Hviezdne vojny IV - Nová nádej

V roku, kedy som sa narodil (1977), mal premieru prvý film zo série "Star Wars". Režisér George Lucas tak odštartoval svetovú histériu okolo tejto vesmírnej ságy. Z "Hviezdných vojen" sa stal kult, ktorý sa behom ďaľších rokov dočkal piatich pokračovaní. Laserové parskomety, futuristické technológie, rytieri Jedi so svojimi jedinečnými svetelnými mečmi, pestrá zmes mimozemských rás, bravúrne trikovo spracované bojové scény, pôsobivé hudobné podklady, premyslený príbeh plný dobrodružstva, ale aj politických intríg - to sú "Hviezdne Vojny". Zaujímavosťou je, že tento prvý film je vlastne až štvrtou časťou celej série. Ale to snáď žiadnemu filmovému nadšencovi nemusím vysvetľovať. Každý jeden diel, vrátane "Novej nádeje", je dokonalý. ***** (09.05.2009)

Kúzelné sú scény, kedy dej stojí alebo sa len pozvoľne pohybuje (napr. keď sa po púšti presúvajú dvaja nemotorní roboti, scéna v bare, roztomilé prekáračkové dialógy, dojímavý záver). Akonáhle do toho vstúpi strieľanie a vesmírne naháňačky je po zábave. Akcia je tu veľmi nudná, amatérska a zdĺhavá. Napriek tomu, že mám tento film pomerne rád, spomenutá ambivalencia mi zabraňuje vynášať ho do hviezd. Ale on to odo mňa ani nepotrebuje: veď ho sprevádza SILA! (11.03.2005)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (12.08.2012)

Je jen několik filmů, o kterých můžu bez přehánění napsat, že je znám nazpaměť včetně jejich soundtracku. Tohle je jeden z nich a přesto, že ho znám tak, že už v něm prostě nemůžu nic nového najít, mě stále baví se na něj dívat. Znovu a znovu. Je to krásná vesmírná pohádka (označení sci-fi bych vážně nepoužíval - tedy alespoň do doby, kdy někdo vynalezně světelný meč) s milionovou atmosférou, pro každého, malého i velkého, se sympatickými herci, s revolučními triky a s bombastickým Johnem Williamsem, bez něhož by to všechno bylo přinejlepším poloviční. K tomuhle filmy přece jsou, aby braly diváky na fantastická místa, kam se sami nikdy nedostanou. (02.01.2016)

Příjemné dobrodružství, které se v dalších dílech postupně vymklo až do silně velkolepých rozměrů. Lucas sice v první polovině sází víc na humor a detaily než na vyprávěcí tempo, ale i tak na jeho hru není úplně těžké přistoupit. Hlavní část mého obdivu má ale za to, že si v roce 1977 vybojoval právo natočit právě tohle. Vesmírnou pohádku s moudrým starcem, naivním klukem, rošťáckým pašerákem, krásnou princeznou, ukecaným androidem, pípající plechovkou a hlavně s nejlepším záporákem ve vesmíru. Nejskromnější díl série je po letech přece jen dílem nejslabším, ale i přes nepřehlédnutelné vady má v sobě pořád onu obří dávku nostalgie. 70% (06.07.2005)