Star Wars: Epizoda II - Klonovaní útočia

Silné 4*, vizuálna žranica najvyššieho kalibru! Síce tieto štyri hviezdičky sú trochu iné ako dostane napr. psychologická dráma, ale Epizóda 2 si ich zaslúži. Fantastické kulisy a úchvatné Amidaline kostýmy sa postarali o to, že som pozorne sledovala každú minútu filmu. Z Haydena Christensena síce cítiť, že bol ešte zelenáč, ale Natalie Portman utiahla aj jeho nedostatky. A trojročný odstup od Epizódy 1 sa (chvalabohu) prejavil aj na Yodovi, ktorý už nie je taký gumený a navyše dostal viac priestoru ako "malý sympaťák" :-) (27.05.2005)

Pubické ochlupení přítomno, koule nikoliv.. Nelichotivý kredit animovaného ušopleska ze Skryté hrozby tady převzal Anakin se zapálenými lejtky (vyjádření emoční nestability je v podání jelita Christensena naprostou katastrofou), příběh je na úrovni venezuelské telenovely o zakázané lásce, uměle vypadající triky přehlcují divácké vjemy a když Gandalf Yoda bojuje se Sarumanem z doků, vypadá při tom jako světluška v zavařovací sklenici. Co si budeme nalhávat, v tomhle kosmobraku se stopovým množstvím kouzla starších dílů odvedl hodnotnou práci pouze John Williams a George Lucas jako režisér potvrdil, že fungující úspěšná značka snadno překryje průměrnost.. (09.11.2017)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Tak vám nějak nevím, sice je to stále za 4, ale nějak už to podle mě nemá tu šťávu, co měly kdysi prapůvodní Starwarsy. Zdá se mi, že je to čím dál více o efektech, které jsou sice parádní, ale samy od sebe ten film nespasí. Ještě si počkám na trojku a uvidíme, pokud se pohne i dějově výše, dostane taky 4 (nebo i 5*), pokud ale taky bezmála veškerá snaha zaujmout bude navázána na FX, stáhnu hodnocení o stupínek níže... (19.10.2010)

„Tomu hovoríš diplomatické riešenie?“ – „Tomu hovorím agresívne vyjednávanie.“ Epizóda II sa na nič neobzerá, na nič nečaká a prípadné námietky neberie do úvahy. Čoraz vyladenejšie herecké obsadenie (k McGregorovi, Jacksonovi, Portman a McDiarmidovi pribudol diabolský Christopher Lee), monumentálne akčné scény, láska a humor, trademarky (vtipný párik popletených robotov) a jedinečná príležitosť, vidieť bojovať skupinu vznešených rytierov Jedi bok po boku (áno, je to niečo ako keby naklonovali tridsiatich "bruceov leeov" a dali ich do jednej akčnej scény). George Lucas nás po piaty raz berie do inej dimenzie. Atmosféra stemnieva, vzťahy medzi postavami sa komplikujú, konflikty vyhrocujú, naberajú na beznádeji a mnohé veci končia (vesmírny mier... a teda aj Jediovia). Podstatne lepšie, ako Epizóda I, ale mne sa páčila už tá :-) (01.01.2005)