Tanec v srdci

"Žít ve strachu,je jako žít jen napůl." ...Jsou filmy na které když se po letech znovu podívám, tak nemám potřebu si v duchu říct" bože jak se mě tohle mohlo tenkrát líbit?" Nenápadná Fran po boku svého tanečního partnera Scotta rozkvete v půvabnou růži. Jak nejlíp se protancovat k vítězství než srdcem. (03.03.2013)

Prvý film Baza Luhrmanna je príbehovo zvládnutý dosť slabo, to si priznajme, no jeho gýčový, farebný, ligotavý, emocionálne exaltovaný a v každom smere prehnaný pohľad na svet jednoducho zbožňujem. Navyše, postavy, nielen hlavné, ale všetky, ktoré sa v Strictly Ballroom objavujú, sú veľmi osobité a svojím spôsobom originálne. Osobne tento film považujem za prvotinu ponúkajúcu malú ochutnávku svojich následníkov v Red Curtain Trilogy... (01.01.2010)

Tento snímek musím údajně vidět než umřu, a tak přemýšlím proč vlastně? Příběh není nic zvláštního a je celkem předvídatelný, filmů o tanci je habaděj, ale (až na Billyho Elliota) jsou to podprůměrné filmy, které nemám ráda. Strictly Ballroom je lehce nadprůměrný, má docela příjemnou atmosféru, ale to asi jen díky španělsky procítěnému pasu doble. Jako plus také vidím spoustu hudebních hitů. (11.04.2008)

Moulin Rouge! patří mezi moje nejoblíbenější filmy i Romeo + Juliet jsem přišel na chuť, proto jsem sice od prvního dílu trilogie "Červená opona" rozhodně nečekal nesmyslný sladký románek, ale o sympatické romantice jsem nepochyboval. Tím ale není! Bizarní karikaturní charaktery ve stísněném až tísnivém světě, kde se vše točí kolem tance tak bezpodmínečně, až ten tanec ztrácí punc krásy a vznešenosti a mnohdy působí spíš jako něco nepříjemného. A Strictly Ballroom hledá spolu s hrdiny způsob, jak do tance tu příjemnost vrátit. Možná nejvíc postmoderní dílo Baze Luhrmanna. Škoda že neměl vyšší rozpočet a nezvládnul ráznější gradaci, to by se Moulin Rouge! muselo bát. (27.02.2012)

Kdepak, tady se Baz teprve zastřeloval. Vše co ho proslavilo později, je tady teprve v náznacích. Práce s kýčem ještě zdaleka ne tolik vychytaná. Zběsilé dialogy a nestíhatelný střih dávkovány zatím pomálu (ono to tam je, ale než se z toho člověk stihne zaradovat, tak už je to zase fuč) a tak zbývá snad jenom skvostná práce s obrazem a hudbou, dokonalý flashback s taťkou a tanec za závěsem, který mě jako jediný opravdu hodně dostal. Zbytek je pak spíš takový Hříšný tanec na hodně divnym tripu, říznutý pohádkou o ošklivém kačátku, co ke štěstí skrze tanec přišlo. Na 60% to stačí, ale podruhý už to ani možná vidět nemusim. (07.04.2008)