Nenávisť

V první řadě musím ocenit, že Vás režisér Nicolas Pesce udržuje v konstantním napětí, které po celou dobu stopáže funguje velmi dobře. Na druhou stranu zde ale velmi zamrzí absence nějakých propracovanějších "lekaček", jelikož ty užité jsou zjevné několik minut předem a vůbec nefungují. The Grudge je tedy další z dlouhé série rádoby hororů, jehož ambice dalece přesahují schopnosti tvůrců. Škoda. (17.03.2020)

Z Japonska si lze přivést spoustu věci, nějaké ty tradiční věci, nějaké ty netradiční a pak sou tady takové dárečky, o kterých nevíte dokuď neni pozdě. A tenhle dárek, se cestou zkazil a to jako dost, když se oznámilo že vzniká další Nenávist a že to režisér chce pojmout jinak, že chce klást větší důraz na postavy a nechce jenom další zbytečné pokračování, tak sem z toho měl opravdovou radost a těšil sem se. Ono jde o to, že já z těch všech Japonských hororů, mám nejraději Nenávist, ano Junji Ito, sice tvoří nejkreativnější monstra a příběhy, které buď mají jednoduchý základ, jako je třeba přežít útok oběšenců, ale dokáže z toho udělat napínavou záležitost, na kterou se jen tak nezapomene. Ale po filmové stránce, se žádné z jeho povídek, až na Uzumaki, nedostalo takové péče, jaké by si zasloužilo a proto sem rád za tu Nenávist, která víceméně solidní filmový vesmír. O to víc mně prostě štve, že to dopadlo, tak jak to dopadlo, dokonce i ten remake z roku dva tisíce čtyři, je na tom o mnoho, mnoho lépe, než tahle verze. Tahle je na tom nejhůře, sou tady charaktery, na kterých mi vůbec nezáleží, skákání mezi roky, je nesouvislé a ztrácí se nit, ale nejvíc mně štve, provedení samotné Nenávisti. Zatímco v předchozích filmech, měla jasně danou podobu, které se drželi všichni tvůrci, tak místo aby zde strašila Kayako a její rodina, tak zde "děsí" s prominutím, nějaká kráva a její manžel s dcerou. Nemluvě o tom, že Kayako a její rodina, dokázali i zabít své oběti, tak zde to tak neni, zde se lidi mordují navzájem a nebo páchají sebevraždu, laicky řečeno je to prostě slasher, kde duchové nic nedělají a jenom se občas objeví a slintají. Takže krev sice stříká, prsty se řežou a vidličky končí v lidech, ale chybí tomu náznak, jakékoliv atmosféry, tajemno a to velice nepříjemné dusno. Nemluvě o tom, že herce to taky moc nebavilo a tak jejich výkony odpovídají celkové kvalitě filmu. Jestli lze něco na filmu vychválit, tak je to, že ve filmu sou počítače, mobily a další věci z té doby, což je asi jediná věc, která lze přičíst k dobru. Ale kromě velké míry násilí, je film ve všech směrech prázdný, nudný a kdyby vedli mně neseděli lidi, tak se zvednu a odejdu. (09.01.2020)

Co se děje/scénáře týče, nic nového pod Sluncem - japonská klasika, překopaná, předžvýkaná a natrávená pro euroamerického diváka. U mě spokojenost - atmosféra temná, kamera pečlivá a pomalá, spousta starých známých horrorových gagů či aspoň horrorových gagů podle známých vzorců. Plusem je tentokrát modernější look a taky herecké obsazení, konkrétně Lin Shaye v pár brutálních scénách, ale hlavně skvělá androgynní Andrea R. v hlavní roli. Mínusem je snad jen poněkud banální závěr, ale nakonec proč v téhle dobře zajeté sérii vymýšlet něco nového, že jo. (02.08.2020)

Starou nenávist jsem neviděl, takže nemůžu srovnávat, ale ani není třeba, protože tohle už hůř dopadnout nemohlo, a na závěr roku 2019 je tohle jednoznačně nejhorší kino zážitek, kdy lidi z kina i odcházeli nebo byli na messengeru. Od režiséra tří průměrných hororů jsem toho moc nečekal, ale to, co tady předvedl, nemá hlavu ani patu. Od začátku film působí hrozně béčkově, kadence lekaček je 10 za 5minut, ale povedená nebyla ANI JEDNA z nich, atmosféra filmu úplně chybí, protože v 93 minutové stopáži na ni není ani prostor a právě na tom je znát nízký rozpočet. Chybí jakékoli dialogy nebo vykreslení postav, scény skáčou z jedné na druhou bez návaznosti jen, aby ušetřily čas, a to , co hororu chybí na atmosféře, se tady režisér pokusil nahnat na abnormálně hlasitých lekačkách, kde jediná strašidelná věc jsou právě decibely z repráků, nikoliv scéna samotná. Dementní, bez špetky nápadu a brutálně odfláknutá věc, tohle by mělo mít zákaz vydání, natož tak premiéry v kině... Odpočítaval jsem minuty do konce filmu, tomuhle filmu se prosím vyhněte oklikou. (02.01.2020)

Občas se stane, že si z Číny odnesete něco jiného, krom samotné korony.. třeba takovou Nenavi-St, vaši čínskou tchýni, když jste si brali vietnamskou imigrantku jménem Yoko Poko Moko či Pako? No jedno vím jasně, že je strašná piko. Ja se tak dívám na místní asijský rádoby kritiky (píčumily), hodně lidem se tenhle desátý remake hnusné a bíle odrůdy Samary, nikomu nelíbil a dáváte tomu hned odpadní smetí, a zařazujete to hned do nejhorších filmů za tento rok. Naserte si! Konečně jsem za ten měsíc našel zajimavý hororůrek, a nemusel si hned vypíchat svoje tři oči a tři bradavky. Na duchařiny dvakrát nejsem, a nic kromě hrachové kaše, po které mám taky pár duchů v domě, mě tenhle subli-žánr sere do morků kostí. Koho zajímají kritici ze zámoří? Oni dají samé intelechtuální sračce aspoň 100%, ještě s bůhvíjakou chválou, a přitom nejde o žádný zázrak z hoven. Z temnýho a strašidelnýho bubáka Sakura-Mochito-Takidže-Kamikadze, jsem si hodně nakládal do slipů, a naklepával řízky od stehen. Aspoň každý horor musí obsahovat nějakou nadsázku a pičoidních klišé, ale tady se na to sralo, protože všichni věděli, že s filmu zbydou jen negativní recenze, takže se úplně sralo na nějaký vážný tón. Černý Teletubbies mě budou strašit ještě hodně dlouho na hajzlu, a budu se bát koupat ve vaně.. (30.03.2020)