Star Wars: Epizoda II - Klonovaní útočia

Tahle epizoda je pro mě i jako pro fanouška Star Wars docela velkým zklamáním. Samozřejmě jde sice o nadprůměrnou sci-fi, ale prostě chybí tomu jakýsi duch původní trilogie, dialogy jsou občas příšerně křečovité a trapné (vím, že to byly vždycky, ale tak nějak přirozeně, sem se mi prostě nehodí). Oceňuju sice, jaký dokáže být Yoda mrštný chlapík, ale přišlo mi to z velké většiny dělané hrozně na efekt... Naštěstí se pan Lucas poučil a vše napravil Epizodou III. Ale vlastně když si pustím všechny díly chronologicky a dvojku beru opravdu jenom jako romanticko-akční spojovací díl, tak si nemůžu stěžovat. (23.05.2005)

Film som videl už dávnejšie takže len v skratke zhrniem svoje dojmy. Ak Episode I bola detská, tak táto je telenovelovitá. Hoci vizuálna stránka je slušná, nedokáže prebiť nudný scenár, dialógy ako z najhoršej telenovely a miestami príšerné herecké výkony (Christensen). Réžia George Lucasa mi pripadá dosť rozpačitá. Mať vo filme slečnu herečku ako Natalie Portmann, ktorá si temer vo všetkých filmoch kde má menšie role ukradne film pre seba (Cold Mountain) a nevyužiť to je veľký hriech. Môj kamarát na tom v kine zaspal a to sa mu ešte nestalo.4/10 (24.02.2005)

Myslím, že ještě mnohem zbytečnější, než trojka. NA dějově jakžtakž ucházející jedničku to nemá ani omylem. Tohle je spíš jen něo jako mezihra, přestávka se základním info o pokroku situace a ne celovečerní velkofilm. Na původní filmy, ani když bysme vzali ty nejhorší scény, vystříhali je a udělali z nich nějakej sestřih, to nemá. Podle mě tohle nemělo ani spatřit světlo světa. Mimochodem, nikdo kdo to ještě neviděl se nenechte pomýlit lacinýma reklamníma žvástama o tom, že je to podobný Impériu vrací úder. Není. To bych byl na vrcholu blaha, kdyby bylo. Tohle je jen spíš stříhaná romantická polívka nejhoršího telenovelistickýho kalibru s občasnými lepšími momenty, kde se opět ukazuje ten starej Lucas. Třeba planeta klonů nebo honička na začátku apod jsou znázorněny moc pěkně a i posledních dvacet minut je celkem zajímavých, i když k tomu finálnímu boji mám pár výhrad, hlavně co se týká uvěřitelnosti (a realističnost teď dejme stranou). Přesto je to podle mě nedotažený a ničím zajímavý dílko, který kdyby nemělo tři tolik významnější a lepší bratrance (IV-VI) a jednoho bratříčka (I) mnohem lepších kvalit, přestože je to veskrze taky jen záprtek a pušperlík, propadlo by se to tak hluboko, že by to už nikdy nikdo nenašel. (15.02.2006)

Před filmem jsem vážně zvažoval "odstoupení ze Star Wars závodu", ale nakonec jsem to riskl. A hele, ono se to vyplatilo! Zmizela dětská ušišlanost, vrátila se síla, vrátil se osud, vrátila se temnota. Sedl mi zejména Hayden Christensen, v němž se sváří dva nesmiřitelné protipóly, temná a světlá strana síly. Jeho balancování na hraně často graduje skvělá hudba Johna Williamse. Atmosféra více připomíná počítačovou sérii Jedi Knight (oproti původní epizodám je temnější, osudovější, méně pohádková), což vůbec není na škodu. Chytá se i Ewan McGregor, který společně s neposedným a emocemi zmítaným "padavanem" tvoří výbornou dvojku. Milostná zápletka je poněkud násilná a přehnaně stylizovaná, ale naštěstí velice rychle přepustí místo akci. Ano, Epizoda II se posouvá od pohádkovosti prvních epizod k vážnějšímu vyznění, což nemusí sedět pamětníkům, zato nám mladším, kteří už jsme zažili zrod počítačového zpracování SW (počínaje hrou Dark Forces ), je tenhle svět přeci jen blízký. I přesto si myslím, že Klony jsou právoplatným nástupce linie Epizod IV–VI... (27.01.2004)

Po dětsky naivní jedničce přichází teenagersky klackovitá a emařsky teatrálně rozervaná a směšně "dark and gritty" dvojka. Jestliže "Epizoda I" se proti původní trilogii zpronevěřovala dehonestováním a překrucováním kánonu v čele s midichloriany, ale přinejmenším obstála jako autonomní vyprávění a rozjívený dětský film, pak "Epizoda II" se naopak v zájmu úzkostlivého dláždění cesty k původní trilogii zříká nejen soběstačnosti, ale i vnitřní logiky. Veškeré postavy se stávají neživými loutkami, kroužícími kolem ješitného egocentrického fracka. Nejděsivěji se to projevuje na vztahu Anakina a Amidaly, který nabývá nejen náležitě zvrhlé, ale i odpudivé podoby. Princezna jako mávnutím jediovské ruky pozbyla jakoukoli vlastní vůli, svou rezolutnost a aktivnost z první epizody vystřídala za bezpodmínečnou submisivitu a lobotomizaci. Ješitný, jalově zádumčivý asociál, který hlasitě deklamuje svou domnělou výjimečnost, ale současně je lajdáckým scénářem obdarován všemi možnými trofejemi v čele s princeznou, pak představuje až nebývale odpudivou projekční plochu pro stejně ješitné a domněle vyvolené nerdy. (12.10.2015)