Nenávisť

Americký remake Nenávisti z roku 2004 mě potkal v ideálním věku (14). To jsem si jej naslepo vybral ve videopůjčovně a společně s o pár let starším Blair Witch jej zařadil mezi pár hororů, u kterých jsem se regulérně bál. Říci, že se nové zpracování příliš nepovedlo, je ještě docela pochvala. Lekačky obecně nepovažuji za strašidelné, v tomto případě se ale spoléhají doslova jen na co největší hlasitost. Film je nudný, takřka bez děje, herci to chtějí mít co nejdřív za sebou, vizuál je vyloženě hnusný, a tak bych mohl pokračovat. Prakticky jediné, co bych neoznačil za špatné, je statický záběr v první části závěrečných titulků, ale to film z hlubin těžkého podprůměru ani náhodou nevytáhne. 30% (15.06.2020)

Na exkluzivní předpremiéru snímku The Grudge byl pozván každý, kdo v hororovém světě něco znamená, a já, coby zdejší žánrový expert, na této události pochopitelně nemohl chybět. Přestože filmy Nicolase Pesceho zřejmě nikdy nebudou atakovat čelní místa v žebříčku nejlepších hororů roku, tak mi jeho svébytný autorský přístup dosud velmi konvenoval. V případě snímku The Grudge však bohužel zůstalo u tupé mainstreamové zábavy, která žánr akorát devalvuje a činí ho široce přijatelným pro masové publikum. Režisér diváka nestraší, nýbrž pouze dosti předvídatelně leká prostřednictvím množství agresivních audiovizuálních podnětů. Navíc toto hororové torzo ještě rozmělňuje tím, že ho promíchává s prvky detektivky a psychologického dramatu, čímž nás vrací v čase někam hluboko do devadesátých let dvacátého století. Nalejme si čistého vína. Jedná se o ohromné fiasko, kterému mohu udělit nanejvýš jednu hvězdu. Nezbývá než doufat, že podobných "hororů" uvidíme v roce 2020 co nejméně. (02.01.2020)

Zápletka je asi tato: Po tom co mladá matka zavraždí svou rodinu ve svém vlastním domě se detektiv pokouší vyšetřovat záhadný případ a zjistí, že dům je prokletý pomstychtivým duchem. Potom si vezme na mušku tuto démonickou povahu a je nucen dělat cokoliv, aby ochránil sebe a svou rodinu od škod ducha.Je to tedy typ hororu duchařina. Pesce najmul dobré herce a prohýřil zápletku, která není moc zajímavá , aby horor uspěl na hororovém trhu. Filmově to skřípe a vrže a připomíná to koš s odpadky. Věřím , že herci je při natáčení cítili. Je to kandidát na nejhorší film roku. (26.03.2020)

Neviem, či je to dané tým, že som posledný diel série Grudge videl pred 11. rokmi, ale na novú verziu (alebo čo to vlastne je... asi sequel?) tešil, prekvapivo mi dosť sadla a užil som si ju. Jasné, nie je to žánrové (veľ)dielo. To fakt nie. Ale potešilo ma príjemne pomalé (avšak nie uspávajúce) tempo, veľmi sympatický kasting (Demián Bichir, John Cho, William Sadler, Frankie Faison, všetko moji obľúbenci), nenápadný, ale v skutočnosti vďaka časovým skokom vcelku šikovne vystavaný scenár, ponurá atmosféra, pár hororovo príjemne nepríjemných momentov (Birchov parťák) a sústredenie sa na dospelého diváka. Masky mohli byť lepšie a ľakačky sú miestami naozaj dosť, hm, jednoduché, ale napriek tomu som si tento diel užil. (18.03.2020)

Co se děje/scénáře týče, nic nového pod Sluncem - japonská klasika, překopaná, předžvýkaná a natrávená pro euroamerického diváka. U mě spokojenost - atmosféra temná, kamera pečlivá a pomalá, spousta starých známých horrorových gagů či aspoň horrorových gagů podle známých vzorců. Plusem je tentokrát modernější look a taky herecké obsazení, konkrétně Lin Shaye v pár brutálních scénách, ale hlavně skvělá androgynní Andrea R. v hlavní roli. Mínusem je snad jen poněkud banální závěr, ale nakonec proč v téhle dobře zajeté sérii vymýšlet něco nového, že jo. (02.08.2020)