Réžia:
Sidney LumetKamera:
Oswald MorrisHrajú:
Sean Connery, Harry Andrews, Ian Bannen, Alfred Lynch, Ossie Davis, Roy Kinnear, Jack Watson, Ian Hendry, Michael Redgrave, Norman Bird, Neil McCarthy (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film se odehrává za II. světové války v kárném zařízení pro anglické vojáky v libyjské poušti. Podmínky v táboře jsou nelidské samy o sobě a jsou ještě zhoršovány sadistickým velitelem, seržantem Williamsem. Pod heslem „přišli jako lidé, odejdou jako zvířata“ je den co den nutí stavět na žhavém slunci uprostřed tábora vysokou horu z písku. Vězni postupně ztrácejí nejen fyzickou, ale hlavně psychickou sílu a vůli. A zřejmě o to Williamsovi i jeho nadřízeným jde. Zlomit je a zpracovat v poslušné a tvárné roboty, kteří budou v budoucnu bezpodmínečně plnit jakékoli příkazy. Většině strážných se tato nesmyslná práce nelíbí, ale jen málokterý má odvahu Williamsovi oponovat. Pokud ano, je nucen nést následky. Vězni tak jen pasivně snášejí režim zrůdné mašinerie, protože každý sebemenší prohřešek je tvrdě trestán. Objeví se však jeden, který je pevně rozhodnut nenechat se zlomit ani zastrašit. A ostatním se začnou otevírat oči. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (289)
Celosvětový úspěch filmu nezapříčinila ani tak režie Sidneye Lumeta a filmový scénář, jako spíš kultovní literární předloha Raye Rigbyho, která vyvolala velké diskuze v Británii a stala se bestsellerem. Je to výjimečná dramatická látka, která není prvoplánově protiválečná, i když výpadů proti armádnímu systému se tam najde celá řada a hrdina snímku skončí v cele č. 8 konec konců proto, že odmítne splnit nesmyslný příkaz k útoku, který znamená masakr jeho jednotky. Spíš je to film o povaze a zvůli jakékoli moci, která není korigována veřejnou kontrolou, a snímek se tak podobá spíš těm lepším klasickým vězeňským dramatům. Film je skvěle herecky obsazený a slušně režijně zvládnutý. Byla to pro Seana Conneryho první velká herecká příležitost vymanit se z bondovské škatulky. Zajímavý je psychologický profil jednotlivých postav a z toho vyplývajících střetů. Celkový dojem: 90 %. ()
Pahorek mi velmi připomíná Kubrickovy Stezky Slávy a i když je hutný, vše podává trochu "zkratkovitě" (navzdory délce), vývoj mentality postav mi přišel zbytečně překotný, na druhou stranu je zde zase líp vidět ta absurdita armády a války, zejména ve scénách, kdy každý křičí na každého a chytá se "toho svého stébla". Výborný zážitek, šlo to i líp, ale já jsem spokojený... 8/10 ()
Kvalitatívne hodnoty filmu odrážajúceho nezmyselnosť vojenskej mašinérie sú jedny z najdokonalejších vo svojej podstate. Každá postava má dokonale spísané charakterové črty, čo prispieva k maximálnej spokojnosti. Connery je perfektný, no je len malým článkom tohto bezchybného reťazca, ktorý na mne nechal hlboké stopy. Od začiatku sa tak síce netvári, no postupne vrcholí psychické násilie a fyzické aj duševné týranie sa presúva takmer až na diváka. Až budete chcieť aby skončil, a skončí skvostne. Takže naozaj nepochybne dokonale zahrané a tiež nechápem len 'zlatopalmovskú' nomináciu. Dve hodiny skvelého proti-army filmu, keby bolo viac takýchto. 100%. ()
Dnešná doba prináša so sebou kadejaké metrosexuálne pseudošporty typu zumby a rôznych foriem aerobiku, aby sme nakoniec ľudí, ktorí ich prevádzkujú, videli v McDonalde. Ja by som všetkým podobným nadšencom postavil podobný jednoduchý pahorok z piesku pred Euroveou a za chvíľu by boli všetci tenkí ako prútiky. Ale vážne a k filmu. Nech sa na mňa zvyšok svetovej kinematografie nehnevá, ale subžáner "medzi väzeňskými stenami" majú od jej počiatkov pod malíčkom amíci, angláni a frantíci a ich rôzne koprodukcie. Lumet mal vo svojej kariére zmáknuté úplne všetko. No a Williamson a jeho nadriadený, to je ako Skinner a ten školský referent, na meno si teraz nespomeniem. Len škoda čiernobielosti snímky, vo farbe by som sa potil viac. ()
"Pro mě je s armádou konec !! A o britský spravedlnosti si myslím svoje !!" Parádní "válečný" kousek inspirovaný stejnojmennou novelou Raye Rigbyho, který se podepsal i na scénáři, vznikl v režii Sidneyho Lumeta a staví na úžasném hereckém výkonu Seana Conneryho, hluboké symbolice a především parádní kameře Oswalda Morrise, která napomáhá komornosti, byť scéna, kdy vězni vyvolávají jméno mrtvého Stevensona, je v tom libyjském horku až (ne)příjemně mrazivá, i opravdovosti tohoto spalujícího filmu. Ten připomíná svým netypickým pohledem na válku se všemi těmi paradoxy a absurditami Hlavu 22, potažmo i Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, ačkoliv celkově na mě Pahorek zapůsobil mnohem silněji.. Přesto se neubráním dojmu, že barva, kratší stopáž a chuť přitlačit ke konci na psychologickou pilu by Pahorku slušela mnohem více !! [ Dabing 7/10 ] Z původní černobílé kopie Československé televize vysílané ještě na začátku 80.let byla vystřižena jména emigranta Milana Bora a zapovězené Věry Barešové. V 90.letech minulého století byla v našich komerčních televizích uvedena též kolorovaná kopie s přenasazeným původním dabingem. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (11)
- V německy mluvících zemích, ve Francii a v Brazílii byl snímek uváděn pod názvem, který lze přeložit jako "Pahorek ztracených mužů", v Itálii a v Mexiku pak jako "Pahorek potupy". (Komiks)
- První z pěti filmů, které Sidney Lumet a Sean Connery společně natočili. Dalšími jsou Andersonovy nahrávky (1971), Urázka (1973), Vražda v Orient expresu (1974) a Rodinný podnik (1989). (ČSFD)
- Sidney Lumet chtěl záměrně při detailních záběrech pokřivit tváře protagonistů. Použil tedy pro natáčení celkem tři širokoúhlé čočky, konkrétně 24mm, 21mm a 18mm. (Komiks)
Reklama