Réžia:
Sidney LumetKamera:
Oswald MorrisHrajú:
Sean Connery, Harry Andrews, Ian Bannen, Alfred Lynch, Ossie Davis, Roy Kinnear, Jack Watson, Ian Hendry, Michael Redgrave, Norman Bird, Neil McCarthy (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy. Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (290)
Válečné drama o psychice, o emocích nejen zajatců, ale i nadřízených, o nelidském zacházení s vojáky, a hlavně o skvělém S. Connerym, který si to nenechá jen tak líbit. Toto hodnocení je prozatím dočasné, protože jsem bohužel neměl tu čest vidět film v originále, musel jsem si postačit z dabingem z čt2, v původním znění s titulky má tenhle film nabídnout dle mě mnohem víc, více zapůsobí a lépe se vžijete do situací jednotlivých postav, ale jinak úžasná práce Sidney ()
I přes znalost děje jsem si tenhle film dost užil a to zejména díky netradiční práci s kamerou. Krom soustředění záběrů ve vypjatých situacích na opocené obličeje protagonistů, což ruku v ruce s ostrým střihem ještě zintenzivňuje hutnou atmosféru, se mi líbily švenky jež umocňovaly zoufalství či záchvaty jednotlivých postav. Filmy ze 60. let mám obzvlášť rád a to asi pro to, že tehdy ještě na tomto řemesle šlo hodně objevovat a zrovna Pahorek je důkazem toho, že i v celkem komorním prostředí se dá natočit film, který působí ohromně. Samozřejmě by film tak dobře nefungoval bez hodně dobrých hereckých výkonů (hlavních i vedlejších), největší zásluhu na výsledné kvalitě pak ale stejně má režisér Sydeny Lumet. ()
Sidney Lumet, komorní prostředí a pekelná výheň, to už jednou předtím parádně zafungovalo. Naštěstí do téže řeky dvakrát vstoupit lze, takže se nám dostalo výborného zpracování knihy zpochybňující (ovšem ne bezvýhradně) autority a problém s rovnáním lidských páteří. K přemýšlení toho dostanete víc než dost, a předvedou vám to figury realisticky proměnlivé (s ohledem na rozdílnost vaší a jejich situace někdy absurdně působící) a bez rozdílu skvěle zahrané. Dvě hodiny, které vážně stojí za to, i když kratší a údernější Dvanáctka pořád o něco vede;) 80% ()
Celosvětový úspěch filmu nezapříčinila ani tak režie Sidneye Lumeta a filmový scénář, jako spíš kultovní literární předloha Raye Rigbyho, která vyvolala velké diskuze v Británii a stala se bestsellerem. Je to výjimečná dramatická látka, která není prvoplánově protiválečná, i když výpadů proti armádnímu systému se tam najde celá řada a hrdina snímku skončí v cele č. 8 konec konců proto, že odmítne splnit nesmyslný příkaz k útoku, který znamená masakr jeho jednotky. Spíš je to film o povaze a zvůli jakékoli moci, která není korigována veřejnou kontrolou, a snímek se tak podobá spíš těm lepším klasickým vězeňským dramatům. Film je skvěle herecky obsazený a slušně režijně zvládnutý. Byla to pro Seana Conneryho první velká herecká příležitost vymanit se z bondovské škatulky. Zajímavý je psychologický profil jednotlivých postav a z toho vyplývajících střetů. Celkový dojem: 90 %. ()
Sean Connery spolu se Sidney Lumetem proti nesmyslnosti války, lidské agresivitě a rigidnímu myšlení, to vše zosobněné v nenáviděném pahorku uprostřed vojenské káznice. Když člověk dostane v šachu dobře rozestavené figurky, jakoby se to hrálo samo. A Lumet jich dostal celkem sedm - dobráckého černocha, zásadového opilce, zbabělého šmelináře, férového bareta, neústupného řídícího káznice, sadistického strážného a dušínovského bachaře. Rozehraná hra však nepřipomíná rozvernou říkanku na dobrou noc, ale psychologický teror jak pro své postavy, tak i pro samotného diváka. Nejvíc si považuji momentu, kdy Sean Connery odříkává všemožné paragrafy, a úplného závěru. Úchvatné dílo, co nenechá vydechnout. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (11)
- Natáčení začalo 14. září 1964 ve španělském městě Almería. Sean Connery (Joe Roberts) se z tohoto důvodu nezúčastnil premiéry své třetí "bondovky" Goldfinger (1964), která byla právě uvedena v kinech. (Posheidon)
- V německy mluvících zemích, ve Francii a v Brazílii byl snímek uváděn pod názvem, který lze přeložit jako "Pahorek ztracených mužů", v Itálii a v Mexiku pak jako "Pahorek potupy". (Komiks)
- Film měl původně režírovat Alexander Mackendrick. (ČSFD)
Reklama