Tanec v srdci

Velký plus dávám za písničku "Time after time" - od určité doby je na mém žebříčku oblíbených, takže když jsem ji slyšela, měla veliký úsměv na tváři :-)) Jinak k filmu - naprosto průměrný snímek o lásce a vášni v tanci. A paso doble je vskutku tancem plným vášně. Na chvíli, kdy se nechce přemýšlet, prostě tak nějak přežít s filmem, velmi vhodné. (19.12.2010)

Hudba jako výrazový prostředek je u Luhrmanna typická a velice účinná. Tento taneční film mě překvapil a moc se mi zalíbil. Sympatičtí jsou představitelé hlavních i vedlejších rolí a i samotná cesta za vítězstvím v Australian Pan Pacific Championships je tu výstižně zachycena se všemi zákulisními intrikami, zkostnatělostí starší generace, ale i s nezbytnou dávkou klišé, proměny ošklivého káčátka a „náhodných“ situací. Pro mě ideální kombinace, k tomu skvěle vybraná hudba a skvostné závěrečné paso doble. (26.11.2003)

Moulin Rouge! patří mezi moje nejoblíbenější filmy i Romeo + Juliet jsem přišel na chuť, proto jsem sice od prvního dílu trilogie "Červená opona" rozhodně nečekal nesmyslný sladký románek, ale o sympatické romantice jsem nepochyboval. Tím ale není! Bizarní karikaturní charaktery ve stísněném až tísnivém světě, kde se vše točí kolem tance tak bezpodmínečně, až ten tanec ztrácí punc krásy a vznešenosti a mnohdy působí spíš jako něco nepříjemného. A Strictly Ballroom hledá spolu s hrdiny způsob, jak do tance tu příjemnost vrátit. Možná nejvíc postmoderní dílo Baze Luhrmanna. Škoda že neměl vyšší rozpočet a nezvládnul ráznější gradaci, to by se Moulin Rouge! muselo bát. (27.02.2012)

Každý si jistě řekne: Převyprávěný Hříšný tanec a plný klišé... Ale zdání klame. Snímek by určitě nedopadl tak pozitivně kdyby ho do rukou dostal obyčejný režisér.Jako vždy originální Luhrmann,jeho prvotina v němž jsou náznaky jeho pozdější práce s kýčem (později do detailu propracovaný v Moulin Rouge),dále absurdní humor,ultrarychlý střih,sladění hudby a obrazu dělá z něj lehce nadprůměrný snímek mezi tanečními filmy. (05.05.2010)

Rej barev, třpyt flitrů, nemožné paruky, přemrštěné polohy, teatrální dialogy, figurkovité postavy - to všechno, a ještě něco navíc - jako třeba neskonale průhledný, starý a luhrmannovsky kýčovitý - i takový je Strictly Ballroom... a překvapivě funguje! Na podstatné jsem zapomněla - ještě je tu hudba, tanec a finálový Tygr z Indijéééé... :-) Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (02.04.2015)