Donbas

,,PODÍVEJTE, JAK TU ŽIJEME.…“ /// Místa a města, kde se čas zastavil. A teď do nich navíc přišla válka… Novodobej středověk předvedenej místy až dokumentárním způsobem. Napadaj mě takový ty myšlenky, jako proč tam nejde světový strážce míru udělat pořádek…. Ale pak si říkám, nakolik je tohle všechno filmová propaganda? Zajímal mě pohled na problémy týhle oblasti. Dostal jsem málo. Třeba ta debilní svatba – ty vole, sice ano, takhle tam asi žijete, ale jinak je to úplně vo hovně! Výpovědní hodnotu upozaďujou věci, kterým nerozumím nebo mě neberou… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Spasí mě prej jen Čurila Plenkovič. 2.) Chystám se do Novoruska. 3.) Thx za titule „need4seed“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (22.10.2019)

Donbas, místo zasažené válkou, o kterou již média nemají zájem, a místo zrodu samozvané Doněcké lidové republiky. Do její každodenní absurdity se vydáváme v dokumentu původně vystudovaného matematika Sergeje Loznicy, který nám servíruje koktejl bizárností, hororu i násilí. Setkáváme se s tvrdou propagandou, pečlivou tvorbou fake news, hádkami na zasedání místní vlády, tvrdou šikanou mezi vojáky i okolím nebo fraškovitou svatbou. Zajímavý osobitý pohled na tuto často přehlíženou oblast, o němž však nevím, co přesně chce říct. Zároveň doporučuji si předem pro lepší orientaci ve filmu přečíst alespoň pár základních informací o donbaském konfliktu. (05.07.2018)

Chápu, že ta kamera v pohybu přidává na autentičnosti, ale tady jsem z toho málem měla mořskou nemoc. Nic by se prostě nemělo přehánět, i když by šlo třeba o hraný dokument nebo polodokument. Donbas se právě tak tváří a to mu škodí. Válka nikdy nic nevyřešila, válka je vůl. Tady se z vážného problému, válečného konfliktu stala totální fraška. Ovšem, i takhle se na to bolestivé a trýznivé divadlo dá upozornit. Uvítala bych klasické drama z pohledu jedné nebo druhé strany. Asi si na to budu muset ještě počkat. Tohle dílo mi nesedlo a přivodilo mi žaludeční problémy. (12.08.2019)

Odpad to určitě není, protože takové, často nesmyslné věci se za války stávají. I obyčejní lidé jsou, po prožitých tragédiích a strachu, agresivní vůči komukoli, kdo by mohl být nepřítelem. Právě ta scéna s lidmi (hlavně ženami) na autobusové zastávce se mi líbila moc, přestože byla hrůzostrašná a brutální. Za to, že film zřetelně ukazuje nesmyslnost války (obzvláště občanské), filmu odpouštím, že nemá souvislý děj a hodnotím nadprůměrně. Bez ohledu na to, kdo zde byl kladný a kdo záporný hrdina. Na tom totiž ve válce z pohledu z venku vůbec nezáleží. (16.08.2019)

Snažit se pochopit historickou událost z filmu je stejně pošetilé, jako nechat si ji vysvětlit od politika, takže jsem doufal že uvidím zajímavý příběh. Bohužel jsem dostal jen vysvětlení. Režisér převážně dokumentárních filmů pojal epopej ze života separatistických republik téměř jako hraný dokument. Slovo mystifikační vynechávám, ale daleko od pravdy bych s ním nebyl. Názorový proud je jasný, postavy vyhroceně šablonovité a teorie nezkalená praxí života. Děj jako takový tam ani nebyl. Celý snímek se skládá z více či méně povedených, ovšem velice zručně natočených krátkých scének obsazených čím dál bizarnějšími postavičkami. Myslel jsem si že úředníka klevetícího deset minut v kuse (přísahám Bohu že se ani nenadechoval) ze třetí scénky nic netrumfne, ale povedlo se to hned v té páté. Pokud je mezi jednotlivými obrazy pojítko, tak spíše lyrické než příběhové. To se podepsalo jak na atmosféře, tak na síle výpovědi. Obojí totiž nestálo za moc. (20.11.2021)