Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)

|| Scenár: George Lucas | Hudba: John Williams | Produkcia: Rick McCallum | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Lucasfilm | Rozpočet: 113 miliónov $ | Tržby: 848,754,768 $ || Pre mňa osobne najlepší diel celej ságy. Z Anakina sa stáva labilná časovaná bomba, a všetci okolo zrazu začali tiež herecky fungovať. Má to napätie, tempo, najhustejší zvrat ságy, naozajstnú sci-fi atmošku vĎaka epickým obrazom vesmírnych miest. A hlavne, neskutočne cool masku z čierneho plastu. (12.12.2012)

Hned na začátku musím poctivě napsat, že nejsem SW-fan. Film hodnotím prostě jako film a ne jako vyvrcholení kultu, které musí dostat pět hvězd, protože to je prostě SW. Dále musím přiznat, že Lucase jako režiséra a scénáristy jsem si nikdy nijak zvlášť nepovažoval, uznávám ovšem jeho nesporné zásluhy o revoluci v tricích. ++++ Epizoda 3 se mi líbila ze všech SW filmů asi nejvíc. Měla celkem spád (hlavně v druhé polovině), trikově je blízká dokonalosti, herecké výkony mi přišlo velmi dobré (zvláště Christensenův přerod). Hodně se mi líbila hudba Johna Williamse, kterého sice miluju, ale jinak jeho SW hudbu až tak nemusím, tady se mi líbilo vynořování starých motivů Leii, Luca (Nové naděje), milostný motiv z Klonů a největší radost jsem měl, když se objevil znovu na chvíli Duel of the fates. I nové motivy se sbory byly povedené. Ale jinak se mi potvrdily mé pochyby o Lucasovi scénáristovi a režisérovi. Dialogy jsou chvílema stupidní (musíš pochopit, že kancléř je zlý...// slibuju ti, že neumřu - ne já slibuju tobě že neumřeš // jsem rozrušená (nebo tak něco), to protože tě miluju - ne, to proto, že já miluju tebe) atp. U bitev jsem měl občas problémy vůbec sledovat, co se děje - přišly mi chaoticky natočené a sestříhané, často byly vidět jen záblesky světelných mečů, nebo když už jsem byl nějakou bitvou stržen, tak Lucas nemilosrdně střihnul na jiný kout galaxie a pak zase zpět. Politické spory mě navíc nechávaly vcelku chladným (a zabírají zde celkem dost prostoročasu). Zato velmi oceňuji celkové ztemění druhé půli - likvidace Jediů mi trochu až připomněla likvidaci nepřátel z Kmotra :). Přes všechny výtky jsem se nakonec bavil docela slušně, ale za tak geniální, dokonalou záležitost jako mnozí zde přítomní to nepovažuju. (22.05.2005)

Dodíval jsem se na to jen ze setrvačnosti! A to ze setrvačnosti už od Nové naděje, která mi vydržela opravdu neuvěřitelně dlouho! Když si člověk odmyslí triky, mnohem lepší bratříčky a . . . . vlastně už nic, co mu zůstane? Plytkost! Plocha! Tabula rasa! Čekal jsem psychologickou (ne až tolik, prostě jen populistickej pohled na psychologii) studii proměny člověka, co jsem dostal? Jeden řekne, že tihle lidi jsou zlí, že ho chtějí zabít(nebo kdovíco udělat), a druhej mu to sežere i s podpěrkou prutu. Čekal jsem dobrej souboj nakonec, dostal jsem ohánění se mečem a skákání jak na trampolíně. Promiňte, to už tu bylo. Čekal jsem, že to bude dobrý film a dočkal jsem se jen dalšího trikového mámení fandů. Vlastně spíš jen fanatiků, protože komu se to může líbit, ten je podle mě zažranej až po krk do starých dílů. Škoda, z možného dobrého filmu vznikl jen podprůměrný scifáč (a nemyslete na triky, které při velikosti peněz vložených a očekávaných prostě opravdu MUSÍ být skvělé a mega). (05.12.2005)

Bezstarostné dítě překročilo práh bolestné dospělosti.. Lucas vypustil milostné vrkání a lepkavé infantilní odbočky a přišel s přímočarou, dějově mnohem sevřenější jízdou na téma osudovost, která i přes papírem šustící fráze rezonuje v silných jednotlivostech (Anakin drcen dvěma mlýnskými kameny, genocida Jediů, tóny Dartha Williamse, provázaný konec motivující ihned zasednout ke staré sérii). Ve tmě (úmyslně nepíši světle) třetí epizody lze zaměření předchozích dvou, když ne odpustit, tak alespoň pochopit.. Když jsme u té fatality a činění rozhodnutí, které formují budoucnost, škoda, že Kenobi nenaučil svého padawana používat ochranu. Oba tu teď ještě mohli být a Homer Simpson by nenaštval lidi, co čekali v řadě před kinem.. (13.11.2017)