Hranica

No ty Vore! To jsem si k dnešnímu dopoledni zase dopřál podivnou podivnost. Krátce potom, co film skončil, jsem si ještě myslel, že si ve svém komentáři / recenzi postěžuji na pomalu plynoucí děj, ale neudělám to, protože si prostě nedokážu představit zpracování tohoto příběhu ve svištivém tempu. Takže ano, šlo o výrazně pomalou záležitost, milovníkům akčních snímků tak dávám maximálně dvacet minut (při mocném sebezapření), ale mě se výsledek švédsko- dánské dělby práce vlastně líbil. Snímek by měl vidět každý nadšený antropolog, protože by tohle setkání se slepým ramenem evolučního vývoje prostě musel ocenit, naopak dentisté a jejich příliš citlivé oběti by si měli tuto podívanou ve vlastním zájmu odpustit. Tvůrci vypustili do světa opravdu zvláštní propletenec žánrů; jednu chvíli jsem sledoval procítěné, smutné drama, abych se vzápětí marně snažil vymazat z paměti bizarní lesní scény, které se mě snažily přesvědčit o tom, že nejskvělejšího sexuálního prožitku lze dosáhnout za pomoci vaginální mykózy. No, nejsem už nejmladší, viděl jsem a zažil už kdeco, takže teď nebudu předstírat šok nebo znechucení, ale věkem a zážitky dosud neerodované generaci a zjemnělým estétům bych film raději nedoporučoval. Tina / Reva mi byla i přes svůj netypický vzhled a svérázné vystupování každopádně sympatická a u snímku jsem se i přes více než poklidné tempo vůbec nenudil. / Poučení: Los, nejlepší přítel trolla. (09.05.2024)

Tina a Vore je jeden z nejbizarnějších kousků, které jsem v poslední době viděl. Prazvláštnější žánrový mišmaš aby člověk pohledal. Skandinávská pohádka o dvou zamilovaných bytostech na pomezí světa lidí a nadpřirozena, která v sobě skrývá detektivní zápletku a všudypřítomnou kritiku lidské společnosti. Maskéři odvedli vážně dobrou a děsivě přesvědčivou práci a stvořili jeden z nejneatraktivnějších párů dějin filmu. Zajímavé bylo též pojetí trollí mytologie, jež se postarala o nejeden wtf-moment. Rozhodně jde o povšimnutíhodný film, u něhož chápu jakékoli hodnocení. (11.04.2020)

Je tu tedy takový mix žánrů. Temná skandinávská krimi, bestiální romance, fantasy mytologie, drama, romantika. Příběh dvou podivných hrdinů vztah společnosti k menšinám a otázku pohlavní a sexuální identity. V Cannes si film vysloužill pověst výjimečně kuriózního, perverzního a v jistých ohledech unikátního snímku. V originále se film jmenuje Hranice, což odkazuje nejen na lokaci Tinina zaměstnání a na pomezí mezi žánry, ale i na nejrůznější hranice genderové, rasové a mentální. Na příběhu obou titulních postav snímek reflektuje současné dění ve Švédsku (potažmo ve světě) ve smyslu vztahu společnosti k menšinám a opřený o mnohovrstevné motivy se zabývá i otázkou pohlavní a sexuální identity jednotlivců. Obsahuje sice pohádkové prvky a řadu bizarních momentů, ale přesto je jednoznačně zakořeněn v naší realitě. Děj významně stojí na postupném rozkrývání jakéhosi tajemství, jež obestírá oba hlavní hrdiny, a díky jehož neznalosti si lze první polovinu filmu užít jako velmi zábavnou a zvláštní, místy až mysteriózní podívanou a zkrátka s napětím čekat, co se bude dít dál. Jakmile je však záhada odtajněna, snímek se posune do trochu jiného světla, ale zároveň tím přijde o část kouzla, které ho činilo tak zajímavým. Druhá polovina se proto už tolik nehonosí ujetou divností a více spoléhá (sem tam poněkud problematicky) na vedlejší zápletky, v nichž se nepříliš složitě rozplétá vztah Tiny s jejím sklerotickým otcem nebo kriminální případ s dětskou pornografií, zároveň se ale dál vyvíjí cesta hlavní hrdinky za hledáním vlastní identity, což je podáno pozoruhodně a magicky. Pevnou rukou režírované a výstřední festivalové podivnosti by tak místy slušelo trochu svižnější tempo a lépe uchopené dění ve druhé polovině, nicméně originalita, jinakost a odvaha se tvůrcům ani filmu samotnému upřít nedají a rozhodně se cení velmi vysoko. A stejně tak i výtečné masky a skvělé herecké výkony obou představitelů titulních rolí. (13.04.2020)

Upřímně řečeno, něco tak šíleně odpudivého jsem ještě neviděla. Několikrát jsem se musela podívat na profilovky dvou hlavních protagonistů, abych viděla, že jsou to normální, pohlední herci. Tudíž maskérům patří velké plus. Jinak absolutně nevím jak bych měla něco takového hodnotit. Vůbec se nedivím, jak tady jeden uživatel píše, že lidé odcházeli z kina. Já jsem musela občas přimhouřit obě oči, páč se to prostě nedalo pozřít. Padmé_Anakin na konci komentáře má vsuvku, že by jí zajímalo, na čem tvůrci při natáčení frčeli a já se k ní v tomhle směru přidávám. Gratuluji sama sobě, že jsem to dala celé. (30.04.2019)

Príbeh colnej pracovníčky s výnimočným darom, ktorý sa odohráva na švédskej hranici s Dánskom nie je len o hranici ako takej, ale i o hraniciach medzi ľuďmi. O tomto bizarnom príbehu je dobré vedieť čo najmenej, výnimočným až svojským spôsobom rozpráva o neznášanlivosti a odlišnosti. Žánrová prepletenosť nie je na škodu, kamera je odvážna a prehlbuje zážitok. (03.03.2019)