Zostup Orfeov

║Rozpočet $-miliónov║ Ťažká téma na vstrebanie, dosť rozpačitý film, miestami blázniví, či dosť vyhrotený ale aj s chladnou hlavou ustojený hlavne výborným Marlonom Brando, veru pán herec, ten to dáva zo stojíckym pokojom. Film sa dá označiť za určitú dobovú umeleckú avangardu, nemusí sadnúť každému ponúknutý štýl, mňa to celkom upútalo. Aj keď konečný záver vyčínania vychádza na prehru všetkých. /70%/ (20.03.2020)

Sestup Marlona B. mezi pouhé lidské bytosti, aby jim opět ukázal svou božskou schopnost hraní. Těžko hledat v celém snímku něco lepšího, než je samotný velký herec osobně. Sidney Lumet se příběh o muži, který se snaží ve vesnici daleko od města snaží najít své klidnější já a stát se novým člověkem bez problémů s policií a minulostí, má svou sílu. Vedle velké hvězdy, která si tentokrát nechá říkat Hadíkůže (o tom saku z hadí kůže nemusím ve spojitosti s Lynchem ani mluvit ne?) tu září také silně pomatená, ale půvabná Joanne Woodward a zralá žena Anna Magnani, která sehraje v celém příběhu jednu z důležitých rolí. Překvapí především kvalitní scénář jehož dialogy jsou vynikající a často velmi civilní. Krom toho samotný příběh má mnoho vrstev, takže o nějaké prázdné tlachání zde nemůže být řeč. Bohužel problémem pro mě byla délka, protože takto vystavený příběh podle Tennessee Williamse by snesl krásných 90-100 minut a nebylo by tu prakticky co řešit. Škoda, že Lumet film ponechal takto dlouhý, protože hluchá místa se těžko ignorují a snižují intenzivní očekávání velkého závěru. (14.08.2009)

Nikdy se neohlížej zpět. Zastavárna lidských pohnutek, uchopení hořkého kalichu morality pozemských kejklů, přehmatů všedních dnů, vzdušných polibků zhoubné líbeznosti, v letargickém vnějšku "člověčenství." Dýmka míru svému minulému životu, skrytý absint okoralých citů. Zasněžené srdce, které se pomalu "uzdravuje." Cizinec, narušitel, životem ošlehaný mladý lev Marlon Brando (přivandrovalec z nemanic) "rozrazil" svou umírněností, nerozpoznatelným podivínstvím a usměrňujícím pozorovatelstvím, brány krámku i zábrany dosud nepoznané vyprávěcí "romeovskou terapií." Vyděděnec v salonu přehlížené krutosti. Marlon Brando je žádaný artikl přítomných dam - místní flámující tulačky s pusou prořízlou, vyznavačky nočních podniků, Joanne Woodward, kokety hazící očkem nemravným, hledající krátké povyražení a zralé ženy, apatické vdané paní s postupně osmělující se svůdností v rouchu, které do té doby zakrývalo to, co má být šeptem sděleno, Anny Magnani. Zlo nahoře podřimující vytáhne svou zbraň a navždy umlčí to nejlepší v nás. Zmrzačené city vypěnily. Byly zality do betonového srdce a vyústily destruktivní zlostí do nenávratna. (08.10.2014)

Mladý Brando, to není nic pro moji osobu. Zralá Magnani taky ne, vzhledem k tomu, že patří mezi ty italské herečky, z nichž Lorenová byla nejklidnější a nejmírnější. Normalizační dabing s Munzarem a Hlaváčovou se k Lumetovu přepisu Williamse taky nehodí (viz reakce diváků, kteří si zas užívají jen dabing, ale film je uspává). Williamse tedy radši v moderní adaptaci (viz Ztráta diamantové slzy) a Branda staršího (i V přístavu bylo příliš). (14.04.2017)

Výborné herecké obsazení. Marlon Brando i Anna Magnani nezklamali. Joanne Woodward mi tu moc neseděla, ale je to asi dáno rolí. Manželka majitele obchodu a dívka lehčích mravů mají obě zálusk na tuláka, který se objevuje v jejich městečku. Zpracováni divadelní hry za zasloužené čtyři hvězdičky. Dobrý závěr filmu. (26.09.2011)