi o rok odsunuta. Následkem toho film nemá drajv, tempo ani gradaci a jen velmi problematicky funguje návaznost jednotlivých scén. 5/10 (02.01.2020)

V první řadě musím ocenit, že Vás režisér Nicolas Pesce udržuje v konstantním napětí, které po celou dobu stopáže funguje velmi dobře. Na druhou stranu zde ale velmi zamrzí absence nějakých propracovanějších "lekaček", jelikož ty užité jsou zjevné několik minut předem a vůbec nefungují. The Grudge je tedy další z dlouhé série rádoby hororů, jehož ambice dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda. (17.03.2020)

Tleskám a gratuluju. Hororový snímek The Grudge s přehledem vyhrává anketu nejdebilnější film roku, protože to, co tvůrci spáchali, je tak moc příšerný, až jsem se musel smát. Nešlo spíš o komedii? The Grudge postrádá hlavu a patu, divák od samého začátku až po konec netuší, proč se děje co se děje, jumpscary jsou předvídatelné, směšné a samozřejmě plné zvukových efektů, jako bychom to tu už 20, možná 30 let neomýlali stále dokola. Herci přehrávají, chovají se nepřirozeně, jejich dialogy jsou naprosto debilní, make-up je naprosto debilní, hudba je naprosto nevhodná, načasování jumpscarů je naprosto idiotské a takhle bych mohl pokračovat až do nekonečna. Vždycky se při recenzi filmu snažím zmínit alespoň jednu pozitivní věc, která mě zaujmula, ale tady prostě vůbec nic pozitivního není. Snad až na výsledky testů rakoviny vyšetřovatelčinýho manžela. (16.08.2020)

Já bláhová jsem myslela, že to bude třeba remake původní Ju-On. Ale tohle je fakt hodně špatný vtip. V podstatě je to jen sekvence náhodných scén o náhodných lidech, které spolu sice mají něco společného, ale celá myšlenka je vlastně naprosto debilní a divákovi absolutně u zadku, protože v tomhle "hororu" nefunguje naprosto nic. Maximálně tak akorát ztrápený výraz Andrey Riseborough, o které začínám docela pochybovat, když vzala tuhle roli. Po hororové stránce škoda mluvit. Udivuje mě, že se v roce 2020 ještě někdo odváží tohle produkovat do kin. Já budu spíš dělat, že jsem tenhle film neviděla a asi budu mít šťastnější život. Chyběla mi tam alespoň ta Kayako. (17.04.2020)