Na dno vášne

Španělské filmy nemusím a španělské herce taky ne. Javier Bardem se mi líbil v Tahle země není pro starý a tady taky nebyl špatný i když role charismatického zabijáka mu sedla lépe. Filmů od Almodóvara jsem pár viděl, a některé mě nebavily, ale Na dno vášně je vážně dobrý film. Herecké obsazení sedí jak prdel na mísu a herečka co hrála Elenu mi strašně připomínal Michelle Pfeiffer. Podobně vztahově propletených filmů existuje hodně, ale tenhle má navíc koule. 9/10 (02.03.2009)

Další almodovárovsky rafinovaný spletenec, tentokrát obohacený temnými prvky. Zajímavé postavy, které stále volají po přehodnocování, řada emotivních scén, vypjaté finále. Jen škoda přílišné vykonstruovanosti, která hlavně v dovětku, kdy se "kruh uzavírá" působí až křečovitě. A i když se tu toho stane hodně, přesto ani na chvíli nelze vykročit ze stínu, který na tento snímek vrhají nedostižné monumenty Mluv s ní a Vše o mé matce. (29.04.2010)

Trochu som sklamaný, pretože od Almodóvara vždy čakám niečo výnimočné, a toto mi prišlo tak trochu obyčajné. Vzhľadom na tie vysoké hodnotenia som naozaj čakal, že v tom bude viac drámy a najmä viac nečakaných zlomov v deji. Určite by tomu prospela aj nejaká retrospektíva v deji, lebo takto mi to prišlo celé až príliš priamočiare a nie až tak zaujímavé ako som pri Almodóvarových filmoch zvyknutý. Príbeh bol ale dobrý, pútavý, len ako som už povedal - chýbala mu väčšia dramatickosť a možno som očakával aj zákernejšiu pomstu ako "len" zvádzanie milovaných osôb. No a na záver som čakal isto niečo zmysluplnejšie, alebo pri najmenšom prekvapivejšie. (20.09.2013)

To, že nepůjdu s hodnocením níž, má celkem dost důvodů. Předně je to nepopiratelně kvalitní film. Herecké výkony bez poskvrny, vše nádherně stylizované, krásná hudba, svůdné ženy, které se nebojí ukázat mnohé a režisér, jenž má pro navození erotična talent. Na druhou stranu mi ale přijde, že vůbec nevěděl jaký žánr vlastně točí. Globálně vzato zde není nic, co by mne nějak víc zaujalo a celkový dojem je rozpačitý. Takže nakonec jedna z nejslabších 4*, které jsem kdy dal. (01.09.2010)

Pustit si tenhle film v roce 2022 znamená vrátit se na chvíli do starých dobrých devadesátek, kdy se po ulicích Madridu proháněla auta jako Citroën BX, Seat Toledo či Peugeot 406 (která už ze silnic takřka zmizela), a kdy byl Almodóvar na vrcholu tvůrčích sil. Na dno vášně je skvěle obsazené drama, s krásnou hudbou a kamerou, a hlavní postava, sirotek Víctor, je neuvěřitelný sympaťák, kterému člověk jako já musí držet celou dobu palce (mám podezření, že úvodní -  zdánlivě zbytečná - sekvence s jeho narozením v autobusu v r. 1970 ve mně po zbytek filmu živila k Víctorovi příjemný pocit jakési důvěrné blízkosti). Osobně bych si tipnul, že literární předloha Ruth Rendell bude asi slušný brak - vzájemná propletenost všech postav v silně nepravděpodobném příběhu je až úsměvná (těžko kupříkladu věřit tomu, že by i v bezstarostných devadesátkách bylo možné, aby do školky k dětem přijali vychovatele, který čerstvě vyšel z vězení) - ale v tom je Almodóvarovo mistrovství, že z takové látky nechal vzniknout tak dramaticky působivému výsledku (ostatně film z předlohy vychází jen volně, jak jsem se dočetl). Člověk uvyklý Almodóvarově tvorbě zde vlastně nemůže být překvapen, protože se mu zde dostane v podstatě všeho, co už zná z jeho dalších filmů, a to dokonce ve vrcholné formě, která s lety zraje jak víno, a je vyloženě příjemné vidět dnes film z časů, kdy ještě nebyl internet ani mobily, a život tak vypadal podstatně jinak - dnes by už takový film vlastně nebylo možné natočit. (25.08.2022)